Johann Georg Grasel spáchal přes 200 zločinů včetně několika těžkých. Ilustrační foto

Johann Georg Grasel spáchal přes 200 zločinů včetně několika těžkých. Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Před 190 lety popravili grázla s velkým G

  • 34
Málokomu se "poštěstí", aby se jeho jméno dostalo do obecného povědomí a stalo se synonymem pro určitou vlastnost. Johann Georg Grasel, tedy Jan Jiří Grázl, si tuto pozici vydobyl. Mordoval, loupil, slitování neměl. Jeho jméno dnes znamená zlo nejen v Čechách a na Moravě, ale i v německy mluvících zemích.

Jeden z nejtěžších zločinců devatenáctého století německé národnosti narozený v Čechách spáchal přes 200 těžkých zločinů a léta mistrně unikal spravedlnosti.

Když ho nakonec chytili, dostal po zásluze provaz. Od jeho popravy uplynulo tento týden 190 let.

I když většinu svých lumpáren uskutečnil na území dnešního Rakouska, o mnohých je dochováno svědectví i v okolí Slavonic a hradu Landštejna. Tam byla také v roce 2003 na jeho paměť otevřena turistická Graselova stezka mezi Slavonicemi a Českým Rudolcem. A nemalé množství legend o něm koluje již dvě staletí.

Podle některých bohatým bral a chudým dával, ale podle většiny jiných se jednalo o nevypočitatelného lotra. Akční rádius Grasela a jeho loupežnické bandy byl na tehdejší dobu úctyhodný. Od Dolních Rakous (okolí Gmundu, Raabsu, Zwettlu a Ober Hollabrunnu) přes území jižních Čech a jižní Moravy (Chlum u Třeboně, Nová Bystřice, Slavonice, Dačice, Jemnice a Znojmo).

Kromě dvou vražd páchal krádeže, vloupání a loupeže. Oběťmi byli drobní kupci, řemeslníci, mlynáři a sedláci.

Už rod, ze kterého Grasel vzešel, byl pěkně vykutálený a proslulý krádežemi a jinými přestupky, za něž také mnozí jeho předkové seděli po věznicích, mimo jiné i v brněnském Špilberku. Jan Jiří, narozený v Nových Syrovicích u Moravských Budějovic 4. dubna 1790 jako syn místního rasa, byl rozhodně velmi učenlivý a své příbuzné nezklamal.

Jejich řemeslo dotáhl k dokonalosti poměrně záhy. Myslelo mu to a také paměť měl výtečnou. Číst a psát neuměl, ale hovořil plynně německy i česky.

Neuvěřitelně rád prý hazardoval. Nikoliv ovšem v kartách či kostkách, ale svými zbojnickými kousky. Historek o jeho činech, mnohdy neskutečně drzých, kolovalo mezi lidmi mnoho.

Rád se také bavil, obzvláště pak ve společnosti krásných žen. A ty se mu nakonec staly osudnými. Policie totiž tohoto vychytralého zbojníka nemohla ani za nic dopadnout. Jelikož v oné době neexistovaly fotografie či občanské průkazy, když už Grasela čirou náhodu lapili, ten se vysmekl z ruky zákona nepoznán, neboť se představil smyšleným jménem a možnosti ověřování byly zdlouhavé. Jména Jan Jiří měnil hodně často a úspěšně vyzrával na mnohé nastražené léčky.

Nakonec vypsal hlavní policejní ředitel Franz von Sieber odměnu 4000 zlatých na jeho hlavu. Ale ani tato nevídaná suma dopadení Grasela nepomohla. Když se tenata stáhla příliš těsně, unikl do Rakous či do Němec, popřípadě naopak. Teprve neúnavný policejní agent David Mayer na něj políčil past, která se jmenovala Terezka.

A mohutná rvačka v hostinci, která se odehrála při jeho zatýkání, byla už jen Graselovou labutí písní. Konfident Mayer si poté mohl za své věrné služby otevřít ve Slavonicích výčep piva.

Grasel byl zatčen roku 1815. Tři roky se soud probíral jeho zločiny.

Celkově mu jich napočítal 205, z toho osm loupeží, jednu dezerci a jednu vraždu. Ani pláč a lítost jej nezachránila před šibenicí. Stalo se roku 1818.

Činy Grasela jsou dnes obestřeny určitou romantikou, avšak z dobových pramenů vyplývá, že zcela zbaběle útočil na lidi bezbranné, staré či vdovy, které mnohdy krutým způsobem mučil, aby vydali svůj majetek. Svůj neblahý otisk v českém jazyce má proto zcela po právu.


Nejlepší videa na Revue