Já, Vlastimil Košťál: Příběh nejmocnějšího fotbalového bosse, jehož fanoušci nesnáší

  16:17aktualizováno  2. července 12:34
Sám o sobě říká, že je nejmocnějším mužem v českém fotbale. Zároveň je také jedním z nejnenáviděnějších bafuňářů. Vlastimilu Košťálovi, místopředsedovi Českomoravského fotbalového svazu a odstupujícímu manažerovi národního mužstva, to nevadí. Říká, že má za sebou téměř deset úspěšných fotbalových let a nyní se hodlá věnovat realitám.

Vlastimil Košťál | foto: Michal SváčekMF DNES

V pracovně Vlastimila Košťála visí obraz prezidenta Klause. Je na něm s chotí Livií, která mu tleská a směje se. Obraz ukazuje manželský pár těsně po zvolení Klause prezidentem. "Mám pana prezidenta rád. Koukám tu na něj, když mám slabou chvilku,“ říká místopředseda Českomoravského fotbalového svazu.

A nevadí mu nedávný Klausův výrok, že "fotbal potřebuje o kousek víc než normální reformu“? "Pokud tím myslel situaci ve svazu, pak s ním souhlasím. Jinak je to populistické,“ říká Košťál a pokračuje v prohlídce svých oblíbených obrazů visících v jedné vinohradské vile, která je, jak říká, jeho denní pracovnou. V knihovně je pečlivě seřazena Encyklopedia Britannica i Dějiny lásky. Na stěnách visí díla od Jana Baucha, Josefa Jíry či Jiřího Trnky a nejvíce jich je od Ivana Exnera.

Nejmocnější muž českého fotbalu už příští rok kandidovat nehodlá. Jedním z důvodů je podle něj neuspokojivá situace ve fotbalovém svazu. "Systém české a moravské komory nefunguje. Jedna je malá, jedna velká, ale volební hodnotu mají stejnou. To přináší pnutí. Ve svazu se vytratila možnost naslouchat. Moje fotbalová mise se chýlí ke konci. Jsem bojovník, ale boj pro boj mě baví jen po určitou dobu,“ vysvětluje Košťál. A kam má tento jedenapadesátník namířeno? "Reality. Už jsem se v nich zabydlel a dělá mi to radost. Chci zprovoznit hotel v rakouských Alpách.“

Sólista prahnoucí po úspěchu
Vlastimil Košťál je zřejmě jedním z mála mužů, o jehož vlnitých kadeřích a charakterových vlastnostech se diskutuje v mnoha hospodách. Na internetu existují stránky Košťál ven s podtitulem Odstup, satane a média často citují jeho sebevědomý výrok: Ani ne, s tím bych souhlasil (odpověď na otázku, zda ho překvapuje, že je nejmocnějším mužem českého fotbalu).

Po fiasku národního mužstva na Euru se stal Košťál hlavním viníkem naší prohry a synonymem všeho špatného, co se českému fotbalu připisuje: korupce, arogance, touha po moci. Fotbalový fanoušek a dlouholetý Košťálův kritik Jan Rejžek říká: "Zabývá se fotbalem jen kvůli penězům. Stejně tak by mohl prodávat auta.“ Šéf Slavie Petr Doležal to vidí podobně: "Fotbal je týmová hra a pan Košťál je sólista. Dnes už nemá fotbalu co dát.“

Opačně hovoří Košťálův dlouholetý kolega, bývalý ředitel Sparty Miroslav Pelta. Byl jedním z podezřelých ve fotbalové korupční aféře a proslavil se výrokem: Všechno bylo cinklý, vole. Policie jeho stíhání odložila. O Košťálovi říká: "Je to pracovitý, ctižádostivý člověk, prahnoucí po úspěchu. Nedělá politická a populistická gesta, je věcný a přímý, proto jsou jeho názory někdy těžko stravitelné.“ Šéf Sparty Daniel Křetínský si také myslí, že české prostředí neocení Košťálův způsob komunikace: "Jeho mediální obraz je kritičtější, než jak by odpovídalo jeho výsledkům.“

Kdo je tedy muž, jenž podle jedněch pohřbil český fotbal a podle druhých je vynikající manažer?

Vstup do KSČ podmínkou
První rozdíl mezi Vlastimilem Košťálem před třiceti lety a dnes je, že tehdy byl štíhlý a měl krátké vlasy. "Jezdili jsme lyžovat do Rokytnice, hráli jsme tenis a chodili po horách v Bulharsku a Rumunsku. S Vlastou byla sranda, nikdy mě nepodrazil,“ popisuje Petr Justa svého spolužáka z oboru polymery na Vysoké škole chemicko-technologické. Košťál absolvoval v roce 1981 a začal pracovat ve Výzkumném ústavu nátěrových hmot. Výzkum ho neuhranul a přešel do Tiskařských závodů, kde se stal nejprve referentem, později vedoucím odboru zásobování.

V polovině 80. let Košťál odešel do Vydavatelství Rudé Právo, jež spadalo pod Tiskové podniky ÚV KSČ a mělo pod sebou celostátní i krajské časopisy a deníky. V té době se stal nositelem rudé legitimace. Byla to podmínka pro práci ve Vydavatelství RP? "Neříká se mi to hezky, ale ano,“ uvádí Košťál, který zajišťoval pro redakce kancelářské sponky a psací stroje. Choval se už tehdy suverénně? "Byl opatrný až bázlivý, držel se zpátky. Na stranických schůzích se moc neprojevoval,“ vybavuje si Bohumil Plundra, bývalý šéf Vydavatelství RP.

Zaměstnání v tomto podniku je pro Košťála klíčové a stojí na začátku jeho budoucí kariéry. Seznamuje se v něm se Zdeňkem Korbelem, jenž zde pracoval jako technický náměstek. Korbel studoval v Lipsku, díky své funkci jezdil do západních redakcí a věděl, jak to funguje "venku“. Když přišel listopad 89, nebyl příliš zaskočen. "Já nejsem revoluční typ. Mě zajímá byznys,“ říká Korbel, který s Košťálem pomohl německým vydavatelům z Pasova ovládnout české regionální noviny. Ale nepředbíhejme.

Pasovská pohádka
"Když přišel listopad ’89, odhodil jsem stranickou legitimaci a s kámoši jsme chodili zvonit,“ vzpomíná Košťál. Ředitel Vydavatelství RP Plundra byl odvolán a na jeho místo se začali hlásit kandidáti, mezi nimi i Košťál, jenž byl nakonec zvolen. Jak se z mladého muže rozvážejícího kancelářské sponky stal ředitel? "V jedné opilecké euforii jsme si řekli: taky budeme mít kandidáta. Jezdili jsme v žigulíku po redakcích a přesvědčovali, aby mě zvolili. Umím hovořit k většímu počtu lidí a umím je přesvědčit,“ vysvětluje Košťál příčiny svého úspěchu.

Ve funkci ředitele začal na federální vládě vyjednávat o převodu majetku vydavatelství RP na stát. V březnu 90 se z vydavatelství RP stalo Vydavatelství Delta a Košťál se stal jeho ředitelem. Podle archivu ČTK se převod majetku podařil v srpnu ’90 a vláda dala Deltě právo s ním hospodařit. Od této chvíle se verze dění liší.

Jedna zní: Košťál měl rozprodat krajské deníky, které spadaly pod Deltu, německým vydavatelům z Pasova. Tuto verzi podporují vzpomínky exředitele Plundry. "Po odvolání jsem tam ještě několik týdnů zůstal. Na jedné z prvních porad pan Košťál oznámil, že dostal nabídku od německého vydavatelství z Pasova. Prý slíbili, že vybaví krajské redakce lepší technikou, a vláda to měla schválit. Všichni jsme byli paf, že by Němci měli dostat naše noviny,“ popisuje Plundra.

Podle Košťála však vyjednávání s Němci z Pasova přišlo na pořad dne až v roce 1991, a naopak noviny pro ně kupoval. "V únoru ’90 jsem žádné kontakty do zahraničí neměl. Poté, co jsem převedl majetek Delty na stát, jsem odešel a stal se zaměstnancem pasovského vydavatelství,“ říká Košťál, který je v obchodním rejstříku stále zapsán jako ředitel Vydavatelství Delta.

Jakkoli se verze o době příchodu pasovských vydavatelů liší, jisté je, že od začátku 90. let se začal psát příběh téměř pohádkový. Neznámí vydavatelé regionálních novin z Pasova, místní zubař a okresní redaktor, přišli do Čech a vybudovali za stamiliony regionální síť novin a několik tiskáren. Kde na to vzali? "Od 50. let vydělávali a šetřili. Na začátky to stačilo, pak začala úvěrová politika,“ vzpomíná Košťál, jenž se stal se Zdeňkem Korbelem prvním zaměstnancem pasovských vydavatelů.

Košťál objížděl regiony a skupoval noviny od soukromníků a okresních úřadů. "Byly to těžké boje. Pan Košťál nám odčerpal lidi a založil konkurenční Liberecký den. My v Sudetech nechtěli jít pod Němce, ale neustáli jsme to,“ vzpomíná bývalý ředitel libereckých novin Ota Mrákota. Nakonec je Košťálovi prodal a skamarádili se.

Pasovské vydavatelství se přejmenovalo na Vltava–Labe–Press a Košťál se stal prezidentem Unie vydavatelů. Pasovský dům expandoval na východ, a když Košťál jednal o koupi deníku Lúč patřícímu Východoslovenským železárnám, dostal od VSŽ nabídku, zda nechce odkoupit i silně zadluženou Spartu. Košťál vycítil, že fotbal je dobrý byznys, přesvědčil pasovské kolegy, Spartu v roce 1999 koupil a začala jeho fotbalová éra.

V roce 2001 se stal manažerem národního mužstva, byl členem výkonného výboru ČMFS a ve fotbalových kuloárech se rychle zorientoval. Do historie se zapíše jeho prodej fotbalisty Rosického za půl miliardy korun do německého Dortmundu v roce 2001 a fakt, že za jeho vedení Sparta získala třikrát mistrovský titul. Pomohl klub oddlužit a prodal jej skupině J&T. Od státu koupil pozemky pod Spartou za částku okolo 20 milionů korun a od té doby prosazuje, aby se na Letné postavil Národní stadion (viz sloupec vlevo).

Podle šéfa Sparty Křetínského bylo Košťálovo působení v největším fotbalovém klubu úspěšné. Zanechal po sobě "standardní investiční úvěry v řádu sta milionů korun na stavbu tréninkového centra na Strahově“.

Řešit korupci? Ani nápad
V roce 2005 se Košťál utkal s Ivanem Haškem, s nímž spolupracoval ve Spartě, o post předsedy svazu. Dohodl se s nevýrazným moravským kandidátem Pavlem Mokrým, který se stal předsedou, Košťál místopředsedou. "Výsledek volby byl umění možného. Věděl jsem, že pan Mokrý není typ člověka, který může takovou organizaci řídit. Neměl s tím zkušenosti, neumí jazyky. Předpokládal jsem, že to, co chybí jemu, mám já a pomohu mu,“ popisuje Košťál.

Že o předsedovi Mokrém nemá valné mínění, dokazují i nedávné zmatky okolo hledání trenéra reprezentace. "Pan Mokrý občas zapomene na svou roli, rozhodne se něco řešit a pak to podle toho dopadá,“ míní Košťál, který si veřejnost znepřátelil výroky z let 2003 a 2004. "Nesetkal. Nikdy!“ uvedl na otázku, zda se někdy setkal s korupcí ve fotbale. Pikantní bylo, že vzápětí vypukla fotbalová aféra proslavená taškařicí o Ivánkovi a kapřících.

Dnes Košťál přiznává, že jeho největší lží bylo právě toto tvrzení. A snažil se vůbec proti korupci nějak bojovat? "Abych byl upřímný, nesnažil jsem se s tím dělat vůbec nic. Moje úloha byla maximalizovat hodnotu Sparty,“ odpovídá Košťál.

A stamiliony tečou...
Dnešní situace ve fotbalovém svazu je bouřlivá. Proti Košťálovi vystupuje místopředseda za Moravu Jiří Kubíček. Vyčítá mu, že prohospodařuje peníze, které do svazu tečou. Není jich málo. Za poslední tři roky to bylo okolo 720 milionů korun z UEFA a FIFA, další stamiliony putují od státu, Sazky a sponzorů. Na to, že je ČMFS občanské sdružení, hospodaří se značným majetkem.

"V roce 2004 byl pan Košťál s národním mužstvem v Portugalsku. Za 29 dní utratilo 34 osob 33 milionů korun. Naše minulé úspěchy nehospodárně prošustrováváme!“ bije na poplach Kubíček. Košťál kontruje, že ve svazu pracuje zadarmo. "Na mistrovství Evropy v Portugalsku jsme skončili třetí a vydělali jsme stamiliony. I kdybychom tu částku utratili, odpovídalo by to výsledku, který jsme předvedli,“ hájí se Košťál a podotýká, že není ve svazu za finance odpovědný. "Ale myslím, že v ČMFS je potenciál šetření v rozsahu 10 procent. Pro erudované lidi by to nebyl problém. Ti tam ale nejsou,“ kritizuje organizaci, již zastupuje a podle mnohých ji ovládá. Co z toho vyplývá?

Poslechněme si Radka Váňu, bývalého fotbalistu, který v roce 2003 (v době, kdy Košťál popřel existenci korupce ve fotbale) natočil pro ČT skrytou kamerou, jak rozhodčí nymburského fotbalového svazu berou úplatky.

"Rád bych v čele svazu viděl čisté lidi, kteří dokážou vytvořit tým. Je to nedůvěryhodný spolek, kde proti sobě bojují kvůli moci a penězům. Bohužel delegáti, kteří vedení svazu volí, jsou podobní. Řešení se bude hledat těžko,“ myslí si Váňa a s ním tisíce fotbalových fanoušků.

Trans muž: Dotaz, co máme v kalhotách, nesnášíme

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Hašek titul JUDr. neměl získat. Jeho práce by propadla i jako seminárka

MF DNES získala rigorózní práci Michala Haška

Rigorózní práci, díky které Michal Hašek získal titul JUDr. ve slovenském Sládkovičově, exhejtman 7 let tají. MF DNES...

Podvodníci rozehráli obří „letadlo“, z lidí vylákali 398 milionů korun

Obžaloba viní tři podnikatele, že zmanipulovali téměř šest tisíc lidí a...

Společnost Rhinoceros nabízela rychlé zbohatnutí. Její zakladatelé díky dovedné manipulaci omámili vidinou snadno...

Jana Masaryka patrně zabili britští agenti, napsal bývalý Havlův poradce

Jan Masaryk

V roce 1948 zemřel za podivných okolností československý ministr zahraničí Jan Masaryk. Většina odborníků se přiklání k...

Náctiletá jde za vraždu muže na 18 let za mříže. Umírajícího si natáčela

Osmnáctiletá Simona Macháčová čelí obžalobě z brutální vraždy svého známého....

Za brutální vraždu sedmatřicetiletého muže si devatenáctiletá Simona Macháčová definitivně odpyká 18 let. Trest uložený...

Spalničky se šíří raketovým tempem. Staré očkování už nemusí fungovat

Případů spalniček je stále více.

Po desítkách let jsou spalničky zpátky. V Evropě se epidemie šíří hlavně v Itálii, Francii či Řecku, na Ukrajině bylo...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Edvard Beneš před svou vilou

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval...

ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Syrští povstalci v bojích o město Chanasír nedaleko Aleppa (27. srpna 2013)

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o...

ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

Miroslav Kalousek po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz