Úterý 5. července 2022, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 5. července 2022 Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje

Češi jsou pro Poláky nejoblíbenější národ. Naopak to neplatí, říká novinář

  9:23
Pět let působil zlínský rozhlasový novinář Petr Vavrouška v Polsku a během té doby pořídil řadu rozhovorů se zajímavými lidmi. Byli mezi nimi například bývalí prezidenti Wojciech Jaruzelski a Lech Wałęsa či režisérka Agnieszka Hollandová a herec Jerzy Stuhr. Vydal je v knize Polské duše.

Novinář Petr Vavrouška | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

„Bylo mi líto, že jsem spoustu lidí zpovídal pro rozhlas i několik hodin a použil z toho do vysílání jenom pár minut. Tak jsem se rozhodl, že jim dám prostor v knížce Polské duše,“ říká čtyřicetiletý Vavrouška, který momentálně působí jako zpravodaj na Slovensku.

Podle čeho jste si vybíral osobnosti, které jste zpovídal?
Chtěl jsem, aby příběhy lidí byly atraktivní a zároveň dobře popisovaly dnešní Polsko a jeho historii. Aby to byly zajímavé životní osudy inspirativní i pro Čechy, kteří tak můžou lépe poznat Polsko, jež pořád tak trochu přehlížejí.

Který rozhovor byl pro vás nejzajímavější?
Asi ten s Witem Siwiecem, což je syn Ryzsarda Siwiece, který se 8. září 1968 upálil na stadionu ve Varšavě na protest proti okupaci Československa. V té době bylo na stadionu na sto tisíc lidí, kteří slavili dožínky, a bylo tam také vedení polské komunistické strany. Ryzsardu Siwiecovi bylo padesát let, neměl k naší zemi žádné vazby, ale byl to pro něho natolik silný moment, že se rozhodl obětovat vlastní život. Tehdy měl pět dětí. Jeho syn v rozhovoru popisuje, jak se rodina vyrovnávala i s tím, že se polský komunistický režim snažil tento příběh ututlat. Obecně vešel ve známost až v 90. letech. Rodina ještě za minulého režimu až na jednoho člena emigrovala do Kanady.

Pro našince jsou známější jména bývalého polského prezidenta Lecha Wałęsy, herce Jerzyho Stuhra nebo režisérky Agnieszky Hollandové.
Příběh Lecha Wałęsy je fascinující. Je to člověk, který pocházel z nuzných poměrů, žil na vesnici v domě s hliněnou podlahou. Stal se elektrikářem, pracoval v gdaňských loděnicích a založil opoziční hnutí Solidarita, v němž bylo deset milionů lidí. Dostal Nobelovu cenu míru a stal se prvním demokraticky zvoleným prezidentem Polska. To je příběh na filmový scénář. Ostatně režisér Andrzej Wajda o Wałęsovi před lety natočil film.

Petr Vavrouška

Narodil se v roce 1975 ve Zlíně. Začínal ve zlínské redakci MF DNES, od roku 2000 pracuje v Českém rozhlase.

V letech 2004 až 2008 působil jako zahraniční zpravodaj v Rusku a napsal tam knihu rozhovorů Ruské duše.

V letech 2009 až 2014 byl pracovně v Polsku, od loňského září je zpravodajem na Slovensku.

Získal řadu novinářských ocenění – Novinářská křepelka pro novináře do 33 let (2005), Mezinárodní cena Prix Bohemia Radio za investigativní reportáž Média v éře Vladimira Putina (2008), Nejlepší audiovizuální rozhovor (2012), Nejlepší rozhovor (2013).

Bydlí ve Zlíně. Je ženatý, má tři děti.

Jaký je jako člověk?
On je trochu morous. Těžko se s ním navazoval kontakt. Má řadu odpovědí naučených. V životě už dal tisíce rozhovorů. Musíte hledat téma, myšlenku, která je pro něj i čtenáře nová. Rozhovor jsme dělali celkem natřikrát v průběhu tří let. Možná ale o něco zajímavější byl pak pro mě rozhovor s jeho ženou Danutou, který je také v knize. Ta totiž napsala velmi otevřenou knihu o soužití se svým mužem. Byl to pohled manželky na to, jak její muž dělal politiku a ona byla na všechno doma sama a starala se o osm dětí. Ta kniha byla k Lechovi opravdu nekompromisně upřímná a tvrdá.

Jak na knihu Wałęsa reagoval?
Bral to jako podraz ze strany manželky. Bylo mu velmi nepříjemné, že ho vykresluje jako sobce, pro kterého byla rodina na druhém místě. Když jsem zazvonil u Wałęsů, otevřel pan prezident a ptal se, co tam dělám, když už jsme spolu rozhovor vedli. Řekl jsem, že jdu za jeho ženou. Bylo vidět, jak těžce nese, že není středem pozornosti on, nýbrž jeho manželka. Seděli jsme s paní Danutou v kuchyni a naštvaný Wałęsa byl nahoře ve své pracovně.

Váš rozhovor s Agnieszkou Hollandovou získal v roce 2013 Novinářskou cenu za nejlepší rozhovor.
Asi i díky tomu, že jsem odkryl úzkou vazbu světově uznávané režisérky s Českou republikou, potažmo s Československem. Vědělo se, že studovala v Praze na FAMU, ale už ne to, že chtěla požádat o české občanství. Pak ji ale naše komunistická bezpečnost zavřela do vězení, tak si to rozmyslela. Mluvíme i o životě v emigraci, návratu do Polska, židovských kořenech. A její „český osud“ se uzavírá tím, že zfilmovala příběh Jana Palacha, na což si u nás nikdo netroufl.

Jak složité bylo dostat se k bývalému komunistickému prezidentovi Wojciechu Jaruzelskému, který v rozhovoru působil překvapivě dost sebekriticky?
S rozhovorem souhlasil poměrně rychle. To, že se omlouval, souviselo s tím, že byl na konci života. Dva roky po našem rozhovoru zemřel. Možná to bylo jeho pokání a do jisté míry i alibi. Během rozhovoru jsem musel pořád myslet na to, že to byl komunista, politik zodpovědný za vyhlášení výjimečného stavu v Polsku v roce 1981. Ale současně to byl vzdělaný člověk a řekl bych, že i „formát“. Nestal se komunistou z vypočítavosti, ale z přesvědčení. To byl životní paradox, který mě na něm zajímal nejvíc. Pocházel ze šlechtické rodiny, tatínka mu zabili v gulagu, přesto se stal nositelem komunistické myšlenky. Pak se ale držel moci a na ideály zapomněl.

Jerzy Stuhr, jehož čeští diváci znají třeba z filmu Sexmise, mluvil hodně otevřeně o své rakovině. Také další zpovídaní Poláci působili vstřícně. Musel jste z nich osobnější věci „páčit“?
Přistupoval jsem k nim s empatií a pokorou, ale měl jsem také každého načteného, takže jsem mohl korigovat, co říká. To mohlo přispět k atmosféře vzájemné důvěry. Jerzy Stuhr navíc o své nemoci mluvil otevřeně, napsal o ní deník. Složitější už to bylo během rozhovorů s lidmi, kteří přežili koncentrační tábory. Nedokážeme si představit, co museli vytrpět, a i po těch sedmdesáti letech jsou to pro ně bolavá místa na duši.

Přiznám se, že nejvíc mě zaujal rozhovor s mladíkem Janem Melou, který přišel nejprve o bratra, potom po úrazu o nohu a ruku, a přesto dokázal pokořit Kilimandžáro, Elbrus a oba póly.
Jeho životní příběh je plný odvahy, boje o život, snahy se nevzdávat v žádné situaci. Je to poselství pro lidi, kteří mají menší potíže než on, a přesto si naříkají. On se nepoložil, dokázal vše zvládnout díky velké životní energii. Založil nadaci, která pomáhá lidem s podobným handicapem. Největší strach měl z toho, jestli si po amputaci najde dívku. A když jsem s ním dělal rozhovor, měl partnerku. A moc pěknou.

Platí pořád, že Češi vnímají Poláky negativněji než oni nás?
Podle průzkumů veřejného mínění jsou Češi pro Poláky nejoblíbenější národ. A naopak to rozhodně neplatí. S tím souvisí i fakt, že Poláci o nás vědí hodně, mají nastudovanou českou literaturu – a ne jen Čapka, Kunderu a Hrabala, ale i současné knihy. Znají nové české filmy.

Nesouvisí to ale s tím, že Čechům schází někdo jako spisovatel Mariusz Szczygiel, který je autorem bestselleru Gottland, v němž přibližuje Polákům střípky z naší historie?
Jeho pohled na nás je mimořádně zajímavý. On je takovým psychoterapeutem české duše. Napsal i další tři knížky o Češích, což k povědomí o nás v Polsku velmi přispělo. Ale myslím si, že i bez toho platí, že Poláci se o nás zajímají více než my o ně. Po roce 1989 jsme se zhlédli v Západu a nad Polskem tak trochu mávli rukou.

Proč to tak je?
Češi podléhají spoustě klišé. Například tomu, že jsou Poláci kšeftaři a mírně řečeno velmi mazaní. K negativnímu vnímání přispěly i skandály se špatnými polskými potravinami. To vše je škoda, protože se můžeme od Poláků i hodně učit.

Prošel váš vztah k Polákům nějakým vývojem?
Odjížděl jsem do Polska po čtyřletém pobytu v Rusku, které je pro novináře mimořádně atraktivní z pozitivního i negativního pohledu. Ale co budu dělat v Polsku, říkal jsem si? Brzy jsem však zjistil, že je to velmi zajímavá země, v níž se proplétá historie se současností.

Jste věřící člověk?
Nejsem, proto pro mě bylo překvapující, jaký vliv má ve společenském i politickém životě církev. Duchovní mluví v Polsku do spousty věcí, což je u nás nemyslitelné. Ale právě Mariusz Szczygiel se jako ateista snaží Polákům vysvětlovat, že se dá slušně žít, vychovávat děti i bez boha. Tak, jak to zvládají Češi. Občas.

Autor:
  • Nejčtenější

Ve Zlíně vypuklo letní dopravní peklo, průjezd do Otrokovic bude těžký

Pondělní dopravní špička ve Zlíně bude o něco náročnější než jindy a během následujících dvou týdnů se situace...

Největší stavba v Rožnově se zastavila, firma už dodělá jen základy

Vznik kulturního centra a knihovny v Rožnově pod Radhoštěm se prodražuje. Nejdříve měla stavba stát 120, později 325,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Stavba nové silnice v Prštném se blíží, uleví zahlcenému centru Zlína

V roce 2026 může začít stavba nové silnice v Prštném, která povede přes železniční trať. Pravomocné územní rozhodnutí...

PSG chce stabilizovat zlínský hokej. Do extraligy postoupíme sami, říká Vlach

Dlouho se k bouřlivému dění v hokejovém klubu PSG Berani Zlín pro média příliš nevyjadřoval a řešil ho spíše v rámci...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Mynářovu hospodu zapálil žhář, ostatní verze už policie vyloučila

Policie pokročila ve vyšetřování požáru restaurace Na Srubu v Osvětimanech, která shořela letos 29. března. Stavbu, již...

Cesta do Chorvatska 2022: Jak projet rozkopané Slovinsko a tankovat v Maďarsku

Premium Dobrá zpráva pro dovolenkáře mířící autem na Jadran. Cesta byla letos hladká, na nejrychlejší trase přes Vídeň, Graz...

Zbraně, které zaskočily Putina: „Muskovo“ bombardování

Premium Už druhý den po nočním překročení hranic měli triumfálně projíždět centrem Kyjeva, po čtyřech měsících místo toho vězí...

Jet sto třicet, nebo zpomalit? Na dálnici můžete uspořit litry paliva

Premium Ceny paliv opět atakují rekordy. Také si všímáte, o kolik víc řidičů jezdí poslední měsíce „na spotřebu“? Vyzkoušeli...

  • Další z rubriky

Mynářovu hospodu zapálil žhář, ostatní verze už policie vyloučila

Policie pokročila ve vyšetřování požáru restaurace Na Srubu v Osvětimanech, která shořela letos 29. března. Stavbu, již...

Řidič mimo přechod srazil trojici seniorů, jedna žena je těžce zraněná

Dvacetiletý řidič Škody Octavia srazil v neděli krátce před sedmou hodinou ráno dvě ženy a jednoho muže v seniorském...

Jóga nebo včelaření zvýší odolnost seniorů, na Valašsku to s nimi umí

Města na Valašsku mají propracovaný systém služeb pro seniory, který může být vzorem jiným regionům. Zlínský kraj totiž...

Všechno je připravené do detailu, Cyrilometodějská slavnost může začít

Největší veřejné oslavy státního svátku Dne slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velehradě se vracejí v...

Ne, ne, já nemusím, já už ho vidím. Holčička z reklamy na Kofolu se vrací

Malá holčička z vánoční „prasátkové“ reklamy na Kofolu, ve které zazněly hlášky „a bude mít ty velký zahnutý zuby...

Ani závěť už není zárukou hladkého dědictví. Nejvyšší soud změnil pravidla

Premium Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu změnil zažitá pravidla prokazování platnosti závětí, které nejsou sepsány notářem....

Pavla Tomicová výrazně zhubla a s kolegy oslavila šedesátiny

Pavla Tomicová měla s Dášou Zázvůrkovou v květnu nehodu, když do kolegyniny Vespy před Národním divadlem nabouralo...

Herec a režisér Vojtěch Kotek se oženil. S partnerkou chodili více než rok

Herec Vojtěch Kotek (34) se ve čtvrtek oženil. Podle webu Expres.cz si vzal přítelkyni Radanu, se kterou chodí více než...

Móda z Varů: Luxus i lacinost. Sexy Ramba a Plodková. Třeštíková přestřelila

Na červeném koberci zazářily v den slavnostního zahájení 56. ročníku karlovarského filmového festivalu v luxusních...