ÚDER NA IRÁK
on-line reportáž
JAK AKCI POPSAL PILOT BOMBARDÉRU
Čtyři bomby rozmetaly tři budovy
Nálet se odehrál v pondělí v noci. Útok ale americké vedení potvrdilo až po několika hodinách. Bombardér B-1 shodil čtyři satelitem naváděné devítisetkilogramové pumy.
Bomby dopadly na budovu s restaurací v bagdádské obytné čtvrti Mansúr, kde vytvořily ohromný kráter. Zcela rozbořily tři budovy.
K útoku se Američani odhodlali na základě informací tajných služeb, podle nichž se v budově - a nikoli v bunkru - mělo konat jednání iráckých vládních špiček za účasti Saddáma a obou jeho synů. „Ta informace byla spolehlivá,“ komentoval útok pro agenturu AP zdroj z Pentagonu, který si nepřál být jmenován.
Spojenecké velení v Kataru útok na iráckého prezidenta a jeho syny Udaje a Kusaje potvrdilo. „Zda zemřeli ale nevíme,“ řekl mluvčí velení americké armády major Brad Bartlett.
Pokus o zabití Saddáma komentoval i americký prezident George Bush. Řekl, že netuší, zda irácký prezident Saddám Husajn útok přežil. „Jsem si však jist, že ztrácí moc nad Irákem,“ dodal.
Proč nebyl Saddám v bunkru?
Spojenečtí analytici nepovažují místo, na kterém měl Saddám Husajn jednat s nejužším vedením země, za překvapivé. Irácký vůdce se údajně obával bunkrů. Pro americké speciální bomby nebyly nepřekonatelnou překážkou. Navíc to byly cíle, na které se spojenci zaměřovali od začátku války.
Podle rozvědek Saddám spoléhal na to, že je restaurace civilní objekt, na který spojenci bombu neshodí.
Místo budovy je v zemi kráter, Irák odhaduje 14 obětí
Výbuchy byly tak ničivé, že na místě dopadu čtyř bomb nyní zeje kráter hluboký 18 metrů. Detonace vyrazila všechna okna v okruhu 300 metrů.
„Cíl iráckého vedení byl velmi těžce zasažen,“ prohlásil mluvčí velení americké armády major Brad Bartlett.
Po hodinách pátrání vyprostili iráčtí záchranáři z trosek jen dvě těla. Celkový počet obětí odhadují kolem čtrnácti. Toto číslo není možné ověřit z nezávislého zdroje.
Potvrdit totožnost bude obtížné, rozhodnou testy DNA
Americká armáda zatím neoznámila, nakolik byl útok úspěšný. „Úder stále vyhodnocujeme,“ podotkl Bartlett.
„Musíme se smířit s tím, že se možná ani nikdy nedozvíme, zda právě tento nálet zabil Saddáma Husajna,“ řekl americký generál Vincent Brooks. „Bombardování bylo tak ničivé, že tam možná nic nenajdeme.“
Nejpřesnější metoda určení totožnosti je porovnání DNA. Byla použita i při identifikaci těl a částí těl po útoku na newyorská Dvojčata 11. září v roce 2001. K tomu spojenci potřebují pro porovnání vzorek DNA přímo od Saddáma Husajna. Krev budou mít jen ztěží, ale plně postačí například vlasy z hřebenu.
„Musíme na místě hodně kopat a analyzovat DNA,“ naznačil průběh dalšího vyšetřování zdroj z Pentagonu.
Pokus číslo jedna selhal
Bombami se USA pokusily Saddáma zabít už 20. března, kdy na Bagdád dopadlo několik naváděných raket Tomahawk a zahájily tak válku v Iráku, která trvá už dvacátý den.
Portrét Saddáma Husajna v troskách jednoho z rozbořených domů v jihoirácké Basře, 8. dubna 2003.
