Bruce Ivins věděl, že spadla klec. Tak zní aspoň oficiální verze. A tak se předávkoval tylenolem, obyčejným práškem, jako je náš paralen. A za dva dny v nemocnici zemřel.
Tím oživil sedm let starý příběh o antraxu, dopisech smrti a vlně paniky, která kvůli nim zachvátila Ameriku a svět včetně Česka. Vzpomínáte? I my jsme se tehdy báli obálek s bílým práškem.
Je to také příběh o drtícím soukolí agentů a detektivů, jež nakonec přece jen semele fakta a odhalí viníka. Je to však příběh, který má nepříjemnou vadu: viník možná není viníkem. Mnozí si to tak myslí.
Když Bruce Ivinse odvezli do márnice, oznámila FBI: Byl to on. Zabil se sám poté, co jsme mu sdělili, že proti němu vzneseme obvinění. Uplynul měsíc a agenti musí vysvětlovat, jak k tomu vlastně došli. Ivins má dost obhájců mezi svými kolegy, důkazy rozhodně nejsou neprůstřelné, milovníci spikleneckých teorií jen vrní, a dokonce šéf vyšetřovacího týmu Vahid Majidi musel před pár dny připustit: "Tenhle případ bude vždycky obklopen ovzduším nejistoty. Vím, že pochybnosti nikdy neusnou.“
. Bruce Ivins (62)Byl spořádaný otec a oblíbený kolega, jenž celý život pracoval v tajných laboratořích US Army. V roce 2003 dostal za práci na vakcíně proti antraxu nejvyšší možné vyznamenání. |
Jak by ne: Ivins nebyl jen spořádaný Američan, ale také významný mikrobiolog, jenž pracoval v tajné armádní laboratoři a pomáhal při vyšetřování, které se nakonec obrátilo proti němu.
Takový hodný pán: bioterorista vypadá jinak
Všechno začalo v období velikého strachu v září 2001. Z trosek newyorských dvojčat se ještě kouřilo a Amerika se bála teroristů. Přesně týden po útoku Al-Kajdy dostalo několik amerických médií obálky s podivným bílým práškem. Jeden člověk zemřel. Brzy bylo jasné, že jde o antrax, smrtící bakteriální infekci. Protože dopisy obsahovaly zvolání "Smrt Americe, smrt Izraeli, Alláh je veliký“, bylo jasné, že je to druhá vlna útoku.
Paniku přiživila zpráva o další sérii zabijáckých obálek: tentokrát byly adresovány dvěma senátorům. Kongres byl vyklizen, lidé se báli čehokoliv, co připomínalo prášek, Newyorčané vykoupili všechny plynové masky... Celkem zemřelo pět osob a sedmnáct jich onemocnělo. Stopy antraxu byly najednou k nalezení v letadlech či supermarketech na všech kontinentech. V Česku proti podezřelým zásilkám zasahovali hasiči ve skafandrech, údajně nakažení lidé leželi v nemocnicích. Ale nikdo se nedivil, doba byla taková a bál se celý svět.
Zatímco planetu svíral strach, skupina amerických mikrobiologů zkoumala dnem i nocí nalezený antrax, aby zjistila, odkud by mohl pocházet. Jeden z vědců možná dřel jen naoko. Ivins byl totiž v týmu.
. VysvětlováníNečekaný vývoj: FBI na etapy a se zpožděním vysvětluje, proč se vlastně zaměřila na Bruce Ivinse. Agenti pořádají dlouhé tiskové konference a slibují, že v těchto dnech zveřejní další sérii důkazů. |
Zatímco svět se bojí Al-Kajdy, detektivové už jsou klidnější. V první vlně dopisů byla kromě výhrůžek Americe a Izraeli také chybnou angličtinou napsaná rada: vezmi penacilín. Vznikla pochybnost: tím by se teroristé asi neobtěžovali. Nutný závěr: pachatel možná byl Američan.
Po pár měsících probleskne na veřejnost zpráva, která nedává úplně smysl: antrax pocházel z laboratoří americké armády.
Ivins pořád spolupracuje. Když potápěči za třeskutého mrazu zkoumají jezírka poblíž jeho laboratoře, mrzne na břehu a rozdává jim čaj. Požádal ho o to místní Červený kříž, jehož je dobrovolníkem. Možná ví, že si tu zimu mohli všichni ušetřit.
Bioteroristu byste si však představovali jinak. Ivins roky skromně pracoval na utajených projektech americké armády – v marylandské laboratoři Fort Detrick hledal očkování proti biologickým látkám. Za vývoj vakcíny proti antraxu dostal v roce 2003 nejvyšší vyznamenání ministerstva obrany pro civilisty. Hubený, veselý muž, jenž s manželkou adoptoval dvě děti, pravidelně chodil do kostela, kde hrál na klavír, na vánočních večírcích kolegy bavil uměním žonglovat, a když někdo měnil zaměstnání, složil mu veselou písničku.
Avšak Ivins by byl i téměř perfektním podezřelým. Pracoval s antraxem a vyznal se v něm jako málokdo. O obraně proti antraxu napsal desítky vědeckých článků a na stejné téma přihlásil i dva patenty. Navíc měl už dlouho psychické problémy (v poslední době navštěvoval psychiatra) a občas posílal podivné maily.
. Velká panikaPrvní dopisy s antraxem vyděsily Ameriku týden po 11. září. Zahynulo celkem pět lidí, sedmnáct se vyléčilo. Hysterie z biologického útoku Al-Kajdy zaplavila nejen USA, oblétla celý svět. I v Česku hasiči ve skafandrech zkoumali podezřelé zásilky s bílým práškem. |
V té době ale FBI podezřívá jiného muže. Virologa Stevena Hatfilla. (Teď mu vláda musí zaplatit 5,85 milionu dolarů odškodného.) Vyšetřovatelé stále spolupracují s Ivinsem. Občas jim pomůže s protokolem ohledně vzorků antraxu.
V roce 2006 však přichází zlom. V Ivinsově laboratorní nádobě je nalezen stejný vzorek, jaký byl rozeslán v dopisech. Uzel se začne stahovat.
Jedna z největších pátracích akcí v dějinách FBI, při níž agenti pročetli 26 000 mailů, vyslechli 9 100 osob, provedli 75 domovních prohlídek a byla vyhlášena odměna 2,5 milionu dolarů, končí v srpnu 2008. FBI 6. srpna oznamuje, že Ivins byl "panem Antraxem“. Je to týden po jeho sebevraždě.
Jenže pak se vyrojí příliš mnoho otázek.
Takové velké otazníky: argumenty FBI na vodě
Například chybí motiv. Místo něj je jen dohad. Spekulace. Poslouchejte: všichni věděli, že Ivins svoji práci miluje. Proto ho možná trápilo, že po teroristických útocích se vládní pozornost, prestiž i peníze přesunou jinam a jeho obor skončí na vedlejší koleji. Možná taky chtěl přitáhnout pozornost k nebezpečí bioterorismu. Vyvolat antraxovou hysterii mohlo vypadat jako chytrý způsob, jak zařídit obojí.
Důkazů, které FBI zatím předložila, moc není. Vlastně jsou jen nepřímé a navíc diskutabilní: v době antraxových útoků na podzim 2001 se zdržoval ve své laboratoři dlouho do večera, což bylo nezvyklé. Předtím i potom rozesílal podivné maily, z nichž bylo patrné, že je nevyrovnaný a má psychické obtíže. V roce 2002 předal FBI jiné vzorky, než s kterými pracoval, což vypadá, jako by za sebou chtěl zamést stopy. A důvod, proč si vybral zrovna senátory Daschlea a Leahyho? Protože byli pro potraty, zatímco on byl proti.
Jak je vidět, není toho moc. "FBI pořád nevysvětlila, proč se zaměřila zrovna na Ivinse, jak mohl sám zpracovat antrax na prášek a potom ho poslat poštou až ze státu New Jersey,“ napsal v komentáři pro Wall Street Journal uznávaný expert Richard Spertzel, který vedl tým inspektorů OSN při hledání biologických zbraní v Saddámově Iráku.
. PátráníPátrání trvalo sedm let, agenti pročetli 26 tisíc mailů, vyslechli 9 100 osob a provedli 75 domovních prohlídek. Byla vyhlášena odměna 2,5 milionu dolarů. Dlouho podezřívali vědce S. Hatfilla. Ten nyní dostal odškodnění 5,8 milionu. |
Není sám. Ivinse brání i jeho bývalí kolegové z Fort Detricku. Podobně jako Spertzel, i oni požadují hlavně vysvětlení, jak mohl Ivins udělat z antraxu látku, kterou vložil do dopisů. Říkají, že něco takového nemohl umět, protože to nikdy nesouviselo s jeho prací a laboratoř na to nebyla vybavena. Tvrdí také, že je nemožné, aby Ivins s příslušným vzorkem antraxu pracoval, aniž byla nalezena jediná stopa u něj doma, v autě nebo na oblečení. Ani na dopisech nebyla nalezena jediná stopa Ivinsovy DNA.
Ivinsův poslední právník Paul Kemp dodává, že Ivins dvakrát prošel testem na detektoru lži, ale vyšetřovatelé dodatečně řekli, že to je proto, že použil "protiopatření“. FBI však trvá na svém: Ivins byl náš člověk.
Takové malé spiknutí: teorie se jen rojí
Anebo to bylo všechno jinak? Aspoň podle internetu, protože tam se divoká vysvětlení začala množit jako nové kultury v laboratorních miskách. Kde vysvětlení nevypadá uspokojivě, vyplní díry lidová tvořivost.
Mnozí připomínají, jak "ložené“ (takhle to tehdy řekl ředitel CIA) bylo zdůvodnění války v Iráku, aby se pak zjistilo, že vlastně nic z toho není pravda. Protože také útok antraxem byl jedním z argumentů Bushovy vlády, představuje podle nich Ivins pohodlný způsob, jak se problému zbavit.
Mimochodem, spojování antraxu s Irákem začalo hned po první vlně dopisů. New York Times citoval jednoho z pobočníků bývalého ředitele FBI Roberta Muellera, podle něhož ředitel dostával na ranních poradách v Bílém domě pravidelně kartáč za to, že nenašel důkaz, že dopisové útoky jsou dílem Al-Kajdy, která dostala antrax od Saddáma. Tuhle možnost nadhazovali George Bush, Dick Cheney a také John McCain. Samozřejmě se jí tehdy chytla média.
A na internetu všichni dostávají co proto. Lékařka Meryl Nassová, která má webovou stránku o antraxu (anthraxvaccine.blogspot.com), píše, že sice neví, jestli byl Ivins vinen, nebo ne, ale ví, kdo z toho těžil: biotechnologické a farmaceutické firmy, neokonzervativci a administrativa. "To jsou lidé, kteří mají potenciální motivy. Kdybych byla agentkou FBI, vyšetřovala bych, jestli měli prostředky a příležitost k provedení takového útoku.“
Někteří autoři to berou ještě víc od podlahy: útoky provedla vláda úplně stejně, jako 11. září zinscenovala divadlo s mrakodrapy na Manhattanu. A pak ještě zabila Ivinse.
Je zřejmé, že Američany vysvětlení FBI nijak nenadchlo. Zdá se, že i kdyby FBI přinesla vlastnoručně podepsané Ivinsovo přiznání, mnoho lidí už to bude brát jen jako pokračování podvodu. Antrax má nakročeno, aby se přidal k velkým americkým spikleneckým teoriím jako zfalšované přistání na Měsíci, vražda JFK či vládou utajení mimozemšťané v novomexickém Roswellu.
Takový nepříjemný háček: když mohl on, mohou i jiní
Dokonce FBI má svým způsobem zájem na tom, aby to nakonec nebyl Ivins.
Pokud by opravdu byl pachatelem, bylo by nutné vyhlásit poplach, nejvyšší stupeň ohrožení.
"Jestli má FBI pravdu a byl to Ivins, je hrozba bioterorismu mnohem akutnější, než jsme si kdy mysleli,“ napsal plukovník Randall Larsen, uznávaný expert na tuto problematiku. Doposud se mělo za to, že přeměnit spory antraxu na prášek, tedy udělat z něj zbraň, může provést pouze vědecký tým s patřičným vybavením.
Teď to vypadá, že je to schopen udělat jediný člověk. Ale po světě běhají tisíce odborníků, jako byl on, a antrax nebyl nikdy nedostatkovým zbožím.
A tak není jasné, jestli je obvinění Ivinse vlastně dobrá, nebo špatná zpráva: pokud byl pachatelem, dohnala ho nakonec přece jen spravedlnost. Jenže pokud byl pachatelem, může to udělat kdokoliv jiný.
