Sobota 26. září 2020, svátek má Andrea
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 26. září 2020 Andrea

Turecký prezident dává světu na srozuměnou: Toto je nový kurz naší země

  9:02aktualizováno  9:02
Chcete slyšet hlas prezidenta sebevědomé země, která si je vědoma své rostoucí síly? Tak čtěte následující řádky Abdullaha Güla, hlavy tureckého státu.

Turecký prezident Abdullah Gül a jeho český protějšek Václav Klaus v Ankaře (14. února 2012) | foto: AP

Turecko je poslední dobou v popředí mezinárodních ekonomických a politických debat. Na jedné straně Turecko navzdory hospodářské krizi zachvacující sousední Evropu zůstává druhou nejrychleji rostoucí ekonomikou světa, hned za Čínou. Na druhé straně neexistuje téměř žádné téma globální agendy – od Iráku a Afghánistánu po Somálsko, Írán a Arabské jaro a od udržitelného rozvoje po dialog mezi civilizacemi –, u něhož by Turecko nesehrávalo zřetelnou úlohu.

Jedná se o dosti nový fenomén. Do doby před deseti lety nebylo Turecko pokládáno za víc než skalního spojence NATO. To se začalo měnit v roce 2002, kdy nadešla éra politické stability, která zrodila vizi silnějšího Turecka – a pevné odhodlání proměnit tuto vizi ve skutečnost.

Turecký prezident Abdullah Gul si povídá s vojáky během jeho návštěvy

Turecký prezident Abdullah Gul si povídá s vojáky během jeho návštěvy vojenských stanovišť v provincii Hakkari (15. října 2011)

Pulzujeme!

Turecké vlády za tímto účelem od roku 2002 realizují smělé hospodářské reformy, které vydláždily cestu udržitelnému růstu a vytvořily ochranný val před finanční krizí, která udeřila v roce 2008. Díky tomu se HDP za necelých deset let ztrojnásobil, což proměnilo Turecko v 16. největší ekonomiku světa. Zemi navíc prospívají silné veřejné finance, prozíravá měnová politika, udržitelná dynamika dluhu, zdravá bankovní soustava a dobře fungující úvěrové trhy.

Zároveň jsme rozšířili rozsah práv jednotlivců, dříve dlouho podřizovaných bezpečnostním obavám. Zpřehlednili jsme vztahy mezi civilními a vojenskými složkami, garantovali sociální a kulturní práva a věnovali se problémům etnických a náboženských menšin. Tyto reformy proměnily Turecko v pulzující demokracii a stabilnější společnost, vnitřně vyrovnanou a schopnou nahlížet na své okolí v jiném světle.

Zcela jednoduše řečeno, přestali jsme na své geografické umístění a na své dějiny pohlížet jako na prokletí či nevýhodu. Naopak jsme svou polohu na křižovatce Evropy, Asie a Středního východu začali vnímat jako příležitost k souběžné interakci s více aktéry.

Začali jsme se tudíž obracet na země ve svém sousedství i mimo něj. Snažili jsme se rozšiřovat politický dialog, upevňovat vzájemnou ekonomickou závislost a posilovat kulturní a společenské porozumění. A přestože deset let je doba příliš krátká na definitivní hodnocení takové ambiciózní politiky, nepochybně se nám podařilo pokrýt značný prostor. Jen s našimi sousedy jsme kupříkladu dokázali zečtyřnásobit obchodní výměnu.

Při několika příležitostech jsme rovněž přispěli k usnadnění míru a usmíření. Ještě důležitější je však to, že se Turecko stalo vzorem úspěchu, který se teď řada zemí kolem nás snaží napodobit.

Turecký generál Ilker Basbug (vpravo) a premiér Recep Tayyip Erdogan (28. února

Turecký generál Ilker Basbug (vpravo) a premiér Recep Tayyip Erdogan (28. února 2010)

Arabské jaro bylo i naše jaro

Přesto se ještě před rokem či dvěma někteří politologové tázali: „Kdo ztratil Turecko?“ nebo „Kam kráčí Turecko?“ – s předpokladem, že Turecko svou zahraničněpolitickou osu odchýlilo od Západu. Ve skutečnosti vnější orientace Turecka zůstává neměnná, poněvadž se opírá o hodnoty, které sdílíme se svobodným světem. Co se změnilo, je naše důraznější průbojnost u snah zajistit větší stabilitu a blahobyt lidí v našem regionu, které se projevují naší obhajobou svobody, demokracie a zodpovědnosti nejen pro nás samotné, ale i pro ostatní.

Tento přístup se promítl do Arabského jara, jejž Turecko hned od počátku vřele podpořilo. Neváhali jsme s příklonem k těm, kdo bojovali za svá práva a důstojnost. V zemích jako Tunisko, Egypt, Libye a Jemen, které se teď snaží změnu institucionalizovat, je Turecko nejaktivnějším partnerem, neboť sdílíme vlastní zkušenosti a poskytujeme hmatatelnou pomoc ve formě hospodářské spolupráce a budování politické způsobilosti.

Naproti tomu v Sýrii se revoluce dosud nenaplnila, vzhledem k brutálním represím stávajícího režimu proti jeho odpůrcům. Den co den tam řada lidí umírá ve snaze domoci se své důstojnosti. Turecko dělá vše, co je v jeho silách, aby utrpení syrského lidu zmírnilo. Mezinárodní společenství jako celek zatím bohužel projevuje žalostnou neschopnost zajistit účinnou reakci na tuto krizi.

V čem vojenské řešení neexistuje

Postoj Turecka k íránskému jadernému programu je obdobně jasný: jsme kategoricky proti přítomnosti zbraní hromadného ničení v našem regionu. Pokusy vyvinout nebo si pořídit takové zbraně může snadno vyvolat regionální závody ve zbrojení, které by vedly k další nestabilitě a k ohrožení mezinárodního míru a bezpečnosti. Právě proto odjakživa vyzýváme k tomu, aby byla na Středním východě vytvořena zóna bez zbraní hromadného ničení, která zahrne jak Írán, tak Izrael.

Turecký prezident Abdullah Gül na návštěvě u íránského duchovního vůdce Sajjida Alího Chameneího (15. února 2011)

Turecký prezident Abdullah Gül na návštěvě u íránského duchovního vůdce Sajjida Alího Chameneího (15. února 2011)

Podporujeme právo Iránu na využívání jaderné energie k mírovým účelům. Íránský program ale musí být transparentní a tamní lídři musí ujistit mezinárodní společenství o jeho nevojenské podstatě. Nejdůležitější je zacelit trhlinu v důvěře a vydláždit cestu k smysluplnému dialogu. V dubnu jsme hostili úvodní kolo obnovených rozhovorů mezi mezinárodním společenstvím a Íránem.

Povězme si to jasně: žádné vojenské řešení tohoto problému neexistuje. Vojenský zásah by záležitost pouze zkomplikoval a zároveň by vytvořil nové vrstvy konfliktu uvnitř našeho regionu i mimo něj.

Bereme na sebe odpovědnost

V této věci, stejně jako v dalších, se Turecko usilovně snaží jednat jako „bezúhonná mocnost“, což vyžaduje, abychom své národní zájmy uvedli do souladu s hodnotami, jako je spravedlnost, demokracie a lidská důstojnost, a abychom svých zahraničněpolitických cílů dosahovali vzájemnou spoluprací, nikoli nátlakem.

Klíčovým aspektem této vize je efektivní multilateralismus. Turecko bylo v letech 2009-2010 členem Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a teď usiluje o další funkční období v letech 2015-2016. Vzhledem k zásadnímu významu událostí v naší časti světa lze od přispění Turecka k práci RB očekávat velký přínos.

Americký prezident Barack Obama a jeho turecký protějšek Abdullah Gül

Americký prezident Barack Obama a jeho turecký protějšek Abdullah Gül - Summit NATO v portugalském Lisabonu.

Turecký prezident Abdullah Gül (vlevo) a íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád (15. února 2011)

Turecký prezident Abdullah Gül (vlevo) a íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád (15. února 2011)

V roce 2015 se navíc ujmeme předsednictví skupiny G20 a jsme odhodláni využít svých prostředků a schopností, abychom ji proměnili v efektivnější orgán globální správy.

Interní transformace během uplynulých deseti let vytvořila Turecku ideální postavení k tomu, aby přinášelo prospěch regionu – a tím celosvětovému společenství. Mnoho jsme už sice vykonali, ale žádá se od nás ještě víc. Vzhledem ke změnám v našem sousedství a ke stěžejní úloze regionu v globálních záležitostech se Turecko nebude zdržovat přijímání nových zodpovědností.

Copyright: Project Syndicate, 2012. Z angličtiny přeložil David Daduč. Titulek a mezititulky jsou redakční.

Autor:

Rozstřel: Velká obezřetnost před Covidem je na místě, vláda skutečně zaspala, řekla Šabatová

  • Nejčtenější

V Česku podlehl covidu první lékař, nakažených zdravotníků přibývá

Počty nakažených zdravotníků se stále zvyšují. Tabulky vydané Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS)...

Prymula hrozí omezením rizikových akcí, zavřením barů od 22 hodin i škol

Uzavření středních škol a druhého stupně těch základních, posun zavírací doby barů a restaurací na 22 hodin místo...

Nebudu se hádat. Šmucler odešel uprostřed debaty s Flegrem o covidu

Podle evolučního biologa Jaroslava Flegra je potřeba šlápnout v covidové epidemii na brzdu. „Hrozí tisíce až...

Stav nouze je namístě, říká Prymula. Očekává až 8 tisíc nakažených denně

„Denně bude přibývat šest až osm tisíc potvrzených nákaz covidem-19, pokud nepřijmeme další opatření. Je na místě...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ministr zdravotnictví Vojtěch odstoupil z funkce. Nahradí ho Prymula

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch odstupuje ze své ministerské funkce. Řekl to v pondělí na tiskové konferenci....

Sundej vlajku, nebo ti vypálíme dům. Agresivita demonstrantů v USA roste

Premium Demonstrace proti policejní brutalitě, jak to nazývají protestující i média, začínají být docela brutální i vůči...

Felák, flexit nebo chillovat. Slovník dnešní mládeže uvádí rodiče do rozpaků

Premium Ač to možná ani netušíte, nejspíš i kolem vás denně chodí shiperky, které flexí s teniskami nebo iPhonem, díky čemuž...

Prodlužte životnost filtru pevných částic. Stačí pár jednoduchých kroků

Premium Výměna filtru pevných částic stojí desítky tisíc korun, jeho čištění a renovace pět až patnáct tisíc korun. Těmto...

  • Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Také Američané nadávají na svoji politiku

Spojené státy se přirovnávají k banánové republice a k ­Itálii. Americká konzervativní Tea Party žije v bublině. V...

ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o...

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval...

Octavia za 3 500 korun: boj s krizí, chaos a riskantní sázka na superslevy

Octavia za 3 500 Kč měsíčně, Kodiaq za 4 899 Kč, Passat za něco málo přes 6 000 Kč… Ačkoli automobilkám docházejí...

Blíží se katastrofa, jež zastíní pandemii covidu-19, říká princ Charles

Britský princ Charles (71) vyzval v pondělí ke zlepšení boje proti klimatickým změnám, jejichž dopad podle něj zastíní...

Herec Petr Čtvrtníček se nakazil koronavirem, leží v nemocnici na JIP

Herec Petr Čtvrtníček (56) skončil kvůli covidu-19 v nemocnici. Minulý týden měl pozitivní testy, a když se mu...

Počet úmrtí bude stoupat. Podívejte se, jaké měla křivka zpoždění jinde

Počet úmrtí s nemocí covid-19 u nás poroste. Byť ještě není jasné o kolik. Příklady z jiných zemí jasně ukazují, že...

Nebudu všem po rozchodu ukazovat, jaká jsem čičina, říká Mottlová

Muž roku 2016 Josef Kůrka (28) nedávno oznámil rozchod s herečkou a modelkou Barborou Mottlovou (33). Fitness trenér...