Komisařka Schreyerová o finančních aspektech rozšíření

Berlín - Schreyerová věnovala větší část své přednášky na Freie Universität v Berlíně, finančním aspektům rozšíření. Poukázala na krátký, ale úspěšný rozvoj demokracií ve střední a východní Evropě, k němuž podstatně přispěla i samotná vize přistoupení k EU. Odmítla spekulovat o prvních nových členech, zároveň však výslovně vyloučila Bulharsko a Rumunsko.

V souvislosti s volným pohybem pracovních sil upozornila na nepřesnosti, objevující se často v evropském tisku. Jde o zprávy typu „Evropě hrozí přistěhovalecká vlna čtyř až šesti milionu lidí“ bez upřesnění, že časově se jedná o období od okamžiku přistoupení až do roku 2030 a že se jedná o číslo zahrnující všech dvanáct kandidátských zemí. Současný návrh Komise vyvolal kritiku některých členských států EU. Podle Schreyerové je důležité, aby si občané Německa uvědomili, že z ekonomického hlediska neznamená postavení příhraničního regionu EU jen soutěžní nevýhodu, ale i výrazný přínos pro regionální spolupráci, jak o tom svědčí příklad Bavorska či Severního Porýní-Vestfálska.

Při výpočtu finančních nákladů na rozšíření EU není možné uvádět fixní čísla, neboť budoucnost skrývá až příliš mnoho proměnných. Proto Komise uplatňuje metodu, podle níž se vždy snaží definovat nejlevnější a nejdražší variantu. Schreyerová si je nicméně zcela jistá, že společný evropský dům je dost velký pro všechny. Díky evropskému rozpočtu, stanovenému až do roku 2006 poskytuje Agenda 2000 dostatek prostoru i pro nově přistupující země. Navíc, i když hypoteticky přistoupí deset kandidátských zemí již v roce 2004 a nastane ta nejdražší varianta, například horní hranice rozpočtu pro zemědělství nebude překročena.

V narážce na španělské aktivity označila Schreyerová za politováníhodné úsilí některých členských států EU vázat přístup k poskytování strukturálních dotací nad rámec roku 2006. Přijímat jakékoli závazky ohledně ještě neexistujícího rozpočtu je podle ní naprosto nesystémové.

Náklady na přistoupení budou muset nést všechny členské státy v relativně stejném měřítku - posuzováno ve vztahu k výši jejich HDP. Při současném podílu SRN na rozpočtu EU ve výši 24% (27% v roce 1998 a 25,1% v roce 2000) nebude rozšíření stát Německo více než 0,3% jeho HDP. Zároveň se nesmí zapomínat, že i nové členské státy již budou přispívat do společného rozpočtu EU. Jedná se přibližně o částku 5 miliard euro ročně (rozpočteno na 12 nových členských států), která sice ve srovnání se stávajícími členskými zeměmi nepředstavuje mnoho, ale kupříkladu příspěvek Polska bude již od počátku vyšší než rakouský.