ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Petr Topič, MAFRA

Školy ve Zlínském kraji drží tradici, na vysvědčení budou psát známky

  • 2
Do pololetního vysvědčení zbývá pár dnů. Letos může mít dvojí podobu – tradiční známky nebo slovní hodnocení. Ačkoliv ministr školství vyzval školy k tomu, aby daly přednost slovnímu hodnocení, většina základních škol napříč Zlínským krajem ji nevyslyší. I tentokrát budou psát známky.

Sedmiletá školačka Denisa ze Zlína má jasno. „Nechci nic psaného, ale jedničku, jako měl brácha,“ říká rozhodně.

Maminka s úsměvem vysvětluje, jak starší bratr holčičku popichuje, že bez známky to nebude opravdové vysvědčení.

Ve skutečnosti je ale šance, že dostane školák ve Zlínském kraji vysvědčení bez známek, jen malá. Školy se převážně kloní ke klasické podobě vysvědčení. Zároveň je ale hodně těch, které obě možnosti v různé míře kombinují.

„Žáci dostávají vysvědčení se známkami a k nim ještě motivační slovní zhodnocení jednotlivých předmětů,“ popsal ředitel uherskohradišťské základní školy Za Alejí Vratislav Brokl.

Ve škole nabízí i třídy s Montessori pedagogikou a jejich žáci jsou naopak zvyklí na slovní hodnocení. Ani pro ně se v tomto pololetí nic nezmění. Podobný systém mají zavedený také na Základní škole Komenského II. ve Zlíně. Na vysvědčení žáci najdou známky.

„Využíváme ale i možnost poslat žákovi a jeho rodičům přes informační systém školy jakési vysvětlení známek, aby měli představu, co dítě zvládá a v čem by mělo přidat,“ vysvětlil ředitel školy Milan Alex.

Vystavit konkrétní známku prý nebude problém, i když u většiny žáků převažovala distanční výuka. Učitelé na Komenského II. oznámkují i výchovy. „Nebylo by správné některý předmět, třeba tělocvik, nehodnotit, protože by to žákům mohlo zhoršit průměr,“ uvedl Alex.

Zkušenost s dvojím hodnocením má hodně škol. Známky převažují, ale tam, kde jsou integrovaní žáci se zvláštními vzdělávacími potřebami, hodnotí i slovně. Ve Zlíně třeba Základní škola Dřevnická.

Jsme rádi, že tady ty nejmenší máme

„U některých dětí je nutné slovní hodnocení, ale nemyslím si, že bychom ho teď měli zavádět u všech. Známky jsou srozumitelné pro žáky i pro rodiče,“ mínil její ředitel Pavel Dvořák.

Žáci základních škol v tomto pololetí mnoho času ve škole nestrávili. Distanční výuka začala 14. října. Od 30. listopadu se pak žáci vraceli v rotačním systému, kdy se třídy střídaly po týdnech. V tu dobu ale scházely do vánočních prázdnin tři týdny a polovina žáků se tak do školy podívala jen v jednom týdnu.

Leden je pak znovu vrátil domů k počítačům. Výjimkou byli deváťáci, kteří mohli do školy chodit i během podzimu. A žáci 1. a 2. tříd.

„U těch je distanční výuka opravdu nevhodná, takže jsme rádi, že je tady můžeme mít,“ pochválila ředitelka bohuslavické malotřídky Lenka Vavrušová. I v této škole spojují známky s motivačním hodnocením. Starší děti si prý na dálkovou výuky přivykly překvapivě snadno.

„Začalo se jim líbit, že si mohou přispat,“ smála se ředitelka. Ve znalostech podle ní mezery nebudou, větší nebezpečí číhá v tom, že prvostupňové děti rychle ztrácejí sociální návyky a pravidla, která jsou s běžným provozem školy spojená.

I když vysvědčení zůstane tentokrát stejné, posledního ledna ho dostanou do ruky jen prvňáci a druháci. „Těm ho předáme se vší slávou, včetně pochvaly v rozhlase, aby o ten zážitek nepřišli,“ vysvětlil ředitel zlínské školy Alex. „Ostatní dostanou vysvědčení první den po návratu do škol.“

Vysvědčení k přijímačkám

Známky se dozvědí včas prostřednictvím elektronických žákovských knížek, ale vysvědčení jako takové na ně počká ve škole. Termín daný není, určí ho vývoj epidemiologické situace.

Pro žáky devátých tříd je to zároveň vysvědčení, které budou povinně dokládat k přihlášce na střední školy. Běžně se posuzují tři po sobě jdoucí vysvědčení, tedy od pololetí 8. třídy.

Tentokrát ale závěrečné vysvědčení z 8. třídy vynechají. Bylo totiž poznamenané první vlnou koronavirové pandemie, a přestože školy učily na dálku, distanční výuka nebyla povinná.

V tomto pololetí už s ní ale zákon počítá, a vysvědčení je tedy regulérním hodnocením školních výsledků. Dotýká se to i letošních osmáků, kteří budou přihlášky na střední školy podávat za rok.

„Dobré vysvědčení jim dává určitý počet bodů, a když se nepovede test, body za vysvědčení mohou celkový výsledek vylepšit,“ objasnil ředitel kroměřížského gymnázia Josef Havela.

Zároveň ale dodal, že obvykle dobré vysvědčení koresponduje s dobrým výsledkem přijímacích testů.

Zájemci o učební obory přijímací zkoušky dělat nebudou a o přijetí či nepřijetí u nich rozhodují právě známky ze základní školy. Kapacita oborů je však dostatečná a jedno chybějící vysvědčení jim naději nezmaří.