Pátek 24. března 2023, svátek má Gabriel
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 24. března 2023 Gabriel

Promarněná příležitost české fotografie v Bonnu

  10:45
Méně je někdy více aneb neumění využít nabízející se možnosti – tak vidí výtvarná teoretička Noemi Smolíková současnou rozsáhlou výstavu Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts.
Tono Stano; fotografie

Tono Stano; fotografie | foto: Tono Stano

Měla to být na území Německa první vpravdě reprezentativní výstava české fotografie minulého století. A to na ideálním místě, v prostorách Bundeskunsthalle v Bonnu. Přípravy na akci byly dlouhé. I zkušenost tu již byla, neboť expozice Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts volně vychází z obsáhlé přehlídky české fotografie 20. století, která se konala roku 2005 na třech různých místech v Praze. Bonnská kolekce je výběrem od týchž kurátorů – tedy od Vladimíra Birguse a Jana Mlčocha – z onoho pražského fotografického "trojboje“. Bohužel kurátoři i přes redukci počtu exponátů neredukovali základní nedostatky bilance z roku 2005.

Zahlcenost

Výstava – to platí obecně - se nestává velkou tím, že obsahuje značné množství materiálů, nýbrž díky tomu, že se soustředí na kvalitu, kterou dovede návštěvníkovi výstižně podat. Ovšem právě záplava je tím, jak také píše bonnský deník General-Anzeiger, co mění výstavu Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts v nestravitelné sousto: "450 natěsno vedle sebe pověšených fotografií je i pro fotografického nadšence moc“. Ano, čtyři a půl stovky exemplářů (celkem od 207 autorů) je nápor, který vyčerpá i německého experta - z expozice odchází s hučením v hlavě, v níž se mu slévají česky znějící jména, která se pokusil zapamatovat…

O výstavě

Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts (Česká fotografie 20. století).
Kurátoři Vladimír Birgus a Jan Mlčoch. Kunst- und Ausstellungshalle der Bundesrepublik Deutschland GmbH Museumsmeile Bonn, Friedrich-Ebert-Allee 4, Bonn.
Výstava trvá do 26. července 2009. Řadu informací lze nalézt na http://www.bundeskunsthalle.de; například ukázky vystavených prací, videoprocházku výstavou, ale také lze shlédnout půlhodinový dokument Von Sudek bis Saudek - Tschechische Fotografie im 20. Jahrhundert, který režírovala Nele Münchmeyerová.

Přitom v Bonnu jsou publiku předkládány skutečné skvosty. Zejména snímky z dvacátých let minulého století jednoznačně náleží ke světové špičce soudobé fotografické tvorby. Ovšem dramaturgie výstavy a provedení instalace činí vše pro to, aby vynikající díla "nebyla vidět“. Nekonečnými šňůrami konvenčně navěšených exponátů je různorodá kvalita děl nivelizována na průměr. Ruku v ruce s tím kráčí monotónní, v podstatě slovníková, příručkovitá prezentace bez vůle k hodnocení, k hierarchizaci. Expozice je chronologicky rozparcelována do sedmnácti částí, každé z nich náleží přibližně stejný prostor. Tato "mechanika“ vymezuje právě dvacátým letům minulého století, kdy se v Praze soustřeďuje jedinečné množství fotografů světového významu, týž prostor jako třeba tvorbě z padesátých let, která má ke světovosti dost daleko.

František Drtikol; fotografie s názvem Vlna

Snad jediný, kdo z české produkce vzniklé do druhé světové války na bonnské výstavě právem vyniká, je František Drtikol, a to díky tomu, že je zařazen jak do úvodní části, nazvané Pitkorialismus, tak do části třetí, Od piktoralismu k moderní fotografii. Ano, Drtikol je již mezinárodně uznáván, a tato expozice to stvrzuje. Ale mohla učinit něco mnohem víc: významově mu postavit na roveň Jaroslava Rösslera a Jaromíra Funka, kteří již ve dvacátých letech přivedli jazyk fotografie až k hranicím abstrakce, což je zařazuje k nejradikálnějším fotografům své doby. Bonnská výstava je měla vyzdvihnout coby důležité zjevy, poskytnout jim samostatný prostor. Namísto toho jsou jejich práce roztroušeny mezi méně zajímavými snímky jiných autorů.

Vysoká daň za chronologii

Od roku 1900 do roku 1918, od roku 1918 do roku 1939, od roku 1939 do roku 1948, od roku 1948 do roku 1968, od roku 1968 do roku 1989, od roku 1989 do roku 2000. Takto, podle politických událostí, je rozdělena výstava Tschechische Fotografie des 20. Jahrhunderts. Jde o postup, který se pro zpracování dějin dvacátého století ukazuje být čím dál více nedostačující. Dějiny, a zejména dějiny vizuálního projevu, se totiž vyznačují zlomy, návraty a přehodnocováním. Příklad: dlouho po vzletech Rösslera a Funkeho do abstraktních výšin a po experimentálním nakládáním s objektivem ve stylu "diagonálního“ sovětského avantgardisty Alexandra Rodčenka následuje humanistická poválečná reportážní fotografie, jejíž způsob snímání by průkopníci ve dvacátých letech považovali za překonaný.

Rudolf Schneider-Rohan; fotografie

A k tomuto principu "přelévání se“ přistupuje ještě jeden princip: nesouměřitelnost souběžného. Výtečně je to vidět na exponátech ze šedesátých let. Tehdy nadále tvoří Josef Sudek, jehož obrazový svět v tu dobu čerpá ze surrealistické obraznosti, ale zároveň vznikají snímky mladého Jana Saudka, provokativní pohledy na člověka, v jejichž pozadí trčí sexuální revolta, podmalovaná rytmem anglosaského rock and rollu. Tihle dva autoři v oné dekádě sice fotí souběžně, avšak dělí je od sebe celá desetiletí, celé epochy! Že se jejich snímky v Bonnu pospolu ocitají v jedné místnosti - vznikly přece současně… – ukazuje, k jakým absurditám může chronologický přístup vést. A neméně absurdní je přítomnost pouhých tří děl Běly Kolářové v téže místnosti: Kolářová experimenty z let 1963/64 navázala na dvacátá a třicátá léta a dnes je považována za hledačku světového významu. Měla být tudíž instalačně akcentována tak, jak měli být vyzdviženi Rössler a Funke.

Jaroslav Rössler; fotografie    Jaromír Funke; fotografie

Žalostná tečka

A další nedotaženost: čtrnáctá část výstavy je věnována vztahu mezi fotografií a uměním happeningu, land artu, body artu a konceptuálního umění v letech 1968-1989. Toto téma je hodné samostatné výstavy, kde by se tento vztah mohl nejen nastínit, nýbrž i kontextuálně přiblížit, aby zahraniční divák pochopil tehdejší československé podmínky, v nichž těmto aktivitám bylo dáno existovat. Jenže když fotografie, která je někdy pouze dokumentem či studií akce, jindy součástí širšího díla, je oproštěna od vazeb k uměleckým procesům, které jsou v tomto případě primární, a je – jako v Bonnu – navěšena v úhledných řadách, dostává se do souvislostí jí cizích. Výsledek je nabíledni: návštěvníka neznalého českého uměleckého dění ponechává bezradného (pokud si nezakoupí obsáhlý katalog, který k výstavě vyšel). Opět důkaz zrádnosti chronologicko-slovníkového kurátorského přístupu, který do expozice zařazuje vše, co má s otiskem světla na papíře co dělat, aniž by se přizpůsobil vypovídací struktuře, z níž jednotlivé snímky vycházejí.

Josef Sudek; fotografie Poslední růže, rok 1956

Asi vůbec nejžalostnější je ovšem závěrečná, sedmnáctá část, označená Fotografie a výtvarné umění a věnovaná letům 1989-2000. Už ten podtitul nedává smysl, neboť dneska neexistuje fotografie A umění, nýbrž fotografie zkrátka JE rovnoprávním uměním. Ve světě je samozřejmě a nedělitelně prezentována a vnímána s ostatními druhy vizuálního a výtvarného umění. Tento posun, toto včlenění, tato dovršená akceptace není v expozici zřejmá. Už proto, že ani tady se instalace v ničem neliší od částí předchozích: žádný akcent, žádný odstup, žádná korespondence mezi díly jednotlivých autorů a autorek. A tak v jedné místnosti je natlačeno vedle sebe to, co se navzájem vylučuje. Krásné, senzitivní, černobílé snímky od Markéty Othové spolu se zdrženlivými, barevnými záznamy z Rokytníku od Jitky Hanzlové, dvou umělkyň, jejichž práce byly právem již vystavovány v prestižních mezinárodních institucích, s křiklavou provincialitou předimenzovaných fotek Dity Pepe.

Obávám se, že německá vůle široce představit českou fotografii je na dlouhá léta vyčerpána. A je smutné, že se tato vůle byla zasycena přehlídkou, která ukázala všechno a nic.

Josef Sudek; fotografie   Eugen Wiskovsky; fotografie

O autorce: Noemi Smolíková

Narodila se v Pardubicích. Studovala dějiny umění, dějiny a filozofii v Kolíně nad Rýnem, v Berlíně a v New Yorku. Kritička a kurátorka, publikovala například v deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung nebo v odborných časopisech Kunstforum, Parkett, Artforum. V roce 2001 přeložila do němčiny teoretický spis O tvoření ve výtvarném umění od Františka Kupky; ve stejném roce byla kurátorkou výstavy American Art ze Sbírky Goetz, Mnichov, která se konala v pražském Rudolfinu. Profesorka dějin umění a teorie na Hochschule für bildende Künste v Hamburku. Žije v Bonnu.


Fotografie Alfonse Muchy

Autor:

Na co zírá mašinfíra: Kredencem z Brna do Oslavan. Sem se jezdí málokdy

  • Nejčtenější

„Rezignujte, dobře zaplatíme.“ Vyhozený Najmon si nahrál rozhovor s Jurečkou

Premium Vyhazov ředitele Úřadu práce Najmona provázely podivné okolnosti. Ministr Jurečka mu nabídl mimořádnou odměnu – pokud v...

Záběry ukázaly, jak vojáci zbili českého „lžibojovníka“. Už je z Ukrajiny doma

Neposílejte na Ukrajinu peníze, nejsou tu žádné západní zbraně. To prohlásil Matouš Bulíř, který odešel bojovat na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Ukrajinský výsadkář vylíčil poměry na frontě, hned ho degradovali

Ukrajinská armáda uprostřed sílící ruské ofenzivy hasí nepříjemný problém na informační frontě. Respektovaný velitel...

Jako kdyby spal... Fotka utopeného batolete dala lhostejným Evropanům facku

Seriál Při uprchlické krizi v roce 2015 se Evropa více než o utrpení běženců zajímala o to, jak je dokáže integrovat. Ve změti...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pokud máte baráček z 80. let, bude vás to stát statisíce, varuje ANO

K odmítnutí momentální podoby evropského plánu na snížení energetické náročnosti budov do deseti let vyzvalo vládu...

Finsko není mistr světa ve vzdělání. Naopak. Mýtus, který trval 20 let, padá

Premium Ještě nedávno se do Finska jezdilo jako na safari, aby jiné země okoukaly tajemství tamního školství, nejlepšího na...

Revma vzniká v plicích. Nyní došlo ke zlomu v léčbě, říká profesor Vencovský

Premium Bolest, ztuhlost, otoky a deformace kloubů, především na rukou. Tak si většina lidí představuje revmatoidní artritidu,...

V Česku neměl šanci, v cizině metastázy zmizely. Léčbu hradí pojišťovna

Premium Na rakovinu prostaty umírá v Česku asi 1 500 mužů ročně. Když vyčerpají všechny metody léčby, nezbývá jim než čekat na...

ZÁPISNÍK: Cože? Už zase krachuje západní civilizace?

Ministr byl na šrot, Zdeněk Škromach fotil "výborné koláčky", Okamuru s Bártou spojila kniha a Tokio volá "Banzai"! To...

Příloha MF DNES Kavárna se vrací, vychází ve velkém formátu

Po prázdninové přestávce se vrací tradiční příloha Kavárna do sobotního vydání deníku MF DNES. Příloha zabývající se...

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

ZÁPISNÍK. Miss America a vůdkyně Bobo. Papež poskytl interview

Hrozné, Miss America je mohemedánka. Pinožení u klausistů. Proč na rozdíl od Němců odsuzujeme velkou koalici. Rozhovor...

Hrozí ekonomický kolaps? Analytici varují před Minského momentem

Selhání bankovních institucí, otřesy na finančních trzích a pokračující nejistota zvyšuje podle mnohých odborníků...

Ukrajinská pobřežní obrana zničila plány na vylodění u Oděsy

Flotila ukrajinského námořnictva dostala na začátku ruské invaze na frak, ale její „suchozemská“ pobřežní obrana...

Meteoroložka Honsová: Letos bude extrémní počasí, zapíše se do historie

Premium Meteoroložka Dagmar Honsová je přesvědčená, že letošní rok určitě přinese mnoho zajímavých a zřejmě i extrémních...

Německé platy v nedohlednu. Známe sedm důvodů, proč Češi berou míň

Ekonomové už desítky let propočítávají, kdy české mzdy doženou ty německé. Rozdíly mezi oběma státy přetrvávají a...

Být nahý před diváky není žádná kratochvíle, ale ani hrůza, říká Zounar

Herec Martin Zounar (55), který v Ordinaci hraje doktora Bobo Švarce, se opět svlékne. Poprvé se před kamerami objevil...

Právě čtete

      Mohlo by vás zajímat