Kniha Baťa na všech kontinentech vyšla na podzim roku 2020.

Kniha Baťa na všech kontinentech vyšla na podzim roku 2020. | foto: archiv UTB Zlín

Kniha Baťa na všech kontinentech mapuje sto let legendární firmy

  • 8
Procestovali tři kontinenty a pět let hledali v archivech mnoha zemí, aby do Česka přivezli nová fakta i fotografie. Sto let působení firmy Baťa ve všech 150 zemích světa, ve kterých se prosadila, přibližuje tým badatelů a historiků Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně v knize Baťa na všech kontinentech.

„Je to první ucelený příběh firemního počínání od jejího založení v roce 1894 po dalších sto let napříč světem. Mezi dvěma válkami byla firma Baťa gigantická a tato publikace díky množství materiálů přináší odpovědi na mnoho otázek, které si odborníci v souvislosti s ní kladou,“ představil novinku historik Zdeněk Pokluda a jeden z jejích autorů.

„Může být dobrým pomocníkem pro každého, kdo hledá spolehlivý zdroj informací,“ dodal.

Dílo nabízí přes 400 fotografií, spoustu map a tabulek. Čtenáři tak s ní mohou cestovat napříč kontinenty, probádat svět legendárního podnikatele Tomáše Bati a objevit spoustu nových, dosud nezveřejněných informací. Například, že firma Baťa v průběhu sto let působila ve 150 zemích na světa.

„Toto dosud nikdo nikdy nespočítal. Také jsme zjistili, že své továrny měla firma na 175 místech po světě a svých mateřských a sesterských společností měla dohromady 300. Tato čísla a jména nebyla známá. Čtenáři najdou v knize jejich kompletní seznam,“ prozradil Pokluda.

Autoři hledali v archivech v Nizozemsku, Francii, Švýcarsku, Chorvatsku, ale také v Kanadě nebo Indii. „Museli jsme projít obrovské množství materiálů. Občas jsme hledali doslova jehlu v kupce sena,“ popsal Milan Balaban z univerzitní knihovny.

„Největší zážitky mám z Indie. Baťova továrna je v Batanagaru, což je dvacet kilometrů od Kalkaty, kde jsem byl ubytován. Každý den jsem těch dvacet kilometrů jezdil dvě a půl hodiny tam a zase zpátky. Samotný tovární archiv má přes pět tisíc metrů dokumentů, na kterých by se dalo pracovat roky. Já jsem na to měl ani ne měsíc,“ vyprávěl.

Kniha také shrnuje seznam baťovských měst včetně informací, které se k nim vztahují. Dohromady jich je téměř 30. Autoři připomínají i hospodářskou situaci společnosti po úmrtí Tomáše Bati.

„Také se obecně málo ví o tom, jak se firma vyvíjela po roce 1945 v zahraničí. I o tom kniha vypovídá. U každé kapitoly navíc přikládáme údaj o tom, z jakého zdroje jsme čerpali,“ doplnil Pokluda.

Badatelé získali z archivů spoustu dosud neznámých fotografií a ilustrací. V knize je jich více než 400.

„Informace jsme čerpali z odborné literatury i dobového tisku, zejména závodních novin. Velkou pomoc při získávání cenných pramenů nám poskytla i Rosemarie Blyth Baťa, vnučka Tomáše Bati,“ poukázal Jan Herman.

Vzhled knihy odkazuje na minimalismus a funkcionalismus, desky zdobí barevná reliéfní ražba. Publikaci vydalo nakladatelství zlínské Univerzity Tomáše Bati a je možné ji zakoupit v Knihovně UTB, na webu nakladatelství nebo v partnerských knihkupectvích.

„Informační centrum Baťa, které ji připravilo, je součástí Knihovny Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně od roku 2008. Jeho cílem je přiblížit veřejnosti osobnost Tomáše Bati a všechny aspekty působení firmy Baťa ve Zlíně, v Československu a ve světě od roku 1894 až do současnosti,“ popsala činnost informačního centra mluvčí univerzity Petra Svěráková.