Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky

Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky | foto: David Neff, MAFRA

Statistický účet pro Zlínský kraj: je tady méně kuřáků, chybí očkování

  • 1
Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek představil takzvanou analýzu Zdraví 2030 pro Zlínský kraj. Před pár dny seznámil krajské zastupitele, členy lékařských komor, lékaře a další odbornou veřejnosti s čísly z roku 2018. A hodně chválil.

„Neznám vaše zdravotnictví a možná nemusím mít pravdu. Ale taková jsou data. Například máte vyvážený spád nemocnic s velmi dobrou kvalitou zdravotní péče. To je republikové unikum a to nejcennější, co tady máte,“ řekl Dušek.

Analytická studie Zdraví 2030 má stovky stran a dává obrázek o dostupnosti péče v nejrůznějších oborech, počtu nemocných a hospitalizovaných i vývoji v dalších deseti letech.

A ačkoliv Dušek byl pozitivní, některé údaje příliš povzbudivé nejsou.

Z analýzy třeba vyplývá, že kdyby se Zlínský kraj srovnával s jinými státy, měl by pátou nejstarší populaci v Evropě, tedy podíl obyvatel mezi 65 a 79 lety.

Současně se zařadil na třetí místo co do nemocí způsobených alkoholem a také má jeden z nejnižších počtů porodů u mladých matek.

A jedna zajímavost: v tomto regionu žijí ženy mnohem déle než muži. Rozdíl je asi sedm let, což je v porovnání se zbytkem země nejvyšší číslo.

„Jako kdyby tady ženy ničily muže více než jinde v republice. Anebo se muži ničí kvůli svým krásným ženám více než jinde,“ naznačil s nadsázkou Dušek.

Přibude starších lidí a mladí odejdou jinam

Zlínský kraj v následujících deseti dvaceti letech výrazně zasáhne stárnutí populace a také odchod mladých lidí do jiných regionů. Oba ukazatele jsou nad průměrem Česka.

Obyvatele nad 65 let navíc trápí chronická onemocnění a v dalších letech budou nároky na zdravotní péči, která řeší choroby vyššího věku, mnohem větší.

„Počítejme s tím, že do dvaceti let bude o třicet procent více nádorů, diabetes a nemocí ve stáří. A k tomu tady budete mít do deseti a patnácti let menší zastoupení mladých lidí, což souvisí s rizikem nižší porodnosti. Ale je šance se na to v následujících letech připravit,“ upozornil Dušek.

Zlínský region by to ale mohl mít jednodušší než jiné kraje. Už teď má na svém území vyrovnanou akutní péči s péčí následnou, tedy tou, která je pro starší a chronicky nemocné pacienty potřebná.

Zatímco jinde se snižují počty akutních lůžek i počty dnů hospitalizace, ale zároveň s tím neroste navazující počet lůžek následné péče, v tomto kraji je to vyvážené. V podstatě to znamená, že zde nejsou žádná nadbytečná lůžka.

„To už je práce minulých dvaceti let, během kterých jsme tady redukovali akutní lůžka. Stalo se tak například na poliklinice ve Slavičíně, Vizovicích, ale i ve zlínské nemocnici,“ reagoval Lubomír Nečas, zlínský lékař a zástupce Sdružení praktických lékařů Zlínského kraje.

Podle Duška také region nemá potíže s tím, že by většinu akutní péče zajišťovala jedna nemocnice v největším městě a „ubírala“ tak menším okresním pacienty. „Třeba v případě Prahy a Středočeského kraje nebo Brna a Jihomoravského kraje je velká asymetrie mezi nemocnicemi ve velkém a menším městě,“ uvedl Dušek.

„Znamená to tedy, že rovnoměrné rozložení všech nemocnic, ať už se jedná o nemocnici ve Valašském Meziříčí, Vsetíně, Zlíně, Kroměříži, či Uherském Hradišti, je ideální pro poskytování kvalitní zdravotní péče pro naše občany,“ konstatoval hejtman Jiří Čunek, který má zdravotnictví na starosti.

Zájem o očkování je malý

Zlínský kraj drží prvenství i díky nízké úmrtnosti v nemocnicích. Daří se snižovat počty hospitalizovaných zemřelých na akutní infarkt myokardu nebo mozkovou mrtvici, prodlužuje se i doba přežití u onkologických onemocnění.

Nádorů plic u mužů je tady mnohem méně než jinde. S tím souvisí i velmi malý podíl kuřáků, jenž je třetí nejnižší v zemi. Je za tím rovněž velmi dobrá práce specialistů v ambulancích, kde se daří vážným onemocněním předcházet.

Naopak mezery našli statistici v proočkovanosti regionu. Lidé se tímto způsobem chrání mnohem méně než jinde proti pneumokokové infekci, spalničkám nebo papilomavirům, které způsobují například rakovinu děložního hrdla.

Kraj má také vysoké procento zjištěných rakovin prsu a tlustého střeva a konečníku ve třetím a čtvrtém stadiu. V prvním případě je to sedmnáct procent nemocných, ve druhém až čtyřicet procent.

„Máme tady ženy, které přišly s prsem ve stavu, kdy se s tím mohlo dělat jen velmi málo a budoucnost byla nejistá. Asi je to tak, že propásnou okamžik, kdy je stav ještě nadějný, a pak se začnou stydět, protože už je to za limitem. Těchto stadií moc neubývá,“ poznamenal již dříve Jiří Gatěk, mezinárodně uznávaný zlínský specialista v onkochirurgii karcinomu prsu.

Region by také mohl nabídnout více specializovaných center. Také je jedním z těch, které nemají státní fakultní nemocnici, a tudíž mu některé druhy péče chybějí a pacienti za nimi jezdí jinam. Tak je to například s dětskou akutní jednotkou intenzivní péče. Zlínský kraj je jediný, který ji nemá.

„I s dětskými specialisty je to tady tragické. Například dětský psychiatr moc chybí,“ doplnil Nečas.