Ve čtvrtek 3. dubna bylo navečer venku ještě chladno. V restauraci Hubert v Hluboké nad Vltavou neměli nouzi o hosty. Dva z nich si k přátelskému hovoru objednali ryby. "Jasně, že jsem je poznal. Dali si candáta a štiku, ale nikdy předtím jsem je tu neviděl," vzpomíná si číšník, který měl toho dne službu. Kdo byl onou pozoruhodnou dvojicí?
Poslanec ODS Vlastimil Tlustý a Jaroslav Tvrdík, exministr obrany a hlavní zákulisní stratég ČSSD.
V ODS se už několik týdnů spekuluje, že se Tlustý spolčil s ČSSD kvůli kritice církevního zákona a vyjednával o tom právě s Tvrdíkem.
Tlustý opakovaně prohlašoval (například v časopise Týden z 5. května), že se s Tvrdíkem už několik týdnů nepotkal ani s ním nejednal. Ale na přímý dotaz MF DNES předevčírem potvrdil, že se s Tvrdíkem přinejmenším v Hluboké sešel.
"Myslím, že jsem ten den byl v restauraci na Hluboké, kde byl i pan Tvrdík. Byli tam i nejrůznější podnikatelé, ale o církevních restitucích se fakt nejednalo," dušuje se Tlustý. Tvrdík ke schůzce odpovídá stručnou SMS: "Na téma svého programu či jakýchkoli schůzek nemám důvod s novináři hovořit."
. Tři, nebo pět rebelů?V některých médiích se objevila informace, že výtky poslance Tlustého k zákonu o vyrovnání státu s církvemi sdílejí další čtyři poslanci ODS. |
Raninec si podřezal větev
Vládní návrh zákona o zmírnění majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem je v posledních dnech mezi politiky horkým tématem. ODS zákon ve Sněmovně označila dvěma hvězdičkami jako obzvlášť důležitý.
Do druhého čtení ho nepustili poslanci ČSSD a KSČM, posíleni třemi kolegy z ODS: Vlastimilem Tlustým, Janem Schwippelem a Jurajem Ranincem. "Vadí mi, že v ODS chybí elementární loajalita," kritizuje jejich postoj šéf Senátu Přemysl Sobotka (ODS).
Vzpurná trojice říká, že má k zákonu věcné výhrady a chce od vlády, aby se jejich námitkami zabývala (viz text níže). Premiér zuří, lidovci vyhrožují, že nezvednou ruku pro radar, a Topolánkův poradce Marek Dalík podotýká: "Postoje pana Tlustého pramení z absolutní zhrzenosti. Chtěl být ministrem, těšil se na to, investoval do toho spoustu práce a vydržel tam pár měsíců. Pro něj je to životní prohra, kterou není schopen ustát."
Někteří politici ODS si naopak myslí, že chyba je na straně premiéra, který se k Tlustému zachoval nefér a navzdory jeho volebnímu úspěchu jej odstranil z vedení strany.
"Způsob, jakým ODS naložila se svým úspěšným volebním lídrem a autorem daňové reformy, nepovažuji za vhodný," uvádí dnešní Tlustého spojenec Jan Schwippel, jenž je stejně jako Tlustý ze Středočeského kraje. Totožný názor má Juraj Raninec, poslanec Libereckého kraje, a také senátor ODS ze středních Čech Jiří Oberfalzer: "Topolánkovi se podařilo Tlustého účinně eliminovat."
Poslanec Raninec, který získal mezi zákonodárci ODS v Libereckém kraji nejvíce preferenčních hlasů, rovnou říká: "Vím, že jsem si svým postojem podřezal politickou větev."
Církevní zákon prostě pomohl na svět neloajální skupince uvnitř nejsilnější vládní strany. "Lidovci mají Hovorku, Šojdrovou, Kvapila a Carbola. Zelení zase Jakubkovou a Zubovou, no a my máme Tlustého, Ranince a Schwippela. Každá z těchto skupinek může kdykoli zhatit hlasování koalice," glosuje situaci ministr práce Petr Nečas (ODS). Předevčírem vyzvala výkonná rada ODS všechny své poslance, aby "neumožnili další blokování návrhu zákona vyrovnání státu s církvemi a podpořili jej".
V úterý 3. června se má návrh zákona opět projednávat ve Sněmovně. Tlustý je však nesmlouvavý. Požaduje, aby se církvím vracel majetek podle zákona o půdě, tedy stejně, jako se vracel majetek zemědělcům. Chce také od vlády, aby doložila, jak vypočetla 83 miliard, částku, která se má církvím vracet. Dosavadní vysvětlení považuje za nedostatečné.
Spiklenectví s ČSSD?
Co může být za Tlustého nesmlouvavostí? Skutečně jen věcné námitky?
"Motivem podle mě není věcná podstata zákona, jde o útok na vládní koalici," myslí si šéf poslaneckého klubu ODS Petr Tluchoř.
Také poslanec ODS Jan Morava ze Středočeského kraje říká: "Tlustého pozice ve středních Čechách oslabuje. Přestává být důležitý i pro nejrůznější zájmové skupiny. Dělá vše pro to, aby svůj vliv posílil," hodnotí situaci devětadvacetiletý poslanec.
I bývalý Tlustého spojenec Aleš Rádl ze středních Čech svého lídra kritizuje. "Je to laciné a krátkozraké. Z jeho strany jde spíš o obstrukci, aby se církvím nedalo nic."
Tlustý se brání. "To nejsem já, kdo destabilizuje koalici. Ta byla oslabená dávno před tím, než jsem se k církvím vyjádřil. Já jsem přece hlasoval pro důvěru vládě a také se musel smířit s tím, že daňová reforma není ODS, ale Kalouskova," vrací míček modrý rebel. Zvláštní shodou okolností se jeho vyjádření v poslední době čím dál častěji objevují v deníku Právo, novinách blízkých ČSSD.
Také jeho schůzka s Tvrdíkem může poukazovat na nadstandardní vztahy s ČSSD. To však Tlustý popírá. "Já s nimi nic nedojednával. Oni církevní restituce nechtějí vůbec. Já ano, ale podle standardního restitučního zákona," hájí se Tlustý.
Jeho chování může souviset i s nátlakem na jeho spojence, které v době své ministerské funkce protlačil do dozorčích rad významných státních podniků, jejichž akcionářem je ministerstvo financí. V poslaneckých kuloárech se říká, že právě tito lidé mají o svá křesla přijít, neboť se je úřadující ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) chystá vyměnit.
Škatulata v dozorčích radách
Když přišel Tlustý na podzim 2006 na ministerstvo financí, přivedl si s sebou Jiřího Chvojku, který mu pomáhal s kampaní. Tento spolumajitel PR agentur GoodCom a Extender dnes pro změnu pomáhá s kampaní konkurenci: poslanci ČSSD Davidu Rathovi, jenž kandiduje na hejtmana ve Středočeském kraji proti Petru Bendlovi (ODS).
Chvojkovým kolegou v Extenderu byl také Tomáš Čumpelík, jenž se stal na financích šéfem odboru zabývajícího se privatizací státního majetku. Souběžně s tím se Čumpelík stal místopředsedou dozorčí rady společnosti Mero (Mezinárodní ropovody), která má na starosti přepravu ropy do ČR. Usedl také v představenstvu státní společnosti Osinek (zabývá se především revitalizací firem v ostravském regionu, jako například Vítkovice).
Do čela dozorčí rady společnosti Mero Tlustý dosadil Jiřího Korba, dlouholetého ředitele Garančního fondu obchodníků s cennými papíry. Odkud se znají? "Asi od roku 1997, kdy začal pracovat pro finanční komisi ODS," říká Tlustý.
Také další posty obsadil Tlustý svými spojenci z ODS. Senátor Oberfalzer se stal členem dozorčí rady společnosti Čepro (České produktovody a ropovody), poslanec Aleš Rádl je členem představenstva v již zmíněném Osinku.
Když se minulý týden MF DNES zajímala na ministerstvu financí, zda má ministr Kalousek v plánu vyměnit lidi v dozorčích radách výše zmíněných společností, mluvčí Ondřej Jakob vzkázal: "Nemám žádné zprávy o tom, že by se chystaly změny v dozorčích radách."
Přesto minulé úterý ministr Kalousek odvolal Tomáše Čumpelíka z dozorčí rady společnosti Mero. "13. 5. 2008 jsem byl ze společnosti Mero ČR odvolán," potvrdil MF DNES. Z ministerstva financí byl Čumpelík "odejit" už v lednu a nyní působí v podobné funkci na ministerstvu průmyslu a obchodu. Je ředitelem odboru transformace a státních podniků.
Podle informací MF DNES je pravděpodobné, že se v Meru chystají další změny, neboť se v červnu koná valná hromada. Mohl by tedy být vyměněn i zmíněný šéf dozorčí rady Jiří Korb, o němž se říká, že byl jedním z tajemných věřitelů, který půjčil Vlastimilu Tlustému na stavbu rodinného domu.
Korba se MF DNES přes opakované pokusy nepodařilo zastihnout a sám Tlustý tvrdí, že si od něj peníze na dům nepůjčoval: "Ten to nebyl, ale můžete hádat dál." Bývalý ministr financí dodává, že většina "jeho" lidí už o důležité posty přišla v průběhu minulého roku.
Pád, nebo usměrnění?
Do 3. června zbývá už jen čtrnáct dní a zatím stále není jasné, zda se ODS povede Tlustého a jeho dva kolegy zpacifikovat.
Včera jednal poslanecký klub ODS, ale rebely nepřesvědčil. Nejen Tlustý, ale i Schwippel a Raninec vystupují odhodlaně. „Předlohy z vlády se snažíme posuzovat kriticky a nezávisle,“ říká Jan Schwippel, který se už v minulosti "chytil" s premiérem Topolánkem kvůli daňové reformě. Poslanec Raninec je ve Sněmovně brán za muže, který rád "rýpe". "Potřebuji vědět, z čeho cena 83 miliard vyšla. To, co vláda předložila, mi nestačí. Podobně jsem reagoval při Lisabonské smlouvě," vysvětluje Raninec.
A co by se tedy stalo, kdyby zákon o vyrovnání s církvemi neprošel Sněmovnou? "Pokud je zde motivace rozmontovat koalici rukama někoho jiného, skončí to pádem vlády," říká ministr Nečas.
. Slušný kompromis státu a církví, nebo hausnumera?Třem poslancům z ODS se nelíbí vládní návrh zákona o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi. Bývalý ministr financí Vlastimil Tlustý považuje vládní návrh zákona za nezvládnutý. Podle něj nastavuje nerovné podmínky. "Soukromí restituenti dostali odškodnění podle odhadních cen a církev podle tržních cen? Reakcí by bylo tisíce žalob," předpovídá Tlustý. Rovné podmínky by se podle jeho slov daly nastavit novelou zákona o půdě. "Chci standardní restituce církevního majetku. Vrátit vše, co lze, a co nelze, nahradit." Tlustého argumenty ministerstvo kultury, které návrh zákona spolupřipravovalo, odmítá: "Nyní se má církvím vrátit jedna třetina jejich majetku. Pokud bychom se řídili zákonem o půdě, vracel by se veškerý původní majetek včetně mrtvého a živého inventáře. Nyní je tím, kdo má vracet, jen stát. Podle zákona o půdě by to byly i obce, kraje a právnické osoby. Roztočila by se lavina sporů o náhradu škody těm, kdo majetek drželi v dobré víře," oponuje Jan Cieslar, mluvčí resortu kultury. Připomíná také, že díky vládnímu návrhu zákona se řadě obcí a měst uvolní ruce a budou moci hospodařit s majetkem, který je nyní blokovaný, a stát navíc přestane vyplácet peníze na platy duchovních. Je to restituce, nebo ne? Tuto zprávu poslanci v čele s Tlustým považují stále za nedostatečnou. Vadí jim zejména tato čísla: 44,50 koruny za metr čtvereční zemědělské půdy a průměrná výška církevních budov stanovená na 1,5 podlaží. Jak se k výpočtům dospělo?"Jedná se o stav k roku 1948 oceněný současnými průměrnými cenami. Velká část pozemků, které byly v roce 1948 zemědělskou půdou, jsou nyní součástí obcí. To vše muselo být do ceny promítnuto. Konečná cena je výsledkem konsenzu vládní komise," vysvětluje Cieslar. K číslu 1,5 podlaží se podle něj došlo tak, že zemědělské objekty byly většinou jednopodlažní, ale školy a nemocnice měly více pater. "Proto komise dospěla k průměrnému číslu 1,5," shrnuje Cieslar. Přestože koaliční poslanec Tlustý chce vrátit církvi majetek podle zákona o půdě, vláda to odmítá. I proto, že by to znamenalo udělat výčet všech položek, které se mají vrátit. "Pokud by se měl vyčíslit původní majetek církví a náboženských společností, měl by tento seznam přes 130 tisíc položek katastru nemovitostí. Oceňování položky po položce by bylo velmi nákladné," říká Cieslar. Výčet církevního majetku považuje za rozumné východisko nejspíš jen Tlustý. ČSSD, která jinak vládní návrh vyrovnání s církvemi zavrhuje, by tuto metodu asi nepodpořila. Pokud platí, co v roce 2005 napsal ministr zemědělství z ČSSD Jaroslav Palas. "V případě navracení zemědělských pozemků shledáváme způsob restitucí výčtovým zákonem jako značně problematický, s ohledem na rozsáhlé změny v půdní držbě a uspořádání pozemků, ke kterým došlo od doby jejich odnětí," napsal Palas. |
