FOTKU ZVĚTŠÍTE KLIKNUTÍM
Čína sní o dobývání vesmíru desítky let. V roce 2001 vyslala na oběžnou dráhu raketu Šen-čou 2 (tehdy ještě bez lidské posádky), a přesvědčila tak svět, že své vesmírné plány myslí vážně.
Na všechny lety pečlivě dohlíží Středisko řízení letů. Mumraj dispečerů v košilích je stejný jako všude jinde na světě.
Výsadu cestovat do vesmíru si vydobyl Jang Li-wej. Čtrnáctého října 2003 odstartovala z čínské základny raketa Šen-čou 5. Osmatřicetiletý voják kroužil kolem Země necelých 22 hodin. Po návratu se stal národním hrdinou.
Jeho návrat na zem vzbudil velkou pozornost na celém světě. Čína se oficiálně připojila k vesmírným velmocem. Nic na tom nezměnil fakt, že čínská technologie vychází ze čtyřicet let staré ruské rakety Sojuz.
Přesně po dvou letech vyslala Čína na oběžnou dráhu Země další tchajkonauty, jak se tamním astronautům přezdívá. Dvoučlenný tým bude kolem Země kroužit pět dní.
Start rakety Šen-čou 6 z vesmírného střediska v poušti Gobi se neobešel bez televizních kamer.
Nechyběli ani čínští školáci, kteří mávali tchajkonautům s přáním šťastného návratu.
Cestou kosmonautů na oběžnou dráhu však snahy rudé Číny nekončí. Země má v plánu vyslat do pěti let sondu na Měsíc a dokonce chce vlastní vesmírnou stanicí konkurovat ISS.
