Vizionář, futurista a umělec, jenž předběhl dobu. To jsou nejčastější odpovědi architektů a teoretiků umění na otázku, kdo byl architekt Jan Kaplický. "Měl nezaměnitelný rukopis. Ať navrhl čajovou konvici nebo knihovnu, vždy bylo jasně poznat, že to dělal Kaplický. Jeho styl je naprosto originální," říká Jan Kratochvíl, architekt a šéfredaktor serveru archiweb.cz.
Jan Kaplický je jediným českým architektem, u něhož lze použít přívlastek světoznámý. Kaplického "blobový“ rukopis dokonce inspiroval jiné slavné kolegy, například britského architekta Normana Fostera, s nímž Kaplický spolupracoval po své emigraci do Velké Británie.
Paradoxem je, že v Česku můžeme najít jen Kaplického počiny z doby před jeho odchodem z Československa v roce 1968. Je to rodinný dům v pražském Braníku a rampa na vile scenáristy Jaroslava Dietla na Ořechovce.
Řekli o Janu Kaplickém
|
ARCHITEKTKA JIŘIČNÁ:
DOKUMENTARISTKA ŠPÁTOVÁ:
SVĚDKYNĚ TRAGÉDIE KŘÍŽKOVÁ:Projekt Národní knihovny, přezdívaný chobotnice, skončil neslavně. Nadějněji to vypadá s návrhem koncertní síně neboli rejnoka v Českých Budějovicích. Podle posledních zpráv by se měla začít stavět příští rok.
Podívejme se blíže, jakými směry vedla architektonicko-designérská cesta Jana Kaplického.
Kosmické konstrukce
Kaplického velmi ovlivnil meziválečný design a konstrukce letadel, lodí a vesmírných raket. "Byl znalcem meziválečných karoserií. Velmi obdivoval například Hanse Ledvinku, konstruktéra aerodynamické Tatry," říká historik architektury Rostislav Švácha.
Kaplického hvězda začala ve Velké Británii stoupat velmi záhy. Na začátku 70. let se stal spoluautorem projektu Centre Pompidou v Paříži a mohl koukat pod ruce slavným kolegům, jako byli Richard Rogers nebo Renzo Piano.
"Když kousek od vás sedí někdo jako Renzo Piano a vymýšlí koncept Centre Pompidou v Paříži, je to pro chlapa, který přijel z Prahy, velké překvapení," řekl Kaplický před čtyřmi lety Hospodářským novinám.
Kaplický začal navrhovat projekty ve stylu high-tech, které byly podle historika Šváchy nádherné, ale nedaly se zrealizovat. Svými návrhy totiž Kaplický předbíhal technologický vývoj.
Kaplický v ČeskuJan Kaplický odešel z Československa v roce 1968. Zůstaly tu po něm dva zrealizované projekty. |
Například inspirace letadly vedla Kaplického k návrhu domu, jenž je zároveň vrtulníkem, nebo domu zavěšeného na jeřábu. "Jedinečné je, že svět designu letadel a automobilů dovedl přetransformovat do běžné architektury," říká Jan Kratochvíl z archiwebu.cz.
Čeští architekti se za normalizace o Kaplického vizích dozvídali, jen když se jim dostal do ruky například prestižní magazín AD (britský časopis o architektuře a designu). "Kaplického návrhy byly publikovány v nejslavnějších světových časopisech o architektuře a designu," říká další tuzemský odborník na architekturu Pavel Halík.
Kaplického záliba v designu vesmírného výzkumu jej dovedla kromě jiného ke spolupráci s americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku (NASA).
Oblé křivky
V roce 1979 založil Kaplický studie Future Systems, v němž spolupracoval se svou partnerkou Amandou Levete. V první polovině osmdesátých let se jeho tvorba začala pozvolna měnit. Opustil "kosmické" linie a stal se jedním z průkopníků tvarů kapky neboli blobů. Tento směr nazývají teoretici "biomorfní architekturou".
Jak k této přeměně došlo? "Nevím, to někdy vzniká intuicí. Poté, co se Le Corbusier plavil na parníku s tanečnicí Josephinou Bakerovou, začal dělat všechny linky křivější, to je známá a pravdivá historie. Já nemohu doložit podobnou náhlou změnu. U mě to byl intuitivní přesun. Místo technikou jsem se začal inspirovat přírodou. Příroda je obrovská inspirace, zajímá mě její technologie. Při pohledu na pavoučí síť se stydím, jak jsou lidské stavby neohrabané. Když jsem začal s křivkami a ukázal své návrhy na přednášce, lidé se popadali za břicho. Teď je všichni kopírují, doslova opisují, včetně architektů velkých jmen," vysvětloval Kaplický v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Svět techniky však Kaplický zdaleka neopustil. Inspiroval se přírodními tvary, ale k jejich zobrazení používal nejmodernější technologie, jež jsou běžné v leteckém a kosmickém průmyslu.
"V jeho architektuře byl hluboký otisk přírodního designu. Dokázal, že dům se může podobat organické věci. Pracoval s tvary a křivkami podobajícími se rostlinám a zvířatům, které by jinak zůstaly jen v kresleném filmu," říká architekt Martin Rajniš.
Kaplického "blobové" stavby se v Británii začaly v 90. letech realizovat. Nejznámější jsou nepochybně obchodní dům v Birminghamu a tribuna na kriketovém stadionu v Londýně. Obě jsou charakteristické oblými tvary.
CO ZAVINILO KAPLICKÉHO SMRT:
CHVÍLE ŠTĚSTÍ, PAK VELKÝ ŽAL:
CO ČEKÁ JEHO PROJEKTY:Vedle staveb se Kaplický věnoval designu. Navrhoval interiéry obchodů, například květinářství Wild at Heart v Londýně, kreslil čajové konvice, šaty, příbory.
Kaplický, který za své práce získal desítky světových cen, rád zdůrazňoval, že architektura musí být sexy. "Myslím si, že tvary v architektuře mají mít skrytý, zastřený význam. Musí to tam být. Pak už je jedno, jestli někdo omdlí, nebo se naštve. Myslím, že největší urážka je, když někdo řekne, že ta architektura není dost sexy."
Známý český designér Maxim Velčovský považuje Jana Kaplického za fenomenálního vizionáře, jenž se právě kvůli tomu stal nepohodlným. "Lidé, politici, a úředníci zvlášť si myslí, že dům musí mít pravoúhlé zdi. Nechápou, že architekt potřebuje mít nadhled. Musí myslet na to, jak jeho dílo bude vypadat za dvacet padesát let. A tento nadhled Kaplický přesně měl," říká Velčovský.
Postavte chobotnici!
Odchodem Jana Kaplického se znovu na pořad dne dostává tolik diskutovaný návrh chobotnice - knihovny, kterou navrhl na pražskou Letnou.
Architekt Zdeněk Fránek si myslí, že pokud se Kaplického návrh knihovny nezrealizuje, Praha přijde o stavbu století. "To, po čem jiná města touží, my odvrhujeme," upozorňuje brněnský architekt. Jeho kolega architekt Martin Rajniš je ještě vyhraněnější.
"Ubohost a průměrnost českých poměrů tohoto skvělého chlapa utrápily. Teď si už nedokážu představit, že se knihovna nepostaví, když ji de facto vykoupil vlastní smrtí. I kdybychom se na ni měli všichni složit. A že se ve svém zoufalství obrátil na ČSSD, jež k těm ubohým poměrům u nás přispěla, to by tuto stranu mělo zavázat, aby se o stavbu knihovny zasadila," myslí si Rajniš.
Rovněž historik architektury Rostislav Švácha, jenž byl dříve spíše proti chobotnici, nyní říká: "Teď mě docela mrzí, že se to nepostavilo. Kdyby se pořádně prověřilo, že to nic neudělá s panoramatem Pražského hradu, Kaplického knihovna by měla stát."
A jaké memento po sobě Jan Kaplický zanechal pro další generace architektů?
Nikdy se nebál experimentovat a používat neobvyklé materiály a tvary. Ze svých vizí neustupoval. "Byl vytrvalý a nepřistoupil na konformní estetiku, která by mu nepochybně zaručila více zrealizovaných staveb," říká Jan Kratochvíl z archiwebu.cz. A snad právě tato neústupnost před konformitou a "krabicovitostí" a důsledné prosazování vlastních "blob vizí" vysvětluje, proč architekt Kaplický mohl být výraznou uměleckou autoritou - na rozdíl od většiny jeho současníků, kteří zůstali spíše architekty řemeslníky.
