Osmapadesátiletý Moore bývá označován za nejlepšího komiksového scénáristu všech dob. Ocenění si vysloužil zejména mimořádně propracovanými a rozsáhlými komiksovými romány Strážci a Z pekla. Kromě toho je novopohan, okultista a podle vlastních slov také kouzelník, žijící v ústraní v středoanglickém Northamptonu. Muž, za jehož maskou se dnes skrývají mimo jiné počítačoví piráti, nevlastní televizi, internet ani osobní počítač.
MOORE. Komiksový tvůrce, spisovatel, povídkář, hudebník, anarchista a prý také pohanský kněz.
Jeho pečlivou mediální hradbu však nakonec rozrušil nečekaný, fenomenální i opožděný úspěch jeho masky. Vlastně ne jeho. Šklebící se anarchista je katolický rebel Guy Fawkes, který byl 5. listopadu 1605 objeven v chodbách pod britským parlamentem s šestatřiceti soudky střelného prachu. Jeho plán vyhodit budovu parlamentu do povětří s králem Jakubem I. i všemi poslanci však na poslední chvíli selhal.
Inspirace náboženským fanatikem
Moora bledá maska atentátníka s ironickým šklebem fascinovala, i když Fawkes chtěl spiknutím střelného prachu zavést v Británii katolickou diktaturu španělského střihu. Nakonec motiv použil v komiksu V jako Vendeta, který začal v roce 1982 vydávat nový magazín Warrior. Když časopis roku zkrachoval, příběh v roce 1988 dokončilo a vydalo nakladatelství DC Comics.
ZÁHADNÝ V. Obálka komiksu z prvního souborného vydání z roku 1988.
Futuristický příběh z totalitní Británie roku 1997 je Mooreovou nenávistnou reakcí na thatcherovskou Británii. Vypráví osudy dívky z dělnického prostředí Evey, kterou zachrání před znásilněním a smrtí maskovaný muž, který se představí jen krycím jménem "V". Disponuje značným bohatstvím a zdroji a svůj život zasvětil osvobození spoluobčanů od tyranské vlády. Jak jinak než sudy s dynamitem, jimiž vyhazuje do vzduchu historické budovy, pro něj nenáviděné symboly represivního aparátu. V 38. kapitolách, které pokaždé začínají písmenem "V", anarchista se svou mladou žákyní krutě mstí podrobené lidi a znepříjemňují diktátorům život.
KOMIKS. Masku namaloval David Lloyd. Jeho styl je dnes už zastaralý, v roce 1982 to však byla pecka.
Podobu masky vymyslel před 30 lety Mooreův ilustrátor, Angličan David Lloyd. Komiksová maska je oblejší než ta, kterou vidíme na demonstracích. Její podoba je odvozena od plastové repliky filmové rekvizity ze snímku, který nepříliš úspěšně produkoval v roce 2006 Joel Silver. Rozhněvaným v Římě, New Yorku, Moskvě, Riu a na dalších místech však nová maska stačí. Na summitech G8 či G20 je už stálicí, nasadil si ji i Julian Assange, a autor slavného obamovského plakátu Naděje překryl anarchistickým symbolem dokonce tvář šéfa Bílého domu.
V hloubi duše jsem v něco takového doufal
Moore se dlouho k fenoménu svého úspěšného výtvoru nevyjadřoval, nakonec ale Guardianu telefonicky odpověděl na několik otázek. Prý je zaskočen, ale rád, že se jeho idea stala symbolem moderního aktivismu. "Možná jsem si při psaní Vendety počátkem 80. let vskrytu duše přál, aby mělo mé psaní nějaký dopad. A pokaždé mě to zahřeje, když ji někde uvidím. Ale stejně je to divné, vidět svůj nápad, jak se po dlouhých třiceti letech promění z fikce v realitu," řekl britskému deníku. "Ten úsměv je strašně chytlavý. Chtěl jsem jím zvýšit dramatický efekt. Když diktátoři uvidí mstitele se šklebící se maskou, jde z toho mráz po zádech."
VZOR. Předloha masky, kterou dnes znají všichni.
"Poprvé jsem ji spatřil na demonstraci skupiny Anonymous v roce 2008, která protestovala proti cenzuře serveru YouTube. Čím více se objevují, tím je jasnější, že nejde jen o utajení identity protestujících – demonstrace se mění v performance, pouliční dramata, a nudné či napjaté protesty dostávají nový rozměr," míní Moore. Jeho hrdina "V" ostatně v jedné chvíli vysvětluje Evey, že vzdor se musí proměnit v pouliční svátek. Teprve tak vyšle ten správný signál...
Kdo na masce vydělává nejvíc?
Ironií, na níž rádi upozorňují kritikové protestujících, je skutečnost, že prodej masek se změnil v lukrativní zdroj příjmů pro mediální skupinu Time Warner, která vlastní práva na Mooreův snímek. Rebelům z internetového hnutí Anonymous to vadilo natolik, že začali masky dovážet přímo z Číny, aby obešli "sponzorování" velkých společností. Na demonstraci za Assange si dokonce vzali masky podomácku vyrobené z kartónu. Ročně se podle výrobce prodá okolo sto tisíce masek v přepočtu za 200 korun, a část z toho jde do kapsy společnosti Time Warner. Co na to Moore?
"Je roztomilé sledovat, jak balancují na hraně. Každopádně je to ostuda, když velká korporace profituje z protestů, namířených právě proti ní. Určitě jim to jde proti srsti, ale pokušení vzít si prachy je příliš velké. A tak inkasují. Ale nehněvá mě to, já se na jejich účet spíše bavím," přiznává scénárista. S jednou z největších mediálních společností světa má přitom docela napjaté vztahy – z jeho pohledu mu pokazili zfilmováním scénáře k Lize výjimečných i V jako Vendeta, takže v jedné chvíli dokonce žádal, aby jeho jméno odstranili z titulků.
Docela avantgardní komiks
Komiksová předloha, vytvořená počátkem 80. let avantgardní metodou šerosvitu, předpověděla mimo jiné pouliční kamery a internetový disent, z něhož dnes vyrostly skupiny jako Anonymous a WikiLeaks. "Stát v mém komiksu vlastní centralizovaný počítačový systém, který se rebelům podaří ovládnout. V roce 1981 to nebyla zrovna obvyklá představa, dnes je to běžná součást našeho života," říká Moore. "Stačilo třicet let, a octli jsme se v mém příběhu," dodává.
PRVNÍ ÚSPĚCH. Komiks V jako Vendeta začal psát tehdy ještě neznámý Moore v sedmadvaceti.
Nemyslí si ani, že by lidé s maskou oceňovali i jeho komiks či byli rovnou stoupenci jeho anarchistických názorů. Lidé nosí masku, protože jim to připadá atraktivní. Příliš doslovné chápání literatury škodí. Na Floridě nedávno střílel maniak, který před sebevraždou nastříkal na zeď písmeno "V". "Ne že bych cítil spoluzodpovědnost, ale...," nedokončuje větu Moore. Raději doufá, že maska bude sloužit k pokojným protestům. "Lidem vadí stav, do něhož nás vlády a banky dostaly, a s tím se umím ztotožnit," vysvětluje.
VOX POPULI. Už nás slyšíte?
Také kreslíř David Lloyd přiznává, že se šel podívat na demonstraci v New Yorku. "Moorův aktivismus končí srdečným zanadáváním v hospodě. Ani já si masku nikdy nenasadím," říká Guardianu.
S demonstranty však sympatizuje.
V jako Vox Populi
Když Moore dopisoval v 80. letech komiks, nemohl najít poslední název kapitoly začínající symbolicky na "V". "Uvažoval jsem o slovech jako Victims, Vaudeville či německy zmatek neboli Verwirrung. Už jsem téměř zoufal, když mě napadlo Vox Populi. A myslím, že právě to symbolizuje moje maska. Anonymní dav, lid, na nějž se každý odvolává a nikdo ho nezná. Za tou maskou jsou skuteční a hodně naštvaní lidé...," končí scénárista.
