Zaprvé je zcela zřejmé, že "Byznys Angličtina pro každého" není nic jiného než otrocký překlad titulu "Business English for everybody", a to i s těmi velkými písmeny. Je to překlad hloupý a nemá smysl jej dopodrobna rozpitvávat.*)
Za druhé, "červenou nití" celého článku je nevyslovená teze, že slovo byznys je v podstatě slovo slangové s pejorativním nádechem. Za minulého režimu bych se pod to podepsal. Dnes mám ale pocit, že se slovo "byznys" stává prostým českým přepisem slova "business" bez emotivního zabarvení, podobným jako jsou starší česká "tramvaj" či "hokej" nebo novější "brífink" či "mítink". Pak by ovšem valná část textu ztrácela smysl.**)
. Čtěte zdeČlánek Petra Fidelia O pozornost si říká "byznys čeština pro každýho“, na který reaguje Petr Adámek. |
Zatřetí, slovo business má pro anglického rodilého mluvčího vcelku přesně vymezený význam, který ovšem nelze do češtiny přeložit jednoznačným výrazem (jak pan Fidelius sám konstatuje). Někdy je to podnikání, jindy obchod, jindy ekonomika, jindy podnik, jindy firma (například děkuje-li šéf zaměstnancům, že se přičinili o další rozkvět "of our business(es)"). Tezi, že "slovo byznys se v češtině do značné míry významově překrývá se starší německou přejímkou kšeft", považuji za platnou jen do velmi omezené míry (viz "za druhé"). A zejména, jestliže někdy (!!) můžeme slovo business přeložit jako obchod, neznamená to, že tak můžeme postupovat opačně (matematik by řekl, že zde "neexistuje jedno-jednoznačné přiřazení [one-to one mapping]").
Hrát si s představou, že bychom místo obchoďák říkali byznys dům, je úplný dadaismus, protože samozřejmě neexistuje žádný business house (respektive pokud ano, není to obchodní dům, nýbrž kancelářská budova), podobně jako cesťák nemůže být nikdy byznys zástupce, protože v angličtině je činnost cesťáka pod úrovní businessu, to je jenom obyčejný sale (prodej), který je pro businessmana pouze jednou ze součástí businessu, i když důležitou. Podobně nesmyslné hrátky představuje byznys rejstřík tam, kde angličtina používá commercial register nebo companies register. Tady už pan Fidelius utíká ze světa jazykovědy do oblasti pábení.
Další tipy
Na závěr bych měl pro pana Fidelia další tipy. Všimněte si, jak často je někdo něčemu "oddán" (prezident Clinton byl oddán věci míru. Guvernér banky je oddán snížení inflace). To je opět otrocký překlad slova "committed", který se používá tam, kde bychom česky řekli "vzal si za své" nebo "dal si za úkol dosáhnout".
Dalším takovým slovem je "challenge". Stalo se módou brát něco jako "výzvu". To je opět důsledek toho, že se používá jediný překlad slova "challenge", které sice skutečně znamená "výzvu", ale v angličtině se vyskytuje tam, kde bychom v češtině řekli "úkol, který před námi stojí", nebo "problém, který musíme vyřešit", apod.
*) Jedna jazyková škola měla propagační plakátky s nápisem "Zlepšete si svoji angličtinu". To je zřejmě také doslovný překlad titulu "Improve your English". V češtině bych považoval za idiomatičtější "Zdokonalte se v angličtině".
**) V závěrečné části pan Fidelius píše: "Nic tady nepomůže pedantické dělení slovní zásoby na výrazy ‚spisovné‘ a ‚nespisovné‘ a s tím spojené licitování, zda to které slovo je ještě ‚nespisovné‘, nebo už je lze ‚vzít na milost‘. To jsou směšné hrátky, kterými se mohou bavit oficiální lingvisté ..." Řekl bych, že celý článek je jedním velkým důkazem, že to směšné hrátky nejsou, naopak, že to je otázka naprosto zásadní. (Mimochodem, neměla tedy závěrečná charakteristika znít "Autor je neoficiální filolog"?)