Být manželovi po vůli minimálně každé čtyři dny a bez jeho souhlasu ani nevyjít z domu, to je úděl afghánských žen.

Být manželovi po vůli minimálně každé čtyři dny a bez jeho souhlasu ani nevyjít z domu, to je úděl afghánských žen. | foto: ČTK

Máme právo se muslimským ženám míchat do života? Ano, ale velmi málo

  • 53
Být manželovi po vůli minimálně každé čtyři dny a bez jeho souhlasu ani nevyjít z domu. Proti novému zákonu, který má toto ustavit, demonstrovaly ženy v minulých dnech v Afghánistánu, říši válek, hladu a zla. Muži a jiné ženy demonstrantky kamenovali. Naopak za protestující se postavili ochránci lidských práv. I na popud Západu afghánský prezident platnost zákona pozastavil.

Občas nahlížíme islámské země optikou toho, kdo snědl všechnu moudrost. Třeba když bojovníci za ženská práva vykládají tradiční zahalení islámské ženy jako represi a omezování její sexuality. Jenže jak před časem vysvětlila i na těchto stránkách americká publicistka a znalkyně arabských zemí Naomi Wolfová: "Islám nepotlačuje sexualitu, jen má silně vyvinutý smysl pro její směřování k poutu, jež vytváří domov. Venku je vše samá ostýchavost a uzavřenost, ale doma mají ženy stejný zájem o půvab, svůdnost a rozkoš jako ženy všude na světě. Mají také spoustu luxusního prádla, elegantní módy a přípravků k péči o pleť." Pochopitelně: tady autorka ovšem hovořila o bohatších islámských státech…

Sex, kam se podíváš

Průměrný Zápaďan věří, že čím víc "veřejné" sexuality, tím větší vášeň, a opak automaticky pokládá za prudérnost. "Ale muslimové vyjadřují v manželství mnohem vyšší míru smyslné rozkoše, než je běžné na Západě. Když muž nevidí svou ženu ani jiné celý den polonahé, lze pocítit obrovskou sílu a vášeň, jakmile žena v posvátnosti domova čádor sejme. Naopak mezi mladými muži na Západě, kteří vyrostou na pornografii a sexuálních výjevech na každém rohu, se epidemicky šíří snížené libido," píše Wolfová. Dotyční Arabové prostě nerozumějí, jak můžeme ženy tak ponižovat, aby jejich odhalená těla sloužila souboji výrobců o trh.

Protestující v Afghánistánu

U legalizace "povinného styku" však tolerance k islámskému právu jistě končí. Je zbytečné psát, že násilný sexuální akt ani násilníkovi nepřináší to, proč byl člověku dán - čímž zde nyní nemyslím plození. A jestliže za vás rozhoduje napřed otec a pak muž, nikdy se nestanete sama sebou. Nejste nucena převzít za sebe odpovědnost, učinit opravdu vlastní chyby, přičemž jen poučením právě z takových omylů lze vnitřně růst. Co na tom, že většina žen - stejně jako mužů – ani v západní civilizaci možnost stát se individualitou nevyužije, a svou svobodu tak vlastně promarní. Všimněme si, že kamení na demonstrantky v Kábulu házely i jiné ženy: hledat si vlastní cestu totiž bolí, někdy možná víc než znásilnění.

Z extrému do extrému

Až tedy proces globalizace, i přes odpor Východu asi nevyhnutelný, změní arabskou ženu k našemu obrazu, cestu k vlastní identitě jí příliš neusnadní. Zaplavíme ji pračkami, myčkami a kuchyňskými roboty, ale neporadíme, jak volný čas smysluplně využít. My, kteří nedokážeme ani odjet na víkend, aniž by se nás pár na silnici navzájem nepozabíjelo! Denně jí budeme podsouvat, že jiná než mladá a štíhlá, odpovídající normám pro vzhled je k ničemu. Zaplavíme ji pop-kulturou, která vše zplošťuje. Místo Alláha se bude klanět nýmandům z obrázkových časopisů zvaným celebrity a střídat v televizi třicet kanálů, na nichž běží tak dalece stejné nic, až člověk žasne, proč jich pořád přibývá. "Aby se individua mohla zapojit do společnosti, musí být odindividualizována," napsal na adresu západní civilizace 20. století proslulý etolog Konrad Lorenz.

Zatímco žena islámu často ani není nucena začít myslet, úspěšná žena Západu především myslí a slovo iracionální už pokládá za synonymum pro hloupost - stejně jako odjakživa muž. Scientismus a technokratické myšlení přitom potlačují v lidech smysl pro dobro, jak poukazoval právě Lorenz. Žena naší civilizace je aktivní, dynamická, rozhodná a silná, stále něco organizuje, řeší, o něco usiluje. Právě tak se ovšem nejsnáze přehluší vnitřní hlas, který nás prostřednictvím ztišení, klidu, čekání a intuice vede k sobě. "Superemancipované" ženy často zjistí, že se jich muži - jak samy říkají - bojí. A vůbec je nenapadne hledat chybu u sebe.

Místo pevných pravidel přineseme muslimkám morální chaos, úplné zmatení pojmu správnost. A místo radosti z bytí pro někoho nabídneme své pokusy o to, MÍT intenzivní vztah, ale neslevit ze zájmů ega. Nenabídneme žádný funkční model, jak spolu muž a žena mohou žít dál a zachovat rodinu, když jsme manželství změnili v boj o moc. Máme tudíž právo se muslimským ženám míchat do života? Ano, dokonce povinnost, neboť přese všechno zde řečené "o nás" jsme mnohem dál. Nicméně opatrně s tím mícháním se, velmi opatrně…

"Žena musí mít hodné srdce," řekla v jednom rozhovoru herečka Petra Špalková. To je sice pravda, ale nelze nedodat, že jedinou smysluplnou možností, aby se ta pravda naplnila, je nechat ženu, aby k ní dospěla sama od sebe, netlačena žádnými institucemi, které jí k tomu takzvaně mají pomoci.
 


Video