Balaštík bohužel napsal dost pacifistickou zprávu o české poezii 90. let

  8:28aktualizováno  8:28
Postgenerace je titul knihy brněnského nakladatele, šéfredaktora, vysokoškolského učitele Miroslava Balaštíka (1971). Její podtitul zní: Zátiší a bojiště poezie 90. let 20. století. Obsah toho svazku opravdu připomíná pole. Ne však válečné, nýbrž jen tak trochu „pocuchanou“ brázdu.

Miroslav Balaštík (vlevo) a jeho brněnský literární druh ve zbrani, nakladatel a spisovatel Martin Reiner; červen 2010 | foto: Monika Hlaváčová, MF DNES

O knize

Miroslav Balaštík:
Postgenerace
Zátiší a bojiště poezie 90. let 20. století
Host, Brno 2010, 168 stran, doporučená cena 199 korun. 

Název pro literárně-historickou knihu Postgenerace je vcelku efektní. Je v něm evidentní ozvuk čehosi končícího. Bude tedy ve studii řeč o pozdní fázi - zazní zde literární chiliasmus? Co chce Miroslav Balaštík tímto dílem sdělit? Interpretačně se poezie devadesátých let minulého století zdá být ošetřena docela dostatečně. Existují dobové recenze a reflexe, později následovaly reflexe zevrubnější, například ve sborníku V souřadnicích volnosti. Česká literatura devadesátých let dvacátého století v interpretacích (Academia, 2008). To vše autor dobře zná a cituje, střety a diskuse ovládá.

True

Lákavý „přelomový mezník“ roku 1989 jistě vzbudil řadu očekávání v mnohých směrech a asi jich také velkou část nechal nenaplněnou. Že se nestalo nic světoborného, a přesto je třeba si vážit příležitosti svobodného vyjádření a psaní a že náraz zdánlivě neomezené volnosti působí zároveň jako afrodiziakum i jako nástroj utlumení, je věc logická. Co z toho k ohlédnutí vybral Miroslav Balaštík? A proč? V úvodu se vymezuje: „Nepůjde nám však primárně o interpretace konkrétních knih mladých autorů, ale spíše o hledání společných průsečíků v jejich tvorbě a zejména rekonstruování literárního kontextu, v němž se jejich poezie ocitá, a kritické odezvy, které se jí dostává. Diskuze, spory a manifestační vystoupení provázející nástup mladé básnické generace se pak velmi těsně pojí s úvahami o stavu a směřování literární kritiky, která se právě v průběhu 90. let pokoušela nově formulovat svá východiska a funkce.“ Půjde tedy o kontext či o poezii nebo o kritiku? Od každého trochu? V jakém poměru? Poněkud to zavání vágností.

Obal knihy Miroslava Balaštíka Postgenerace

Obal knihy Miroslava Balaštíka Postgenerace

 

Vezmeme-li Balaštíkovu knihu po kapitolách, co lze zjistit? Že „všechny významné literárněhistorické práce, které se zabývají listopadovým převratem z hlediska jeho dopadu na literaturu, shodně konstatují, že přinesl ´změnu charakteru literárního života´“. Že „obnovení společné tradice rozdělené literatury se stává jedním z nejdůležitějších témat, která zaměstnávají literární kritiku po listopadu 1989“. Že „literatura nepřestávala žít minulostí“. Že „poezie na počátku 90. let ztratila aktuálnost ve vztahu ke společenskému dění, získala sice takřka bezbřehou svobodu v ohledávání různých tvůrčích možností, přišla však také o veřejně sdílený interpretační kontext“. Vypadá to, že hlouběji, než k obecným konstatováním se nedostaneme.

A kde je tvůj názor, autore?!

Ano, Postgenerace může posloužit jako svého druhu mapa: kdo co prohlásil (Jiří Kratochvil) či manifestoval (Jaromír Typlt, Jan Štolba), kdo a jak reagoval (Milan Jungmann, Jiří Trávníček). Ale k čemu dalšímu se máme dobrat? K poznání ducha doby? Na to je vymezení knihy trochu těsné. Ke zjištění mechanismů, díky nimž nevyrostla žádná přesvědčivá generace a „poezie generace 90. let fungovala spíše jako vzpomínka na poezii než autentický projev prožitku soudobého světa. Ztráta kontaktu s žitou skutečností přestěhovala poezii do skansenu, v němž se tradice stávala jedinou živou přítomností“? Znamená to, že poezie ztratila téma? Nebo smysl? Napadlo tehdy někoho, že přijde svět „po poezii“? Názor Miroslava Balaštíka zde - názor jdoucí na hranu, přímo a jasně formulovaný - nenajdeme.

Literární historik, teoretik a kritik Jiří Trávníček

Literární historik, teoretik a kritik Jiří Trávníček

Jen v závěru najdeme poněkud alibistického nadlehčení: „Ačkoliv básnická generace 90. let nevnesla do poezie žádný dramatický zvrat, dokázala literární tradici v mnoha směrech s pokorou i sebevědomím přetavit do současného tvaru.“ A na poslední stránce textu také konečně jakousi definici termínu „postgenerace“, opět ovšem spíše přibližnou, protože, jak jsme se celou předchozí dobu v Postgeneraci dočítali, jednotně pojmenovatelná generace, natož postgenerace, zde nevyrostla.

Do ztracena

Pokud se nebudeme striktně držet vymezení tématu, jak ho formuluje podtitul Balaštíkovy knihy – protože ani autor se ho nedrží – dostaneme se někam hlouběji, než k anketě Lidových novin? Ne příliš. Jakou výpovědní hodnotu mělo různé literární oceňování? Je soupis sbírek „autorů mladé generace“ čítající 66 položek reprezentativní nebo kompletní? Je fakt, že nevybuchla žádná básnická supernova smutný, nutný nebo normální? A co v tomto kontextu s kapitolou Čekání na kritika? Znamená to, že nemáme-li současné „šaldy“ a „černé“, nebudeme mít ani „seiferty“? Že malé boje záhy vyčpí a nezanechají stopu? To je zas narážka na dvě kapitoly věnované básnickým manifestům - na Typltův text Rozžhavená kra a Putnův a Borkovcův manifest Skrz. Jsou nejzajímavější a tématu nejblíže. Ale také zde autor dochází k nepovzbudivému závěru: „Celá polemika kolem manifestů pak vyústila do ztracena. Nevznikla žádná básnická skupina, která by vzala za své avantgardní nebo klasicistní východiska a přihlásila se k některému z textů.“

Martin C. Putna, literární historik

Martin C. Putna, literární historik

Čtením Balaštíkovy knihy narůstají rozpaky, protože byť by tu záchytné body i byly, k čemu se o ně opírat? Autor samozřejmě nemůže za to, že se ve sledovaném období nestalo něco převratného nebo alespoň to, co bylo očekávané, žádané. Ale protože píše s odstupem, mohla být jeho práce více antologická, interpretační, konfrontační. Jakési typologie se sice dočkáme, ale i ta funguje vůči celku nesourodě, neboť uvádí pouze jména, a nikoliv také verše. Vymezené pole, vyměřené brázdy, ale koho zapřáhnout a kterým směrem orat?

Autor:

Tragédii na D1 předejít nešlo, řekl v Rozstřelu zástupce šéfa dopravní policie

  • Nejčtenější

S Gottem se na Žofíně loučilo téměř 50 000 lidí. Dostalo se i na poslední

Na pražském Žofíně lidé dávali poslední sbohem zesnulému zpěvákovi Karlu Gottovi. Rozloučení skončilo deset minut před...

Rakev s Karlem Gottem vyprovodily ze svatého Víta rodina, potlesk a zvon

Stovky hostů z řad umělců, sportovců, politiků a blízkých se rozloučily se zesnulým Karlem Gottem na zádušní mši v...

Skončíte s rozdrceným tělem a roztříštěnými kostmi, hrozí čínský prezident

Čínský prezident Si Ťin-pching na návštěvě Nepálu pohrozil, že kdokoliv se pokusí rozdělit Čínu, skončí s "rozdrceným...

Syrská armáda se přesouvá k severním hranicím, aby odrazila turecký útok

Jednotky syrských vládních vojsk se přesouvají na Kurdy ovládaný sever země, kde mají "čelit turecké agresi vůči...

Greta nedostala Nobelovu cenu za mír, její příznivci tomu nechtějí uvěřit

Nobelovu cenu za mír získal etiopský premiér Abiy Ahmed. Porazil favorizovanou švédskou ekologickou aktivistku Gretu...

Premium

Náš kluk umí. Otec talentu Hložka o plánech i batůžku za padesát tisíc

Minulý týden ho v tramvaji načapal revizor: „Lístek, prosím.“ Adam Hložek, sedmnáctiletá fotbalová raketa, zčervenal....

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

Premium

Chci chlapa, co má větší koule než ego, říká svobodná matka Nikol Štíbrová

Před pár dny oslavila třiatřicítku a cítí se šťastná a spokojená. Nebylo to ale zadarmo – moderátorka a hvězda...

  • Další z rubriky

ZÁPISNÍK: Naše česká Kanada. Jak starosta řádil, lhal a měl podporu

Škromach oceňoval konspirační teorie. Srovnání: česká politika a starosta Toronta, který kouří crack, lže a pije. Boj...

Sbohem! Editor Kavárny on-line Josef Chuchma se loučí

K třicátému červnu 2013 byla uzavřena dosavadní existence Kavárny on-line, která vznikla z mé iniciativy, coby editora...

ZÁPISNÍK: Několik slov chvály

O jednom kolegovi novináři a o nadávání na média. O české otázce a třech divadelních představeních. A také gratulace...

ZÁPISNÍK: Pussyriotismu zdar. Babiš nebo Zemanovci?

Dávka angažované poezie. Nápad na byznys s politickým deštěm. Hledání odpovědi na otázku: Kdo je horší? To jsou témata...

Najdete na iDNES.cz