Autor biografie H. Allen Anderson (1950) v knize zevrubně líčí Setonův život, jeho kariéru vědce, malíře a hlavně spisovatele, i jeho významnou roli při vzniku hnutí woodcraftu a skautingu (včetně pozdějších polemik a sporů s Robertem Baden-Powellem). Anderson rovněž zdůrazňuje, že Seton byl aktivním propagátorem indiánské kultury a historie v době, kdy se zájem o indiány mezi bílými Američany teprve rodil. Starost o divokou přírodu a indiány přitom u Setona úzce souvisela - „utrpení celé jedné lidské rasy“ podle Andersona přirovnával k utrpení vlků a medvědů, kteří byli bělochy právě tak pronásledováni až na pokraj vyhubení.
Ernest Thompson Seton (1860–1946), americký ilustrátor, spisovatel a zakladatel woodcrafterského hnutí.
Spis obdivný
O knizeH. Allen Anderson Náčelník: Ernest Thompson Seton a mizející Západ. Přeložil Martin Kupka. Vydal Václav Vávra, Praha 2012,
|
Anderson ukazuje, jak úzce v Setonových prózách souvisel svět lidí a zvířat. Když se kupříkladu hrdinovi jedné jeho povídky, zajíci, daří uniknout smečce chrtů, je vypuštěn na svobodu, protože si ji prý „vysloužil jako každý Američan“. Sám Seton za své „pokrevní bratry“ pokládal vlky, a vlčí stopu jako osobní značku dokonce připojoval ke svému podpisu. Mezi jednotlivými vlky podle Setona bývají „rozdíly podobné jako mezi světci a ďábly. Někteří jsou mentálně málo vyvinutí, jiní tak bystří, že se zdá, jako by v nich dřímala jiskra geniality“.
Co se týká celku Setonova spisovatelského a myslitelského díla, autor reprodukuje děje Setonových knih, jeho idealizující názory na zvířata i indiány („kultura bílého muže je ve své podstatě materiální, kultura rudého muže v základě duchovní“), referuje též o odezvě čtenářů a kritiků. Příliš se nesnaží o hledání nějakého hlubšího kontextu nebo o vlastní analýzu.
Ernest Thompson Seton coby malíř - jeho spící vlk
Autor se k Setonovi vztahuje většinou obdivně. Nekriticky přebírá jeho vyjádření, jako třeba že na svých loveckých výpravách „cítil, že splynul s duchem země, zvířat a indiánů“, že skalpování přejali indiáni od bělochů, nebo že zvířata dodržují biblické Desatero (takto formulováno jde o přehnané vyjádření, ovšem na druhé straně Setonovo tušení, že lidská morálka má hluboké evoluční základy a mnohé její prvky se dají najít i u zvířat, dnes četní etologové potvrzují).
Jen v závěru knihy Anderson Setonovi vytýká, že se občas choval velkopansky a arogantně. A také to, že když se roku 1893 snažil prosadit vystavení svého obrazu Marné čekání, jehož barevná reprodukce je mimochodem v knize přetištěna, na Světové výstavě v Chicagu, využil k tomu svých politických konexí, a tak se „zpronevěřil svým zásadám“.
Seton hraje mokasínovou hru se svojí adoptivní dcerou Dee v Seton Willage
Spis nezredigovaný
Anderson mimo jiné zaznamenává, že Seton přednášel v Českém klubu v San Franciscu, ovšem (pochopitelně) přechází skutečnost, že roku 1936 Seton navštívil Československo. Toto „opomenutí“ české zájemce o Setona mrzet nemusí, neboť jeho pobyt byl podrobně, takřka hodinu po hodině, zdokumentován v knize Seton v Praze od Františka Kožíška. V ní se čtenář dozví i takové detaily, jako kolik rozdal Seton v Praze podpisů nebo že důvodem, proč se zakladatel českého skautingu Antonín Benjamin Svojsík se Setonem nesešel, tkvěl pravděpodobně v tom, že předtím některým skautským skupinám pro povzbuzení předváděl „falešného“ Setona, aniž tušil, že časem dorazí i Seton skutečný.
Překladatelem Andersonovy knihy byl Martin Kupka – Logan, mimo jiné editor Odkazu Černého vlka, v letech 1990 – 1995 náčelník Ligy lesní moudrosti a později člen náčelnictva zodpovědný za mezinárodní vztahy. I když je v knize uveden seznam lidí, kteří mu s překladem pomáhali, je škoda, že mezi nimi nebyl zkušený redaktor. V textu zůstaly četné překladatelské neobratnosti. Například: „World's Columbian Exposition” není „Světová Kolumbova výstava”, nýbrž zmiňovaná Světová výstava v Chicagu; cizí křestní jména se při překladu už dlouho nechávají v originálu, takže Arhur Scribner měl zůstat Arthurem, a ne se měnit na „Artuše“; na mnoha místech chybí interpunkce.
Ilustrace z knihy Náčelník: Ernest Thompson Seton a mizející Západ
České vydání knihy Náčelník: Ernest Thompson Seton a mizející Západ je sympatickým plodem obdivu k Setonovi, ale nese rysy „nadšeneckého“ amatérismu. K lepšímu poznání Setona může posloužit, nicméně třeba tu publikaci brát (nejen kvůli překladu) poněkud s rezervou.
