Saddám se narodil v malé vesnici Audžá u města Tikrít. Svého pravého otce nikdy nepoznal. Matka se brzy znovu provdala, vzala si svého bratrance Ibrahíma Hasana. Ten chlapce bil, ponižoval a nutil ho krást.
FOTKY ZVĚTŠÍTE KLIKNUTÍM
Ve dvaceti Saddám vstoupil do strany Baas a stal se jejím nájemným vrahem. Zúčastnil se, byť jen v epizodní roli, pokusu o atentát na tehdejšího šéfa země Kásima a pozvolna v řadách strany pracoval na vlastní kariéře. Do mezinárodního povědomí vstoupil poprvé v roce 1979.
Pro jeho budoucnost byl stěžejní vztah se čtyřmi americkými prezidenty. "Reagan je good, Bush no good." Ronalda Reagana z nich měl zřejmě nejraději. "Reagan a já, good," svěřil se lámanou angličtinou ve vězení americkým dozorcům. "Clinton je okay. Bush, otec a syn, no good."
Reagan si Saddáma hýčkal jako milované děcko. USA tehdy Irák vyškrtly ze seznamu států podporujících terorismus a do Bagdádu začaly masivně proudit zásilky amerických zbraní.
Když seděl ve Washingtonu George Bush senior, usmyslel si Saddám, že obsadí Kuvajt. Pochopitelně narazil a v očích USA se definitivně stal darebákem. Přišla válka v Zálivu a drtivá porážka diktátora Husajna.
Mírného Billa Clintona vystřídal v čele Spojených států razantní George Bush junior, a to byl začátek Saddámova konce. Bush se totiž brzy rozhodl, že se s iráckým krvavým katanem vypořádá jednou provždy. A tvrdě zaútočil.
Po třech týdnech od zahájení války, 20. března 2003, se irácký odpor zhroutil. Samotný vůdce zmizel a američtí vojáci ho našli v díře až o necelých devět měsíců později.
Nyní před soudem zažívá Saddám poslední chvíle své pochybné slávy. - více o procesu zde
