Autor článku, profesor Antonín Holý, ve své laboratoři v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Autor článku, profesor Antonín Holý, ve své laboratoři v Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR. | foto: ČTK

Antonín Holý: Jinde než v Akademii věd bych to těžko dokázal

  • 15
Já osobně bych byl v jiné instituci než v Akademii věd těžko pokročil ve své práci až tam, kde jsem dnes, píše jeden z nejvýznamnějších českých vědců, chemik Antonín Holý.

V Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd pracuji už bezmála 50 let. Akademii považuji za skvělou instituci, na jejímž vzniku a výtečné organizaci má velkou zásluhu profesor František Šorm, první ředitel tohoto ústavu a předseda Akademie věd. Nejenže dbal na to, aby Akademie nezkostnatěla, ale dobře si uvědomoval, jak je důležité, aby v ní nerozhodovaly stranické kádry.

Do ústavů AV přijímal odborníky, kteří byli z politických důvodů vyhozeni z jiných vědeckých institucí.

Nejvýznamnější z nich byl Otto Wichterle, otec české polymerní chemie. Tuto tradici nepolitické instituce se podařilo zachovat po celou dobu existence Akademie věd, snad s výjimkou let 1968 a 1989, kdy se Akademie aktivně podílela na snahách o politickou liberalizaci země. Sám František Šorm byl jedním z pěti poslanců, kteří odmítli v roce 1969 hlasovat pro Moskevské okupační protokoly. Doplatil na to násilným ukončením své vědecké dráhy.

To všechno vedlo k tomu, že Akademie věd vstoupila do roku 1990 v daleko lepším morálním stavu než jiné instituce vědy a výzkumu. Z vlastní zkušenosti vím, že i v těch nejhorších dobách se podařilo v Akademii zachovat kolegiální a pracovně plodné vztahy. Mluvím zejména o přírodovědné části Akademie. Já osobně bych byl v jiné instituci než v Akademii věd těžko pokročil ve své práci až tam, kde jsem dnes.

A ve svém názoru na Akademii nejsem osamocen. Stejný názor měl i Otto Wichterle a mají ho Pavel Hobza, Václav Hořejší, Helena Illnerová, Václav Pačes, Blanka Říhová, Rudolf Zahradník a další vědci.

o autorovi

Prof. Antonín Holý, český chemik a jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců 20. století. Je objevitelem řady antivirotik využívaných při léčbě HIV/AIDS, hepatitidy typu B či oparů. Lék Viread, který vznikl na základě Holého výzkumů, je v současné době nejúčinnějším dostupným lékem proti AIDS.


Video