České setkání dvou důležitých děl moderního francouzského písemnictví: Pana Testeho a Rozkoše z textu

  10:25aktualizováno  10:25
Ačkoliv letošní Nobelovu cenu za literaturu získal francouzský spisovatel Jean-Marie Gustave Le Clézio, nachází se současné francouzské písemnictví poměrně na okraji tuzemského čtenářského a nakladatelského zájmu.

Roland Barthes. Povšimněte si pozadí na snímku, konkrétně té systematické archivace; Barthes si vypisoval na kartičky a těch pak při tvorbě využíval. | foto: PALAVRAGUDA. WORDPRESS. COM Kavárna

Upřímně řečeno: nebýt soustavné péče francouzského státu o svoji kulturu, včetně podpůrného programu pro překlady nazvaného F. X. Šalda, byla by tady francouzská kultura přítomná dosti sporadicky.

I díky tomuto programu vyšel překlad u nás dosud nepublikovaného textu esejisty, spisovatele, kritika, sémiologa Rolanda Barthese (1915-1980) Rozkoš z textu. A sem tam se najde nějaký odvážlivec, jenž pouze a jen na vlastní riziko vydá francouzskou klasiku, rozuměj třeba i tu moderní literaturu, která Barthesovu náhledu na umění těsně předcházela a lze u ní nalézt styčné plochy právě s dílem Barthesovým, jež se tu přece jen těší překladatelské a nakladatelské přízni. Ostatně několik týdnů před Rozkoší z textu se v české verzi objevila i další práce z autorova závěrečného období, Fragmenty milostného diskursu (opět i díky programu F. X. Šalda).

Jedno z jeho já

Oním odvážlivcem protentokrát je nakladatelství Dokořán, které se rozhodlo pro reedici Pana Testeho, jednoho ze stěžejního textů básníka, esejisty a filozofa Paula Valéryho (1871-1945).

o dílech

Paul Valéry: Pan Teste Pan Teste. Obal knihy

Přeložil Miloslav Žilina, doslov napsal Jozef Felix, ilustrovala Helena Wernischová. Dokořán, Praha 2008, 104 stran, doporučená cena 198 korun.

Roland Barthes: Rozkoš z textu

Roland Barthes. Rozkoš z textu.

Přeložila, doprovodnou studii napsala, biografii a bibliografii Rolanda Barthese sestavila Olga Špilarová, redakce Patrik Ouředník. Triáda, Praha 2008, 100 stran, doporučená cena 196 korun.

Běží o soubor devíti, respektive deseti nedlouhých textů svázaných osobou jistého pana Testa, o němž je podáno svědectví vypravěče, o Testovi píše i jeho manželka, dopis mu adresuje přítel, nahlížíme do Testova deníku, seznamujeme se s myšlenkami pana Testa. Organickou, desátou součástí tohoto souboru textů se postupně stala i předmluva Paula Valéryho, který k anglickému vydání jednoho z těch textů pojal potřebu vysvětlit motivaci vzniku onoho díla, ačkoliv právě toto jinak nečinil, ba byl zásadně proti tomu.

Paul Valéry. Spisovatel v roce 1945 na smrtelném loži, snímek Laureho Albina-Guillota (1879–1962), který fotografoval nejednoho francouzského spisovatele.

"Mládí konvence chápe a má chápat nesprávně: v tom věku se s nimi duch buď slepě potýká, nebo se jim slepě podřizuje,“ píše Valéry v předmluvě. "Člověk na samém počátku reflexivního života není sto pochopit, že pouze libovolná řešení nám dovolují klást základy, ať jde o cokoli: o jazyk, společnost, znalosti, umělecká díla. Já však jsem pro to měl tak málo pochopení, že jsem si jako pravidlo stanovil považovat sám pro sebe za bezcenné nebo opovrženíhodné všechny názory a duševní návyky, které mají původ v životě pospolitém, v našich vnějších vztazích k ostatním, a které v dobrovolné samotě zanikají.“ A o málo řádek dál Valéry uvádí: "Teď je mi tedy (pan Teste) stejně podobný, jako dítě zplozené v okamžiku hluboké vnitřní proměny je podobné otci, který se od sebe uchýlil.“

Jenže to je právě jedno z dobrodružství ducha, na něž klidně a bystře v doslovu upozorňuje slovenský literární vědec, kritik a překladatel Jozef Felix (1913-1977); zde nutno dodat, že v letošním vydání není uvedeno, že Felixův doslov byl ze slovenštiny přeložen (Marií Vodičkovou) a že není jasné, jak nakladatelství Dokořán došlo k tomu, že se jedná o vydání třetí - Pan Teste v tomto úplném překladu vyšel poprvé a naposledy v Odeonu v roce 1971, nákladem 2000 výtisků.

Helena Wernischová, která ilustrovala letošní vydání Pana Testa, si počínala zcela jinak než před sedmatřiceti lety Václav Bláha, který pro Odeon vytvořil ilustrace důsledně nefigurativní.

Ale již k Felixovi: připomíná, že první fragment o Testovi vytvořil Valéry již v srpnu 1894 a poslední někdy počátkem čtyřicátých let. Ta znepokojivá, neuchopitelná, bez ustání a bez rozvířených emocí přemýšlejí postava pana Testa, asi čtyřicátníka, jenž žije z občasných spekulací na burze, ona zosobněná důslednost a oproštěná existence, tvořila součást Valéryho osobnosti daleko vytrvaleji a déle než pouze po onu rozlučku ve vývojové fázi, kterou tvůrce v předmluvě označuje za osobnostní "hlubokou vnitřní proměnu“.

Vysvléknout ze sebe kabát pana Testeho nebylo poro Valéryho takhle jednoduché; postupem času ovšem pro něho bylo stále očividnější, že stavět se ke světu natolik důsledně jako fiktivní pan Teste, je úkol nadlidský a nerealizovatelný, jakkoliv po něm jedinec touží.

Nikdy to nevzdat

"Proto je rukopis skutečností dvojsmyslnou: na jedné straně se rodí z konfrontace spisovatele se společností; na druhé straně jakýmsi tragickým přenesením odvádí spisovatele od této sociální účelovosti k instrumentálním zdrojům jeho tvorby. Protože mu historie nemůže poskytnout řeč svobodně konzumovanou, předkládá mu požadavek řeči svobodně vytvořené,“ napsal Roland Barthes do svého raného textu Nulový stupeň rukopisu (1953). Za dvacet let, kterou odděluje Nulový stupeň od Rozkoše z textu (1973), urazil Barthes intelektuální trasu, která by vystačila zástupům méně invenčních myslitelů na celé série životů.

Co ukazuje přístroj

"Připadá mi, že každý smrtelník má těsně u samého centra svého ústrojenství a na význačném místě mezi navigačními nástroji života drobný, neuvěřitelně citlivý aparát, který mu zaznamenává stupeň ješitnosti. Je tam vyznačeno, jak se člověk sobě obdivuje, jak se zbožňuje, jak se sám sebe hrozí, že o sobě nechce ani vědět; a jakási živá rafije, která se na tom skrytém číselníku míhá, kolísá strašně prudce mezi nulou značící živočicha a maximem značícícm boha.“
Z knihy Paula Valéryho Pan Teste

Vytýčit ji můžeme velice zjednodušeně takto: Barthes zprvu, v padesátých letech, položil antitradicionalisticky důraz na jazyk, na formu díla, která má svoji morálku. Tuto metodu v následující dekádě posunul a rozvinul do sémiologie, nauky o znacích. Avšak v letech sedmdesátých přešel od systematičnosti a striktnosti k výrazové tekutosti a poetizaci - a sem náleží Rozkoš z textu, žánrově obtížně určitelné pojednání ve formě fragmentů, v nichž se Barthes přiznává k některým svým způsobům četby, uvažuje o rozdílech mezi rozkoší a slastí, glosuje společenské zvyklosti, znovu a jinak se ptá, co je to vlastně text, jak na čtenáře působí atd. atp.

Vlastně stále usiluje naplnit to, o čem psal v Nulovém stupni: o svobodnou řeč, čemuž se dá rozumět i daleko šířeji – jde mu o svobodný , neprefabrikovaný přístup nejen při psaní, nýbrž i při čtení, a vůbec při vnímání světa. O vzpouzení se pravidlům, která jsou na nás nachystána, abychom uvažovali jen tím či oním způsobem. Při výpravách na taková nepředpřipravená území se potkává Barthes právě s Paulem Valérym (a jeho panem Testem).

Nedlouhá Rozkoš z textu je její překladatelkou Olgou Špilarovou doplněna o obsáhlý doslov, o kalendárium Barthesova života a o bibliografii včetně českých překladů. Kdo se v "případu“ Barthes zatím nachází na "nulovém stupni“, může začít právě Rozkoší z textu, která je v této pečlivé edici téměř ideálním výchozím bodem.


Autor: Kavárna

Mariánský sloup uráží náboženské cítění, respektujme to, říká Stropnický

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Čtvrt milionu lidí na Letné. Budeme tu znovu v listopadu, vzkazují Babišovi

Demonstrace za nezávislost justice a lepší vládu, kterou na pražské Letné...

V Praze na Letné proběhla největší demonstrace od roku 1989. Vyvrcholila tak série protestů za nezávislost justice a...

Impozantní, píší o demonstraci proti miliardářskému premiérovi světová média

Demonstrace za nezávislost justice a lepší vládu, kterou na pražské Letné...

O nedělní mohutné demonstraci na pražské Letenské pláni informovaly všechny světové tiskové agentury i přední...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Policie vyšetřuje znásilnění dívky u Terezína, podezřelým je cizinec

Neosvětlená cesta od zastávky autobusu ke kolejím Hvězda. Právě tady často...

Litoměřičtí policisté vyšetřují případ znásilnění, které se stalo v úterý kolem poledne na poli u severočeské obce...

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Další z rubriky

ZÁPISNÍK: České sebebičování. Přijali jsme Mnichov a vůbec

Edvard Beneš před svou vilou

Obama přestal kouřit kvůli své ženě a lidem chybí nadhled. Říkáme, že jsme nejhorší a že se Beneš v roce 1938 choval...

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Torontský starosta Rob Ford se přiznal, že v minulosti kouřil crack.

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...

ZÁPISNÍK: Panika o českých volbách a sex v Japonsku

Figuríny s oběšenci se objevily v úterý ráno 22. října na pražském Klárově

Cizinci se divili, proč Češi šílí kvůli volbám. Vzpomínky na válku. Málo sexu u Japonců podle The Washington Post....

Najdete na iDNES.cz