K loňským padesátinám Divadla Semafor připravil Pavel Klusák, dosud známý především jako hudební publicista a kritik, v roli producenta album dvaceti coververzí písní dvojice Suchý & Šlitr. Na cédéčku For Semafor se způsobem sobě vlastním evergreenů chopili například Vypsaná fiXa, Midi Lidi, Dva, Petr Nikl, Jan Burian, Tata Bojs, Květy či Zatrestband. Široká paleta hudebníků, kteří více či méně stojí mimo hlavní proud a prokazují netuctovou autorskou a interpretační invenci. Při přípravě alba vznikal stejnojmenný dokumentární film. Režie se ujal a hlavním kameramanem byl Miroslav Janek za "asistence" fotografa Bohdana Holomíčka, jehož záběry do filmu organicky zakomponoval. Dokument For Semafor uvede ve čtvrtek 19. srpna od 22.20 stanice HBO v rámci cyklu Bez cenzury.
Vysílací termíny19-08-2010 22:20 Vše na stanici HBO |
Miroslav Janek (autor filmů Nachové plachty nebo Nespatřené; vedle toho po zesnulém Pavlu Kouteckém dokončil dokument Občan Havel) odvedl zde skvělou práci! S Pavlem Klusákem zajeli za interprety alba. Vznikly minisondy do interpretačního procesu, při němž se umělci o několik generací mladší, než je Jiří Suchý (a byl Jiří Šlitr), "dostávají" do semaforských písní. A současně se zrodily miniportréty hudebníků a prostředí, v nichž žijí a pracují. Klusák coby producent se často ocitá v záběru (nebo se nachází "těsně vedle" něho – tušíme, že stojí opodál), ale asi ani jednou jeho výskyt nepůsobí nemotorně, natož nepatřičně (a to i tehdy, když s sebou vláčí své děti). Režisér Janek v záběrech cíleně míří objektivem na "soukromí" protagonistů, na jejich potomky či psy, na domácké prostředí, které si utvořili a které je zpětně formuje. Civilismus a normálnost tady nefigurují jen jako, nastrojeně, tady jsou přítomny opravdově a svěže, ačkoliv bez ustání k divákovi přicházejí informace, že se to vše děje pro kameru: tu zahlédneme zvukaře s tyčí a mikrofonem, tu se motá Bohdan Holomíček se svými fotoaparáty, tu kolem hudebníků postávají další členové štábu. Dobrá nálada a oslava kreativity vyskytují se v Jankově dokumentu bez teatrálnosti a deklarativnosti.
Kromě uvolněného "rozhlížení se" s kamerou po studiích, zkušebnách i kvartýrech dokázal Miroslav Janek nasnímat výsostně komponované a koncentrované sekvence, například tvář Johany Švarcové, zpěvačky skupiny Kazety, při interpretaci Krajiny posedlé tmou nebo hledání tvaru pro píseň Blázen a dítě u Kateřiny Winterové z Ecstasy of St. Theresa či práci skupiny Magnetik & Roberta Nebřenského na Blues touhy po světle.
Je smutnou vizitkou pro veřejnoprávní Českou televizi, že v poslední době se v její produkci neurodil kulturní dokument obdobných kvalit.
O filmuFor Semafor Delší verzi v září do kin nasadí společnost Aerofilms. |