Čtvrtek 6. října 2022, svátek má Hanuš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 6. října 2022 Hanuš

Tymošenková: Skutečné poučení z Černobylu se netýká bezpečnosti jaderných elektráren

  8:29
Začalo to jako šedý a blátivý jarní den, jeden z mnoha podobných v mé vlasti. Skončil však hrůzou a truchlením. Nikdo z nás samozřejmě neznal přesný okamžik, kdy v Černobylu před 25 lety udeřila katastrofa. Žili jsme tehdy v systému, který obyčejným občanům upíral jakékoliv právo znát třeba jen základní fakta a události. A tak nám tajili i radioaktivitu, jež unikala ze zničeného reaktoru v Černobylu – a vítr ji unášel nad severní Evropu.

Tragédie v Černobylu - Generál Nikolaj Tarakanov (vlevo) odměňuje diplomy vojáky, kteří pracovali na střeše černobylské elektrárny. (červen 1986) | foto: Profimedia.cz

Ještě bizarnějším aspektem černobylské katastrofy však, jak už dnes víme, byla skutečnost, že přesné informace o rozsahu neštěstí nedostal ani Michail Gorbačov, tehdejší generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu. Možná to byla právě tato skutečnost, co o pouhých pět let později konečně odsoudilo starý systém na smetiště dějin. Žádný režim stojící na neomezeném sebeklamu si nedokáže udržet zdání legitimity, jakmile vyjde najevo rozsah tohoto sebeklamu.

Protože se tehdy k obyčejným Ukrajincům dostaly jen útržky spolehlivých informací, jsou moje vzpomínky na Černobyl zákonitě mlhavé. Dnes si vzpomínám jen na to, jak nám jeden rodinný přítel poprvé zděšeně šeptal zprávy o katastrofě. A vzpomínám si na svůj zoufalý strach o malou dcerku. Brzy poté následoval skutečný příval téměř hysterických zpráv z druhé ruky a příběhů, které o katastrofě prosákly na veřejnost.

Poničená jaderná elektrárna v Černobylu na snímku z května 1986

Všechny tyto vzpomínky jsou samozřejmě nesmazatelné. I po pětadvaceti letech je však pro mě obtížné spojit si to, co o katastrofě skutečně vím, s dobou, kdy jsem se o ní dozvěděla.

Základ sovětské filozofie: lhostejnost

Dnes je černobylská havárie příkře odsuzována z morálního i metafyzického hlediska. Vrhá na lidstvo temný stín, nevídaný od svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v roce 1945. Na rozdíl od jaderné krize v japonské Fukušimě se však skutečné poučení z Černobylu netýká bezpečnosti jaderných elektráren. Týká se arogance a lhostejnosti oficiálních míst k utrpení a také kultu utajování, který umožňuje, aby se o informace dělila pouze úzká elita posedlá stabilitou. Důsledky tohoto uvažování jsou Ukrajincům připomínány právě nyní – vládou, jež snížila nemocenské dávky mužům, kteří vedli hrdinný boj za omezení dopadů černobylské katastrofy.

Odkud tedy pramenila lehkovážnost, s níž se k černobylské krizi přistupovalo? Co způsobilo tak arogantní nezájem o zdraví lidí žijících v blízkosti elektrárny, o zdraví hrdinných mužů a žen, kteří se snažili omezit škody (a k nimž se oficiální činitelé stále chovají jako k pěšcům), a také o zdraví milionů lidí, kteří žili pod šířícím se radioaktivním mrakem?

Opuštěné město Pripjať

Vládní lhostejnost je zvláštní a nepřirozený stav mysli, v němž se rozostřují hranice mezi zločinem a trestem, krutostí a soucitem i dobrem a zlem. Protože jsem vyrostla v SSSR, vím, že sovětští pohlaváři učinili z opovržení utrpením a morálními ohledy v podstatě samotný základ své filozofie vládnutí. Nezodpovědné vlády se téměř zákonitě přestávají zajímat o osud svých občanů.

Hněv může být tvůrčí

Může být lhostejnost vůbec někdy ctností? Samozřejmě – v dobách hrůzy, jako byl holocaust nebo ukrajinský hladomor, mohou izolovaní a bezmocní jednotlivci upadnout do lhostejnosti jednoduše proto, aby si uchovali alespoň stín příčetnosti. Ani tehdy ji však nelze plně ospravedlnit a zákonitě následují nevýslovné a sžíravé výčitky, o nichž tak dojemně psal Primo Levi.

Skutečně neodpustitelná je však lhostejnost oficiálních míst – snad proto, že lhostejní oficiální činitelé nikdy nepociťují výčitky, o nichž Levi psal. Pro některé politické vůdce je dokonce lhostejnost lákavá. Je o tolik snazší uhýbat před občany očima než se potýkat s jejich nelehkým osudem. Je o tolik snazší – a často i levnější – odvracet zrak od tragických životních podmínek jednotlivců než přizpůsobit politiku jejich potřebám. Pro státního činitele, který se otočí zády k utrpení, postrádají občané jeho země důležitost. Jejich životy jsou bezvýznamné, jejich skrytá nebo i viditelná úzkost bezcenná jako zoufalství nul.

Italský spisovatel Primo Levi

Taková lhostejnost je nebezpečnější než hněv a nenávist. Hněv totiž může být umělecky a politicky tvůrčí. Puškin napsal v rozhněvanosti některé své nejslavnější básně, Beethovenovy velkolepé symfonie vznikly v návalu nepotlačitelných emocí a Nelson Mandela, Václav Havel i Aun Schan Su Ťij museli snášet vězení, protože měli zlost kvůli nespravedlnosti, jíž byli svědky.

Naopak lhostejnost není tvůrčí nikdy, jelikož se při ní nikdy nedostaví reakce na nespravedlnost ani pomoc trpícím. Je to nástroj vlád, které jsou ve skutečnosti nepřáteli vlastního lidu, poněvadž z jejich činnosti má prospěch pouze vládce – nikdy ne oběť, jejíž bolest se přehlížením jen umocňuje. Političtí vězni, hladové děti, uprchlíci z Černobylu bez střechy nad hlavou nebo ozáření pracovníci, kteří potřebují doživotní lékařskou pomoc – o těch všech platí, že zlehčovat jejich osud a odepírat jim alespoň jiskřičku naděje znamená vykazovat je do temného světa bezmoci. Vládní činitelé, kteří odmítají lidskou solidaritu, tím v podstatě popírají vlastní lidství.

Když Dietrich Bonhoeffer čekal ve vězeňské cele na popravu Hitlerovým gestapem, prohlásil, že se všichni musíme „podělit o Boží utrpení“. Lhostejnost podle Bonhoeffera není jen hřích, ale i jistý druh trestu. Možná právě takové je stěžejní poučení z Černobylu: vlády, které systematicky přehlížejí osud svých občanů, nakonec odsoudí samy sebe.

Julia Tymošenková

Copyright: Project Syndicate, 2011. Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka. Titulek a mezitulky jsou redakční.

Autor:

Komunální a senátní volby 2022

Komunální volby se konaly 23. a 24. září. Ve stejném termínu bylo i první kolo voleb do třetiny Senátu. Druhé kolo voleb do Senátu proběhlo 30. září a 1. října.

Opičí neštovice u dítěte v ČR se nakonec nepotvrdily, řekl primář Dlouhý

  • Nejčtenější

Puč v Kremlu? Vzpoura generálů? Už se řeší, kdo nahradí Putina

Premium Vzhledem k průběhu ruského vojenského dobrodružství na Ukrajině se začínají objevovat spekulace, že vláda Vladimira...

Putin vyslal k Ukrajině „jaderný“ vlak, základnu opustila i superponorka

Severoatlantická aliance předala členským státům informace, podle nichž by ruský prezident Vladimir Putin mohl plánovat...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Holubice míru, host z AfD i Ortel. Proti vládě demonstrovaly desetitisíce lidí

Desítky tisíc lidí protestovaly na Václavském náměstí v Praze proti vládě Petra Fialy. Požadovaly její demisi a 10....

Ukrajinské síly vstoupily do Lymanu. Kadyrov chce použít jaderné zbraně

Ukrajinské jednotky vstoupily do strategického města Lyman na východě země, oznámil ukrajinský armádní mluvčí. Rusko...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Putin vyhlásil anexi a očernil Západ. Bojujeme za velké historické Rusko, řekl

V Kremlu v pátek začala ceremonie k formální anexi okupovaných území Ukrajiny. Ruský prezident Vladimir Putin...

ANALÝZA: Co udělají USA, když Rusko použije atomovou bombu? Jsou tři možnosti

Premium Pořád se věští z koule, jestli Rusko použije na Ukrajině atomovku, kreslí se různé scénáře, ale vůbec se neví, co by...

Jak přestat chrápat. Pomoct může i tenisový míček, říká primář Jirák

Premium Chrápání postihuje zhruba 57 procent mužů a 40 procent žen. Kdy může být chrápání signálem vážného problému? A co to je...

Mužské sny. Po čem muži doopravdy touží a co si radši nechají ujít

Premium My ženy si ve svých hlavách dokážeme utvořit dokonalé scénáře a domněnky, které jsou ovšem mnohdy vzdálené realitě....

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...

ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post....

Nejtěžší bylo Hance v jejích posledních dnech lhát, říká Margita o Zagorové

Je to pět týdnů, co odešla zpěvačka Hana Zagorová (†75), se kterou žil její muž Štefan Margita (66) třicet let. Pěvec...

Z odebrání titulu jsem šokovaný a smutný, říká dánský princ Nikolai

Dánská královna Margrethe II. (82) se tento týden rozhodla odebrat tituly všem potomkům svého druhorozeného syna, kteří...

Rus streamoval plynový hořák, aby se vysmál Evropanům. Twitch zasáhl

Zatímco se Evropané kvůli nedostatku plynu připravují na tuhou zimu, Rusové je provokují tím, že na internet vysílají...

Značka Lindt má ochranu, soud nařídil Lidlu zničit zásoby čokoládových zajíčků

Čokoládoví zajíčci od společnosti Lindt & Sprüngli si zaslouží ochranu před napodobeninami. Rozhodl o tom ve čtvrtek...

Po malých institucích také ČSOB. Banky začínají nabízet úroky podobné ČNB

Na předchozí zvyšování úrokových sazeb České národní banky (ČNB) začínají výrazněji reagovat zvyšováním úročení vkladů...