Paul Johnson
Hrdinové. Od Alexandra Velikého a Julia Caesara k Churchillovi a de Gaullovi.
Přeložil Jiří Ogrocký, vydal Barrister & Principal, Brno 2008, 232 stran, doporučená cena 335 korun.
Psavý a rozhodně ne jednoznačně přijímaný britský historik a publicista Paul Johnson (1928) je u nás hojně publikovaným autorem. Ta série začala nedlouho po listopadovém převratu vydáním jeho práce Dějiny 20. století; tehdy překlad vyšel v nakladatelství Rozmluvy, původně exilovém podniku, za nímž stál Alexandr Tomský. Když ten se stal šéfem nakladatelství Academia, přenesl vydávání Johnsona tam. V posledních letech práce tohoto Brita vydává brněnský Barrister & Principal.
V originále vloni zveřejněný svazek Hrdinové navazuje na titul Tvůrci. "Předkládám malý výběr hrdinů a hrdinek, kteří stále vyvolávají úžas, obdiv, úctu nebo v některých případech alespoň sympatie. Některá jména jsou nasnadě, o jiných to až tak neplatí. Tak jako v knize Tvůrci (Creators) se i zde snažím k tématu přistupovat spíše přes příklady než přes analýzy a definice. Uvádím i některé hrdiny-bojovníky, ale jinak se hlásím ke kritické tradici, již na začátku šestnáctého století započal Erasmus a v níž ve století osmnáctém pokračoval Swift, totiž k tradici upozorňující na to, že je zbytečné obdivovat hrdiny, kteří zabíjeli."
Johnson hrdinství řadí do jakýchsi kategorií a každou ilustruje příklady-portréty. Například Muži otřásající zemí - Alexandr Veliký a Julius Caesar, Příkladní hrdinové - Jindřich V. a Johanka z Arku, Mučednické hrdinství ve světě muže - Jane Welshová Carlyleová a Emily Dickinsonová, Intelektuální heroismus - Wittgenstein.
Philipp Ther
Národní divadlo v kontextu evropských operních dějin. Od založení do první světové války.
Přeložila Jana Vymazalová. Nakladatelství Dokořán, Praha 2008, 364 stran, doporučená cena 298 korun.
Německý historik Philipp Ther (1967) navštěvuje českou metropoli již od osmdesátých let a stala se mu i terénem pro profesionální výzkum, zejména pak dějiny Národního divadla; zaujaly jej společenské okolnosti vzniku a existence této scény.
Titul knihy je ovšem s ohledem na její skutečný obsah mírně zavádějící, respektive je třeba upřesnit sousloví "kontext evropských kulturních dějin".
Ther klade důraz právě na kontext, takže přibližuje postavení opery v evropské kultuře a společnosti během devatenáctého století, stránkám o Národním divadle v Praze předchází část o Dvorním divadle v Drážďanech i část o Polském divadle ve Lvově; poslední část publikace, nazvaná Kulturní prostory, obecněji analyzuje kupříkladu sociální dosah opery, její znárodovečtění či to, co znamenala pro kulturní vztahy a výměnu.
Frank Gonzáles-Grussi
Jak se díváme. Věci viděné, neviděné a obscénní.
Přeložil Václav Petr. Nakladatelství Triton, Praha a Kroměříž, 2008, 200 stran, doporučená cena 249 korun.
Americký spisovatel a lékař, autor několika vědecko-populárních bestsellerů (např. O tom, jak lidé přicházejí na svět a jiných problémech, Pět smyslů, Bezvědomí), zde analyzuje lidský zrak, nikoliv však z pohledu medicínského, nýbrž sociálně-psychologického a kulturního: tedy na co a proč lidé svůj zrak zaměřují, jak souvisí zrak toho, kdo se dívá, se zrakem toho, kdo je viděn. Logickou součástí výkladu jsou některá díla světového výtvarného umění, v knize ovšem reprodukovaná černobíle a nepříliš kvalitně - na druhou stranu to umožnilo udržet cenu knihy na velmi přijatelné úrovni.
Způsob autorova přístupu naznačuje třeba tato pasáž: "Jedno vím jistě, nejenže vidíme jen to, co jsme připraveni vidět, ale také to, co vidět chceme. Pohled je zatížen dvojitým balastem našich předsudků a tužeb. Tohle tvrzení lze patrně nejnázorněji doložit na dvou rozličných způsobech, jak se díváme na lidské tělo. Odborníci, zabývající se dějinami přírodních věd, si nedovedou vysvětlit, proč se anatomie lidského těla nezačala zkoumat dříve.
Ještě větší úžas než otázka času v nás však vyvolává otázka geografických souřadnic. Několik starověkých civilizací zanechalo v dějinách otisk zásluhou neobyčejné inteligence a pozorovacích schopností. (...) Mexičtí Aztékové sice psali vytříbenou poezii a prováděli neuvěřitelně přesná astronomická pozorování, ale nezanechali po sobě absolutně nic, co by naznačovalo, že by měli ponětí či jen pouhý zájem o stavbu a funkci srdcí, jež rvali z hrudníků rituálních obětí."
Roland Fröhlich
Dva tisíce let dějin církve.
Přeložili Ondřej Bastl a Tomáš Bastl. Vydal Vyšehrad, Praha 2008, 304 stran, doporučená cena 298 korun.
Kvarteto duchovně založených titulů otevíráme upozorněním na druhé vydání překladu této přehledové práce německého znalce církevních dějin Rolanda Fröhlicha (1937), jejíž originál byl publikován v roce 1990. Přístupný výklad se závěrečným třicetistránkovým výčtem podstatných dat a událostí předurčuje tuto knihu pro širší čtenářský okruh.
Malcolm Barber
Proces s templáři.
Přeložil Jiří Kasl. Vydalo Argo, Praha 2008, 400 stran, doporučená cena 398 korun.
Zrušení templářského řádu a upálení jeho vůdců 18. března 1314 nepřestává fascinovat další a další generace badatelů, filmařů i čtenářů a diváků.
Profesor středověkých dějin na univerzitě v britském Readingu Malcolm Barber (1943) je však dalek jakékoliv mystičnosti, již v sobě často nesou návraty k datu zlomovému pro osud templářů. Předloni česky vyšla jeho práce Noví rytíři, nyní na ni volně navazuje Proces s templáři, v němž badatel hledal odpověď na otázku, proč bylo proti templářům zahájeno inkviziční řízení, kdo byl jeho iniciátorem, proč se papež nepostavil francouzskému královskému trůnu, jenž se potřeboval zbavit nebezpečného mocenského soupeře, kterého v templářích měl. O Barberově důkladném procházení zdrojů svědčí sto stránek poznámek, které kniha obsahuje.
Karen Armstrongová
Islám.
Přeložil Jan Zámečník, odborná spolupráce Luboš Kropáček, redigoval Tomáš Vystrčil. Vydal Slovart, Praha 2008, 256 stran, doporučená cena 399 korun.
Nová edice Fakta minulosti (vybavená graficky pěkně řešeným přebalem z průhledného pauzovacího papíru) byla tento měsíc otevřena dvěma tituly:
Hitler a holocaust a přítomnou prací o dějinách islámu z pera uznávané americké, v Británii žijící autorky religionistických knih Karen Armstrongové (1944). Obdobně jako výše anotovaná publikace Fröhlichova, i tento svazek obsahuje kalendárium, tentokrát pochopitelně zaměřené na dějiny islámu, a také výkladový přehled "klíčových postav v dějinách islámu".
Robin P. Nettelhorst
Sto postav z Bible. Příběhy ze Starého a Nového zákona.
S ilustracemi slavných malířů. Přeložila Kateřina Hladká, redigovala Kristina Čermáková. Vydal Slovart, Praha 2008, 192 stran, doporučená cena 299 korun.
Tato publikace sice obsahuje na předsádce přeslazený ovál s vytištěným Pro a Od - takže vybídnutí k věnování, ale obsah knihy naštěstí nejde tímto směrem. I když je pravda, že ze sedmičky zde anotovaných svazků je tento na první pohled nejočividněji dárkový, neboť jde o titul obrazový. Americký profesor biblických věd a jazyků Robin P. Nettelhorst vybral sto biblických postav. Každou nejprve velmi stručně charakterizuje, připojuje její rodokmen a pak vypráví příběh jejího života. Každé tohle heslo je doprovozeno jedním dílem z dějin výtvarného umění, na němž je dotyčná osoba zobrazena.
