Čtvrtek 18. srpna 2022, svátek má Helena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 18. srpna 2022 Helena

Genocida Arménů dodnes štěpí Západ: Turci jsou příliš cenný spojenec, než aby je někdo dráždil

  15:29
Byl to první moderní holokaust. "Kdo si dnes vzpomene na masakr Arménů?" řekl Hitler, když se chystal na Židy. I 95 let poté, co osmanská říše vybíjením Arménů zahájila první "konečné řešení", zůstává masakr stále nedořešen.

Za první světové války nechala Osmanská říše vyvraždit 1,5 milionu Arménů. | foto: http://www.genocide-museum.am

Když jsem před mnoha lety projížděl východní Sýrií, v poušti u města Dajr az-Zor ležela kostra velblouda. „Jestli to není nějaký Armén,“ zavtipkoval tehdy průvodce. Vůbec jsem nechápal, co tím chtěl říct.

Je neuvěřitelné, že lze během pár měsíců vyhladit půl národa, a ještě neuvěřitelnější je, že se na to dá téměř zapomenout.

Krev začala ve velkém téct 24. dubna 1915 a v následujících měsících osmanská říše ukázala, že vyvraždit jeden a půl milionu lidí není kupodivu tak obtížné, jak by se i tehdy, uprostřed krutostí první světové války, zdálo. Byl to mnohem větší mlýnek na maso než ten, který se brzy nato začal točit u Verdunu. Jen bylo třeba vědět, jak na to. A Turci to věděli dobře. Dokonce natolik, že se zapsali do historie prvním moderním holokaustem. To není nějaké dodatečné hodnocení z přecitlivělého dneška: „... v tomto administrativním holokaustu se vylidnily celé oblasti,“ napsal Winston Churchill počátkem 20. let.

Genocida Arménů - chlapec a smrtelný hlad

Turci byli výkonní popravčí. Jeden a půl milionu lidí vyřídili systematicky, takřka průmyslově. V zásadě měli tři hlavní metody, jak to provést ve velkém - a levně.

Upálení. „Nejkratší metoda, jak se zbavit žen a dětí nahromaděných v různých táborech, bylo upálit je,“ uvádí místopřísežné prohlášení bývalého velitele 3. turecké armády z prosince 1918. Britský špion Eitan Belkind, který infiltroval osmanskou armádu jako důstojník, uvedl, že na vlastní oči viděl upálení 5 000 Arménů.

Utopení. Italský konzul Giacomo Gorrini napsal: „Viděl jsem tisíce nevinných žen a dětí, které nalodili na čluny, jež potopili v Černém moři.“ Dělalo se to i jinak: hlídači spoutali dohromady třeba stovku mužů, svrhli je do vody z mostu a pak několik zastřelili. Mrtví stáhli pomalu ostatní pod hladinu. Tohle bylo fakt opravdu levné.

Uchození. Úřady začaly organizovat masový přesun statisíců Arménů do pouště na pomezí Sýrie a Iráku, Turci je tam vodili nesmyslnými oklikami bez jídla, bez vody, až většina lidí pomřela cestou. „Cesty a řeka Eufrat jsou přeplněny těly mrtvých a ti, kdo přežili, jsou stejně odsouzeni k jisté smrti. Je to plán na vyhlazení celého arménského národa,“ napsal v srpnu 1915 The New York Times.

I přesto, že zákopová válka značně snížila práh citlivosti lidstva, svět byl zděšen. Dokonce i spojenci Turecka, Němci a Rakušané, protestovali a vyslali namísto kontrolní komise.

Přesto dnes už o téhle genocidě ví málokdo. Nakonec měl málem pravdu Hitler. Když v roce 1939 zkoprnělým důstojníkům natvrdo řekl, že bude třeba vyhladit celé národy, osladil jim to slovy: „Kdo si dneska ještě vzpomene na masakr Arménů?“

Ta řež se vrací jako bumerang

Pětadevadesát let poté, co Turci vybíjením Arménů zahájili první „konečné řešení“, zůstává masakr stále nedořešen. Oba hlavní aktéři, Arméni a Turci, na něj mají zcela odlišné pohledy, navíc štěpí a svým způsobem rozčiluje i Západ, který trpí zvláštní schizofrenií: uvědomuje si, co se stalo, ale byl by nejradši, kdyby se historie zalitá krví zametla pod koberec. „Nikdo si nechce poškodit vztahy s tak strategickým partnerem,“ říká odborník na Turecko Michal Thim. Dodává, že Turecko bylo za studené války východní hrází NATO proti Sovětskému svazu, teď je zase důležité jako hráz proti bojovnému islámu a pro války v Iráku i Afghánistánu.

Genocida Arménů - žena a dvě děti, smrt hladem

Ale právě proto, že se nic nevyřešilo, se tahle obrovská řež pořád vrací jako bumerang. Ve světě převládá názor, že masakr byl první genocidou moderního věku, Turecko má však jiný názor. Nepopírá, že lidé umírali, ale bylo jich míň a bylo to jinak.

Tohle nebylo hromadné vyvražďování naplánované a provedené státem, přihodilo se to tak nějak během válečného chaosu. Turci a Arméni se začali napadat, vlastně to bylo arménské povstání, kromě toho taky zaúřadovaly nemoci a hladomory. A navíc: mrtvých Arménů nebyl jeden a půl milionu, maximálně tak šest set tisíc. Při etnických střetech si Arméni taky nebrali rukavičky, takže zahynula i spousta Turků.

Problém je, že dostupné dokumenty říkají něco úplně jiného.
Turecko však vede zákopovou válku. „Tady nemůže být ani řeči o genocidě,“ řekl nedávno turecký premiér Erdogan týdeníku Der Spiegel.
Na druhé straně Turci před časem navázali lepší vztahy s Arménií a jsou pro vytvoření komise historiků. V tom hlavním však drží pozice zuby nehty. Přesněji řečeno stát, protože intelektuálové připouštějí, že to asi byla genocida. Ale není to lehké. Před časem musel kvůli tomuhle kacířství uprchnout ze země i slavný spisovatel Orhan Pamuk.

Orhan Pamuk, turecký spisovatel

Proč je Turecko tak tvrdohlavé, když mu zarytost zjevně škodí a špinavé ruce má navíc bývalá osmanská říše, a nikoliv moderní Turecko? „Turci jsou hodně hrdý národ a je pro ně těžké připustit, že by měli převzít formální odpovědnost za své předchůdce,“ říká Thim. „Navíc západní státy s nimi na toto téma mluví mnoha jazyky.“ Výsledkem je, že se celý problém zapouzdřil, ale nehojí se.

Turci vědí, že s nimi nemůže nikdo hnout. Dobře je to vidět na Americe. Strategický spojenec je pro ni příliš cenný, než aby ho dráždila. Když měl před třemi roky Kongres hlasovat o tom, že masakry Arménů v roce 1915 byly genocidou, prezident Bush mladší to zatrhl. Ohrozilo by to zájmy USA: přes Turecko šla většina zásob do Iráku. Bush také odvolal amerického velvyslance v Turecku, když slovo genocida použil.

Barack Obama dával najevo, že bude zásadovější. Jako senátor slovo genocida opravdu použil. Jako prezident se mu vyhýbá stejně jako Bush. Teď o víkendu, když o výročí masakru hovořil, se mu opět vyhnul.
Realpolitik vítězí na celé čáře.

Masakr uznalo za genocidu jen pár zemí. Argentina, Rakousko, Belgie, Kanada, Kypr, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Libanon, Litva, Nizozemsko, Polsko, Rusko, Slovensko, Švédsko, Švýcarsko, Uruguay, Vatikán a Venezuela. Amerika tedy ne (ale 39 z padesáti amerických států ano). Česko ne. „Otázka politického uznání genocidy je primárně záležitostí parlamentů. Bývá provedeno formou prohlášení nebo zvláštního zákona. V Česku k ničemu podobnému nedošlo, „ říká mluvčí ministerstva zahraničí Filip Kanda.

Jak to viděli Češi tehdy

Tohle vraždění vzdálené v čase i vzdálenosti nám není zas tak neznámé. Češi měli svědectví z první ruky. Oblastí se pohyboval Karel Hansa, jehož kniha Hrůzy východu tady vyšla krátce po vzniku Československa (a nedávno znovu). Stihl v ní popsat dozvuky masakrů a shromáždit očitá svědectví. „Děti ležely v největším stupni smrtelné horečky bez pomoci na holé zemi v kalu, blátě, vodě. Co živ budu, nezapomenu těch maličkých tvorů, těch trpitelů za viny nespáchané,“ popisuje, co viděl v jednom táboře.

Obálka knihy - svědectví českého cestovatele o hrůzách genocidy Arménů, poprvé vyšla v r. 1924, reprint původního vydání v ČR vyšel r. 2006

Jeden Čech, inženýr zaměstnaný v osmanské říši na železnici, Hansovi řekl: „... během šesti hodin bylo povražděno ve městě Angora více než 1 500 mužů. Kteří svázáni a odvedeni za město, kdež na odlehlém místě řezníky byli poráženi jako dobytek.“

Jinde zase cituje německého zaměstnance dráhy, který varoval tureckého kolegu, že tak polovina deportovaných nepřežije cestu vlakem. Ten mu s údivem nad takovou nedovtipností odpověděl: „Ale to je přece účelem deportací.“

Ovšem vzpomínek je víc. V Česku dnes žijí tisíce Arménů, potomků těch, kdo prchali před genocidou. „Moje matka Arusjak Chačikjan prodělala deportaci Arménů ve východním Turecku ve městě Sivaz, dříve Sepastia, kde žili pouze Arméni celá staletí. Na pochodu smrti přišla o menšího sourozence, kterého musela nechat zemřít, protože nemohl jít dál. Hlady vybírala z trusu zvířat zrníčka, aby přežila. Říčky byly zbrocené krví a všude ležela těla,“ říká Armén, který v Praze žije už více než půl století.

André Agassi, Alain Prost a další

Paradoxní je, že Arméni byli Osmany dlouho považováni za loajální národ. V druhé půlce 19. století však jejich vztahy změnilo, když Turci začali prohrávat války na Balkáně. Turecký nacionalismus se začal obracet proti Arménům, kteří přijali křesťanství jako první národ světa a v muslimské říši tak byli cizorodým prvkem. Přišly první masakry - a desítky tisíc obětí.

O loajalitě Arménů se už nedalo moc mluvit. Začali vidět spásu v Rusku, takže když Turecko vstoupilo na podzim 1914 do války, bylo poraženo v první velké bitvě na Kavkaze, kterou v ruských uniformách vybojovali uprchlí turečtí Arméni.

Genocida Arménů - památník v Jerevanu

Pak to šlo ráz na ráz. Výsledkem bylo, že skoro polovina Arménů byla zmasakrována. A také to, že další se rozutekli do světa, kde prokázali nevšední kvality, v nových zemích se z nich stali prezidenti (Émile Lahoud v Libanonu), premiéři (Édouard Balladur ve Francii), ministři (Paul Ignatius v USA), sportovci (André Agassi, Alain Prost) či umělci (Gregory Peck, Charles Aznavour, William Saroyan, Cher). Arméni jsou svým způsobem raritou, protože v Arménii dnes žije asi jen pětina všech Arménů, kteří jsou na světě.

Inspirace pro Hitlera?

Možná není náhoda, že když Hitler v roce 1939 hovořil ke svým důstojníkům, zmínil při přípravě židovského holokaustu ten arménský. Úvaha, že mu posloužil jako inspirace, se přímo vnucuje. Základní cíl, vyhladit celý národ, je stejný a prostředky také: Osmané zřídili 25 koncentračních táborů a vymysleli pochody smrti. Nejen to.

Když v září 1915 poslal turecký ministr vnitra instrukce na téma, co dělat s Armény, znělo to skoro doslova jako rozkazy, které později vydával zabijákům SS Heinrich Himmler: „Jejich existence musí být ukončena, je nezbytné přijmout jakkoliv tvrdá opatření, nesmí být brán ohled na věk či pohlaví ani na jakékoliv morální zábrany.“

Genocida Arménů - mrtví

Osmanští byrokrati také vypočítali, kolik Arménů se vejde do dobytčáku. Bylo jich 90. Přesně týž počet vězňů vozily dobytčáky i ve Třetí říši.
Vše je tak podobné... V Syrské poušti je komplex podzemích jeskyní, kam tehdy zahnali tisíce lidí. Pak u vstupů rozdělali ohně a kouř postupně Armény uvnitř udusil. Bylo to sice primitivní, ale byly to první plynové komory.

Komunální a senátní volby 2022

Komunální volby se konají 23. a 24. září. Voliči budou vybírat nové členy zastupitelstev obcí, měst nebo městských obvodů. Tyto volby se spojí s volbami do třetiny Senátu, jejichž případné druhé kolo bude o týden později.

Zdeněk HřibVladimír ŠpidlaHana MarvanováJanis Sidovský, Tomáš TöpferTomáš CzerninMiloš Vystrčil, Jiří CiencialaZdeněk NytraVáclav ChaloupekDaniela KovářováHana Aulická Jírovcová

Generál: Ukrajina postupuje chytře. Rusy odřízne, vyhladoví a donutí k dezerci

  • Nejčtenější

Bude hůř. Považuji za férové sdělit to divákům předem, přiznal šéf ČT

Premium Inflace, energie, válka na Ukrajině a k tomu nízké koncesionářské poplatky. Současná situace postihla i Českou...

Na leteckém dni v Chebu spadlo letadlo na rodinný dům. Pilot nepřežil

Na leteckém dni v Chebu v neděli odpoledne havaroval letoun Hawker Hurricane Mk. IV. Podle svědka z řad diváků letoun...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Krym terčem útoků. Zneškodnily muniční sklad i leteckou základnu, zastavily vlaky

Z ruské letecké základny u Simferopolu na Krymu po explozích stoupal v úterý v dopoledních hodinách dým, hlásili...

Ne elitní skupina, ale potrava pro děla. Vagnerovci vystupují ze stínů

Ruská žoldnéřská skupina vagnerovci pozvolna vystupuje na světlo, ač dříve se kolem ní vznášel opar tajemství. Státní...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kreml má důvod, proč neobviňovat Ukrajinu z úderů na panikařící Krym

Pro Kreml nemusí být výhodné obvinit Ukrajinu z úterního útoku na ruskou leteckou základnu na Krymu. Pokud by totiž za...

Porucha imunity je první známka, že je v našem životě něco špatně, říká lékařka

Premium Lidí s poruchami imunity přibývá. Příčinou je často špatný životní styl, což vede k vážným nemocem, třeba k rakovině....

Bude hůř. Považuji za férové sdělit to divákům předem, přiznal šéf ČT

Premium Inflace, energie, válka na Ukrajině a k tomu nízké koncesionářské poplatky. Současná situace postihla i Českou...

První díl rozhovoru s Shopaholicadel: Práci neseženu, každý den můžu umřít!

Premium Rozhovorům se dlouho úspěšně vyhýbala, nyní ale udělala výjimku a Expresu poskytla exkluzivní sondu do své duše....

  • Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Troubové a hněv. ČSSD, ani Zeman nechápou míru vzteku v zemi

Soutěž o nejpitomější výmluvu v sociální demokracii. Podlehl Zeman přesvědčení o neomylnosti? Babiš jde nahoru. To jsou...

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

ZÁPISNÍK: Potáhneme na Sýrii! Čeští komunisté milují Severní Koreu

Moderátor usnul, mezi českými novináři se objevily výzvy k válčení a komunistický hejtman mluvil s velvyslancem KLDR o...

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Bude hůř. Považuji za férové sdělit to divákům předem, přiznal šéf ČT

Premium Inflace, energie, válka na Ukrajině a k tomu nízké koncesionářské poplatky. Současná situace postihla i Českou...

K vulgárnímu nápisu musela tatéra přemluvit sexem. Teď ho chce pryč

Její nápad se v salónech nikomu nelíbil. Žádný tatér s ním nechtěl mít nic společného, tak moc nápis svou nositelku...

Herečka Anne Heche zemřela, nepřežila následky zranění po autonehodě

Třiapadesátiletá herečka Anne Heche zemřela. Uvedla to její přítelkyně Nancy Davisová. Herečka skončila v nemocnici v...

Stav herečky Anne Heche je téměř beznadějný. Má vážně poškozený mozek

Herečka Anne Heche (53) s největší pravděpodobností nepřežije nehodu, při níž autem narazila do dvoupodlažní budovy v...

Rýn během pátku přestane být splavný. Ekonomické dopady pocítí celá Evropa

Hladina řeky Rýn v německé oblasti Rheingau podle úřadů v pátek klesne na kritickou úroveň, na klíčovém místě naměří už...