Šel na ryby a „ulovil“ tři tisíce let starou loď Keltů

  21:44aktualizováno  21:44
Ta loď má hned několik nej. Je tři tisíce let stará, je z jednoho kusu dřeva a je vůbec nejdelší dochovaná v Česku. Před osmi roky ji v pískovně u Mohelnice objevil tehdejší ředitel olomouckého Vlastivědného muzea při rybaření. Teď ji čeká poslední fáze restaurování a za rok ji mohou vidět lidé v muzeu.

Vylovení unikátní tři tisíce let staré lodi. | foto: Archiv ACO

"Nahodil jsem na místě, kde jsem ještě nerybařil. A najednou jsem si ve vodě všiml pravidelného kmene stromu, který neměl žádné větve a na konci byl malý otvor. Chtěl jsem ho prozkoumat zblízka a zjistil jsem, že kmen je vydlabaný,“ vzpomíná vášnivý rybář a archeolog Jaroslav Peška.

Okamžitě svolal kamarády a začal nečekaný nález uvolňovat z naplavenin. "Teprve poté jsem loď uviděl v celé kráse. Byla obrovská," vypráví vzrušeně Peška.

Pracovníci muzea, potápěči a těžká technika museli loď pomocí nafukovacích norných vaků převrátit a nadlehčit. Poté ji přepravili na druhou stranu jezera, kde byl mírnější břeh, a teprve tam ji pomocí jeřábu mohli vyzvednout.

Po převezení do muzea následovala expertiza, která všem vyrazila dech. "Dendrochronologie i radioaktivní uhlík ukázaly stáří tři tisíce let. V té době na Moravě sídlili Keltové z doby laténské," vzpomíná na překvapení Peška.

Loď vozila kupce po řece Moravě
Kdysi na ní Keltové převáželi zboží, kovářské výrobky, keramiku či skleněné ozdoby po řece Moravě. Několika kůly ji ukotvili v malém přístavišti nedaleko laténského sídliště u Mohelnice, kde tehdy z neznámých důvodů ztroskotala.

Uplynulo tři tisíce let, než unikátní, přes deset metrů dlouhou a dvě tuny vážící kupeckou loď z jednoho kusu dřeva pracovníci Vlastivědného muzea v Olomouci našli. Zakonzervovanou v nánosech bahna a jílu v mohelnické pískovně, kdy na povrch vyčnívala jen dva a půl metru dlouhá část, připomínala spíš kmen stromu než unikátní plavidlo z doby Keltů.

Poprvé loď vystaví za rok
Od nálezu v roce 1999 uplynulo osm let. Takzvaný monoxyl, loď z jednoho kusu dřeva, má za sebou dezinfekci skalicí modrou a fluoridem sodným a od roku 2003 leží v provizorním polystyrénovém přístřešku na nádvoří Vlastivědného muzea v Olomouci.

Zabalený v igelitovém obalu a na dřevěných kůlech za stálé teploty kolem jednoho stupně Celsia pomalu vysychá a čeká na poslední fázi svých úprav - konzervaci speciálním "cukerným" roztokem.

Teprve poté poputuje do speciálně upravených prostor v podzemí muzea v Denisově ulici, jejichž rekonstrukci dělníci ukončí v říjnu příštího roku. Tady unikátní plavidlo muzeum vůbec poprvé ukáže i lidem.

"V klimatizovaných katakombách vytvoříme pro návštěvníky iluzi přístavu, ve kterém loď kdysi pravděpodobně kotvila. Po celé délce ji podložíme kamínky, aby se rozložila její váha," popisuje restaurátor Milan Stecker, který se o záchranu památky snaží už několik let.

Vůbec nejtěžší podle něj bylo dovést všechny fáze konzervace do zdárného konce. S tak velkou lodí totiž restaurátoři dosud nepracovali.

"O rady jsme žádali odborníky v celém Česku. Nejvíce ale pomohl Vlado Rusnák z brněnského technického muzea, který s archeologickými dřevy pracuje," vysvětluje Stecker.
 
"Podobných monoxylů se v republice našlo několik, o takových rozměrech a v tak dobrém stavu je ale jen ten v Olomouci. Většina plavidel je totiž po stovkách let strávených ve vlhkosti tak ztrouchnivělá, že se je nepodaří zachránit," říká.

Podle něj se dvoutunová loď mohla prolomit a zničit už v roce 1999, kdy ji potápěči, pracovníci muzea a těžká technika vyzvedávali z pískovny. Loď byla nasáklá vodou a její povrch byl až do hloubky dvou tří centimetrů kašovitý. Po odstranění bláta, písku a kamínků kartáčem se naštěstí ukázalo, že dál už je jen tvrdé dřevo, které v hloubce pěti centimetrů zkamenělo.

"K průzkumu jsme použili sondu na zjišťování stáří dřeva. V hloubce pět centimetrů jsme ale vrták museli zastavit, jinak by se o kámen zničil," popisuje Stecker a pokračuje: "Po očištění bylo nutné ze dřeva pomocí speciálního ´cukerného´ nálevu vytěsnit vodu a vlhkost. Teprve poté jsme mohli začít s dezinfekcí proti plísním, bakteriím a dřevokazným houbám."
 
Konečnou fázi úprav ale chystají restaurátoři až na jaro. "Ke konzervování lodi, které ji ochrání před okolními vlivy, potřebujeme stálou teplotu. Pevný přípravek, který povrch lodi uzavře a zpevní, totiž musíme nejdříve rozpustit a nanést na loď. Hned poté ztuhne," uzavírá Stecker.


UNIKÁTNÍ LOĎ

Kupecká loď je tři tisíce let stará a pochází z doby, kdy Moravu obsadili Keltové.

Monoxyl je vyřezaný z jednoho kusu dřeva stromu, který rostl až 200 let, a dosahuje unikátních rozměrů.

Délka plavidla je 10,5 metru, šířka 1,05 metru a výška 0,6 metru. Síla dřeva je 4 až 18 centimetrů a váha 2 tuny.

Monoxyl nalezl v roce 1999 v zatopené pískovně u Mohelnice tehdejší ředitel Vlastivědného muzea v Olomouci Jaroslav Peška.

K vyzvednutí plavidla byli potřeba potápěči, desítky pracovníků muzea a těžká technika.

Po převozu do olomouckého muzea začali restaurátoři s konzervací, která přišla na několik desítek tisíc korun.

Po mechanickém očištění od kamínků, bahna a písku restaurátoři loď čtyři roky dezinfikovali. Poté v roce 2003 loď umístili na dřevěné kůly, kdy až dodnes za stálé teploty kolem 1 stupně Celsia pomalu vysychá.

Konečnou fázi - konzervaci "cukerným" roztokem - pracovníci muzea plánují na jaro příštího roku.

Autoři: ,

Trans muž: Dotaz, co máme v kalhotách, nesnášíme

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Podvodníci rozehráli obří „letadlo“, z lidí vylákali 398 milionů korun

Obžaloba viní tři podnikatele, že zmanipulovali téměř šest tisíc lidí a...

Společnost Rhinoceros nabízela rychlé zbohatnutí. Její zakladatelé díky dovedné manipulaci omámili vidinou snadno...

Jana Masaryka patrně zabili britští agenti, napsal bývalý Havlův poradce

Jan Masaryk

V roce 1948 zemřel za podivných okolností československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Většina odborníků se přiklání k...

Náctiletá jde za vraždu muže na 18 let za mříže. Umírajícího si natáčela

Osmnáctiletá Simona Macháčová čelí obžalobě z brutální vraždy svého známého....

Za brutální vraždu sedmatřicetiletého muže si devatenáctiletá Simona Macháčová definitivně odpyká 18 let. Trest uložený...

Školačka utekla k IS. Teď je opět těhotná a kvůli zdravotní péči chce zpět

Britské školačky Amira Abaseová, Kadiza Sultanaová a Shamima Begumová (zleva)...

Britka Shamima Begumová přijela v roce 2015 se svými dvěma přítelkyněmi do Sýrie, aby se připojila k Islámskému státu...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Demonstrace na podporu ruské dívčí kapely Pussy Riot v Madridu (17. srpna 2012)

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Nemůžete říci, že jste nebyli varováni, říká film Rolanda Emmericha 2012.

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Titulní strana přílohy MF DNES Kavárna v nové podobě. 7. září 2013.

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

Tělocvik děti nebaví a pohybová gramotnost klesá. V čem je problém?
Tělocvik děti nebaví a pohybová gramotnost klesá. V čem je problém?

Studie Mezinárodní zdravotnické organizace potvrdila, že za posledních 13 let se počet sportujících dětí značně snížil. Až třetina se omlouvá z tělocviku, a dokonce i někteří rodiče ho považují za zbytečný předmět. Jak to změnit?

Najdete na iDNES.cz