Referendum bylo drama
Poláci se o víkendu sice jasnou většinou vyjádřili pro vstup své země do unie, průběh hlasování byl ale dramatický. Krátce před uzavřením volebních místností stále nebylo jasné, zda je referendum platné.
Úspěch referenda byl podmíněn padesátiprocentní účastí. První den však volilo pouze 17,61 procenta lidí. A ještě dvě hodiny před uzavřením volebních místností hovořily odhady o tom, že zatím nebyla účast dostatečná.
Průzkumy přitom předpokládaly, že přijde až sedmdesát procent voličů.
O úspěchu hlasování byl od začátku přesvědčen prezident Alexander Kwasniewski. Do Česka v sobotu vzkázal: "Výsledek referenda bude pro Čechy jistě velmi důležitý signál. Jsem přesvědčen, že z Polska přijdou do Prahy dobré zprávy."
Podobně jako v Česku, kritizovali někteří odborníci i u našich sousedů televizní propagandistickou kampaň, která prý mnoho lidí od hlasování odradila.
Polsko se stane v unii šestou největší zemí a předpokládá se, že jeho hlas bude znít velmi silně. Další referendum o vstupu do EU bude už tento pátek a sobotu v České republice. - více zde
Rozhodovali duchovní i odpůrci
Pokud by se referenda zúčastnila méně než polovina voličů, vláda měla v záloze "krizový plán". Poslední slovo by totiž mohl říci dvoukomorový parlament. Pokud by se dvě třetiny senátorů a poslanců vyjádřily pro, Polsko by do unie vstoupilo.
Ačkoliv průzkumy vyznívaly jednoznačně, referendum bylo velmi dramatické. "Jsem jednou z těch, kteří měli obavy z výsledků. Nemohla jsem v noci ani spát," prohlásila polská ministryně pro evropské záležitosti Danuta Huebnerová.
Během prvního dne přišla k volebním urnám jen pětina voličů, 17,6 procenta z téměř třiceti milionů Poláků. Počet voličů se v silně katolickém Polsku zvýšil v neděli dopoledne. Lidé zde totiž často hlasují cestou z nedělní mše.
Hodně záleželo na duchovních, kteří nejsou - narozdíl od polského rodáka, papeže Jana Pavla II. - unii příliš nakloněni. Z jejich úst často zaznívaly obavy, že západní materialismus může poškodit tradiční hodnoty obyvatel Polska.
Ani po nedělním dopoledni však nebylo nic jasné. V jednu hodinu odpoledne agentury hlásily, že referendum je stále neplatné, chyběl hlas devíti milionů lidí. Ve větších městech se pak volilo v neděli večer, po návratu z víkendu.
Přes moratorium během referenda vydal proevropsky orientovaný deník Gazeta Wyborcza nedělní vydání s titulkem: "Dvakrát tolik musí přijít." Evropská integrační kancelář rozeslala SMS zprávy, že volební místnosti zavírají až v osm večer.
Žádné zběsilé výzvy a mobilizace, které bylo vidět během referenda na Slovensku, se však v poslední den hlasování v Polsku nekonaly. Podle politologů plebiscit zřejmě zachránily hlasy odpůrců, kteří sice řekli NE, ale zvýšili účast.
Odmítavá stanoviska zněla zejména z venkova. Lidé se tu obávají, že jejich farmy nepřežijí v konkurenci se Západem. "Straší nás Bruselem, který není ochotný farmářům nic odpustit," řekl 74letý Stanislaw Lach, který hlasoval proti unii.
 Polský prezident Aleksander Kwasniewski s manželkou hlasuje v referendu o vstupu do Evropské unie (7. června 2003) |
