Nahlédnout, vyfotografovat a zase potichu odejít. Tato metoda průzkumu se jedenáctičlennému týmu badatelů vedených Zuzanou Thomovou z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích vyplatila už několikrát. Žádné zvedání těžkých náhrobních desek, žádné vyrušování mrtvých. Tajné prostory v podzemí zmapuje oko kamery.
Stejně jako v Klokotech u Tábora. Zdejší poutní místo s kostelem Panny Marie patří mezi nejcennější památky v regionu. Právem snese srovnání s největšími skvosty architektury evropského baroka. Chrám navíc ukrývá podzemní kryptu.
"Na žádost majitele objektu jsme provedli nedestruktivní průzkum tohoto objektu," řekl iDNES.cz topograf a technik Jiří Šindelář. Vstup do hrobky je uprostřed chrámu, pod náhrobním kamenem s letopočtem 1746. Badatelé spustili kameru do podzemí otvorem pro železný čep v jednom z rohů náhrobní desky.
"Viděli jsme už mnoho hrobek významných šlechticů. Ale ty nejzdobnější a nejlepší rakve jsme spatřili právě v Klokotech," vylíčil iDNES.cz překvapení Šindelář. Ani nedávno navštívená hrobka Eleanory ze Schwarzenberka z téže doby (více zde) se prý nemohla pochlubit rakvemi, jaké si nechali zhotovit majetní táborští měšťané, kteří klášter dotovali. Jsou bohatě zdobené a s dřevěnými vyřezávanými detaily.
Ta nejhonosnější leží v jihozápadním rohu krypty. I dnes jsou na jejím čele a bocích jasně patrné bílé lebky se zkříženými hnáty.
Nezvaní hosté
Poněkud méně posmrtného komfortu zakouší Václav Hodický z Hodic a jeho dvě manželky. Z jejich rodinné hrobky pod kostelem sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci nedaleko Dačic se postupem doby stala kostnice. Starý šlechtic se tak musí s rodinou dělit o kryptu s desítkami vesničanů.
Pozdně gotický kostel vznikl kolem roku 1480. Badatele zaujal dvaceticentimetrový otvor ve východní stěně sakristie. Vede do neznámého podzemního prostoru s valenou klenbou, stejně jako vstupy v jižní a západní stěně.
"Po důkladném zaměření se ukázalo, že vstup objevený v jižní stěně odpovídá místu, kde je vedle hlavního oltáře do podlahy zapuštěn náhrobní kámen Václava Hodického z Hodic," řekl Šindelář. Náhrobek s letopočtem 1599 nasvědčuje, že podzemní prostor je místem posledního odpočinku majitele zdejšího panství. Kamera pak odhad potvrdila, v zadní části místnosti zaznamenala dřevěné rozpadlé rakve.
Hodičtí z Hodic byli starým moravským hraběcím rodem. Pocházeli z tvrze Hodice na Jihlavsku. Václav Hodický získal Český Rudolec v 16. století do svého majetku a vybudoval si zde rodinnou hrobku. Známější však byl jeho syn Jiří, který se v první polovině 17. století proslavil jako generál ve vojsku zemského hejtmana Lichtenštejna. Roku 1605 například porazil Uhry při jejich vpádu na Moravu.
Posmrtný příbytek jeho rodičů se ale měl později stát hrobem pro další nebožtíky, pochované na hřbitově kolem kostela. "Hrobka byla druhotně použita jako kostnice ke hřbitovu, který je už dnes zaniklý," řekla iDNES.cz Zuzana Thomová.
Když se rušily staré hroby, kopaly nové či se prováděly stavební úpravy, lebky a kosti se házely proraženým větracím otvorem do podzemí. "Je to běžná zvyklost, většina kostelů má takovýto podzemní prostor, kam se lidské ostatky druhotně ukládaly," doplnila Thomová.
V původně šlechtické hrobce tak dnes najdeme hromadu bezejmenných lidských kostí.
. Klokoty u Tábora
|
. Kostel sv. Jana Křtitele
|
