Doubravka, jak zatím chovatelé dvouměsíčnímu mláděti říkají, je malý zázrak. V tuzemsku gaury chová jen zlínská zahrada, v rámci Evropy je pak mohou návštěvníci vidět v deseti zařízeních.
Právě zlínské mládě je ale za posledních dvanáct měsíců jediné, které v Evropě přišlo na svět.
„Matka se o mládě příkladně stará, je velmi pečlivá. První dva týdny po porodu samice s mládětem strávila odděleně v malém venkovním výběhu,“ uvedl zoolog Zdeněk Čech.
„Potom jsme je spojili se stádem, které nového člena přijalo perfektně,“ dodal Čech.
V budoucnu samička dostane oficiální indické jméno. Nyní už chodí gauři včetně mláděte každý den do rozlehlého venkovního výběhu v asijské oblasti zahrady.
Původní stádo tvoří dva samci a dvě samice. Do Zlína přicestovali na podzim roku 2019 jako rok až rok a půl stará zvířata z indické zahrady Mysore. Bylo to poprvé po 60 letech, co se druh dostal ze své domoviny do Evropy.
Už tehdy odborníci doufali, že se dočkají přírůstku. „Jejich chov v Evropě upadá. Nám se podařilo dostat sem velmi vzácnou krev na poslední chvíli,“ řekl tehdy ředitel zlínské zoo Roman Horský.
Klíčové bylo získat mladá a nepříbuzná zvířata. Základ evropského chovu totiž pochází z dovozu gaurů na konci 50. let minulého století. Celkem tady v současnosti žije 32 jedinců. Zlínské stádo tak znamená pro Evropský chovný program po genetické stránce výjimečný přínos.
Ohromná zvířata s bílými „podkolenkami“
Pozorovat gaury ve výběhu je poměrně snadné i na větší vzdálenost, protože jde o mohutná zvířata s obrovskými rohy. Kromě toho mají typické bílé „podkolenky“. Jsou to stádová zvířata s výraznou hierarchií, vede je dominantní samec.
Pohlavní zralosti dosahují gauři zhruba ve třech letech a březost samice trvá deset měsíců, ve Zlíně se tak odchov podařil velmi brzy. „V současné době je tele odkázané na mateřské mléko samice, začíná však už také ochutnávat stébélka trávy nebo sena,“ přiblížil zoolog.
Domovinou gaurů jsou zalesněná pohoří jižní a jihovýchodní Asie. „Navzdory své mohutnosti se dokážou v terénu pohybovat neuvěřitelně lehce. Základní potravu tvoří traviny, byliny, větve keřů,“ popsala mluvčí zahrady Romana Mikešová.
„Patří mezi ohrožená zvířata, jejich početní stavy neustále klesají především kvůli ničení životního prostředí a nelegálnímu lovu.“
