Ze 119 vlád, které v současnosti zmenšují své rozpočty (ve vztahu k HDP), jsou podle odhadů MMF tři čtvrtiny v rozvojových zemích (jedná se o 21 zemí s nízkými příjmy a 68 zemí se středními příjmy). Fiskální konsolidace postihuje podle odhadů 80 procent občanů rozvojových zemí a očekává se, že její dopady budou do konce roku 2015 postupně sílit. Rozsah kontrakce během tohoto období bude značný, přičemž zhruba u čtvrtiny všech rozvojových zemí se očekává, že osekají výdaje pod předkrizové úrovně.
Škrty ve zranitelných zemích
Rekapitulace úvah o politikách ve 314 zprávách MMF o jednotlivých zemích zveřejněných od roku 2010 – součást komplexní zprávy o globálním posunu k fiskální přísnosti – ukazuje, že mnohá korekční opatření jsou nejrozšířenější v rozvojových zemích, kde jsou občané obzvlášť zranitelní ekonomickými a sociálními důsledky úspor.
Nejběžnějším korekčním opatřením, které zvažují vlády v 78 rozvojových zemích, je snížení dotací. Úvahy nad tímto tématem často – konkrétně u 55 rozvojových zemí – provází diskuse o nutnosti cílené sociální sítě, která by nejchudším občanům kompenzovala vyšší výdaje za potraviny, energii a dopravu.
Šéfka MMF Christine Lagardeová (25. března 2013)
Vypracování a zavedení minima sociální ochrany chce ale čas a vlády podle všeho nejsou ochotné čekat. V době, kdy je potřeba potravinové pomoci obzvlášť vysoká, některé vlády zrušily dotace na potraviny a jiné omezily subvence do zemědělských vstupů, jako jsou semena, hnojiva a pesticidy, čímž zbrzdily lokální produkci potravin.
Rovněž seškrtávání a zmrazování platů ve veřejném sektoru – v současnosti realizované 75 rozvojovými zeměmi – hrozí, že podryje zajišťování služeb pro občany, zejména na místní úrovni ve venkovských oblastech, kde jeden jediný učitel či zdravotník může rozhodovat o tom, zda se dítěti dostane vzdělání či zdravotní péče. Riziko je tím vyšší, že ve 22 rozvojových zemích tvůrci politik zvažují reformy zdravotnictví a ve 47 rozvojových zemích zvažují penzijní reformy.
Na straně příjmů až 63 rozvojových zemí uvažuje o zvýšení spotřebních daní, například daně z přidané hodnoty. Zdanění základních potravin a domácích potřeb však může mít neúměrný vliv na rodiny s nižšími příjmy, jejichž omezené disponibilní příjmy jsou už teď napjaté, a může tedy ještě zhoršit současné nerovnosti.
Zasedání MMF a Světové banky v Tokiu.
Vzestup občanských nepokojů
Namísto ořezávání výdajů by se lídři rozvojových zemí měli zaměřit na zajišťování slušných pracovních příležitostí a kvalitnějších životních úrovní pro své občany. Musí si uvědomit, že fiskální přísnost jim k dosažení rozvojových cílů nepomůže. Právě naopak, výdajové škrty ublíží nejzranitelnějším občanům, rozšíří propast mezi bohatými a chudými a přispějí k sociální a politické nestabilitě.
Občanské nepokoje jsou skutečně napříč rozvojovým světem na vzestupu. Od Arabského jara po násilné hladové bouře, jež v posledních letech propukají napříč Asií, Afrikou a Středním východem, populace reagují na kumulativní důsledky všudypřítomné nezaměstnanosti, vysokých cen potravin a upadajících životních úrovní.
Fiskální přísnost není v naší době nezbytná; vlády i v těch nejchudších zemích mají možnosti jak napomoci sociálně vstřícnému ekonomickému oživení. Patří k nim mimo jiné restrukturalizace dluhu, zvyšování progresivity daní (z příjmu fyzických osob, nemovitostí a příjmu právnických osob, včetně finančního sektoru) a tlak proti daňovým únikům, využívání daňových rájů a nezákonným finančním tokům.
Kolik peněz a komu půjčuje MMF.
Oslabování mezd, veřejných služeb a příjmů domácností v posledku brzdí rozvoj lidského potenciálu, ohrožuje politickou stabilitu, snižuje poptávku a zdržuje zotavení. Tvůrci politik by se neměli nadále držet takových politik, které způsobují víc škody než užitku, a měli by uvažovat o novém přístupu – takovém, který přispěje k sociálnímu a ekonomickému rozvoji jejich zemí.
Isabel Ortizová, ředitelka Programu globální sociální spravedlnosti Iniciativy za politický dialog, působila dříve na vysokých pozicích v UNICEF, Odboru OSN pro ekonomické a sociální otázky a Asijské rozvojové bance. Matthew Cummins pracoval v Rozvojovém programu OSN, UNICEF a Světové bance.
Copyright: Project Syndicate, 2013. Z angličtiny přeložil David Daduč. Titulek a mezititulky jsou redakční.
