ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Martin Stolař, MAFRA

Lidé ulevili přírodě od tun odpadků, černých skládek ale dál přibývá

  • 5
Pandemie zkomplikovala pořádání organizovaných úklidových akcí, a tak ve Zlínském kraji začali dobrovolníci sbírat odpadky individuálně. Z katastrů měst zmizely tuny odpadků - mimo jiné elektrospotřebiče, boty či plechovky s barvou. V době koronaviru se však v ulicích začaly povalovat roušky.

Jedna z dobrovolnických skupin se letos pustila do úklidu několika lokalit ve Vsetíně. Pročesali břehy řeky Bečvy, okolí cyklostezky do Jasenice, park v Rybníkách a několik dalších lokalit.

Výsledek? Zhruba 1 260 kilogramů odpadků sesbíraných během jediného dne.

Do akce se zapojila třicítka dospělých a stejný počet dětí. A to přesto, že sbírání odpadků ve městě nepatří k nejvděčnějším činnostem. „Jsou místa, která uklízíme opakovaně a již za půl roku nasbíráme opět neuvěřitelné množství odpadků,“ popsal vsetínský zastupitel a jeden z organizátorů úklidu Tomáš Husa.

„Je to frustrující a možná odrazující od podobných snah, ale s životem na smetišti se nesmíříme,“ dodal.

Jarní dobrovolnické úklidy už se staly tradicí. V rámci společného projektu Ukliďme Česko i dalších menších akcí, které budou probíhat po celý duben, takto lidé ve Zlínském kraji už uklidili mnoho tun odpadu.

Kvůli pandemii, která nepřeje hromadným akcím, je však situace odlišná od předchozích let. Řada měst koordinované úklidy zrušila a podporuje dobrovolníky jednotlivě. To je případ třeba Zlína a Otrokovic, kde lidé každoročně čistí okolí řeky Dřevnice mezi oběma městy.

„Tato doba nepřeje hromadným akcím a neměla by se pořádat společná setkání. Lidé ale nějak čas trávit musí, tak nás napadlo, že rodiny ze společných domácností se mohou do úklidové akce zapojit,“ uvedla starostka Otrokovic Hana Večerková.

Dobrovolníkům pomáhaly pytlomaty

Až do konce dubna si lidé v podatelně úřadu mohou vyzvednout pytle a rukavice a do úklidu se pustit individuálně. Takzvané pytlomaty, tedy místa pro vyzvednutí pytlů a rukavic, využili například i v Holešově, Valašském Meziříčí, Slavičíně či v dalších městech.

Radnice se přitom snaží obyvatele různými cestami motivovat. Meziříčí či Slavičín například vyzvaly, ať lidé posílají fotografie s nejkurióznějšími nálezy s tím, že některé z nich odmění drobným dárkem.

Další dobrovolníci se přidávají spontánně. „V předchozích letech jsme se zapojovali do řízených akcí, letos jsme úklid spojili s procházkami v přírodě v rodinném kruhu,“ zmínil Bohuslav Razvan, který letos s přáteli pomáhal uklízet v Hostýnských vrších.

Každoročně jej přitom zaskočí, jaké „poklady“ se v přírodě nachází. „Když najdete uprostřed lesa fén, prasklé akvárium nebo plechovky s barvou, tak vám to hlava nebere,“ povzdychl si Razvan.

Lidé v pandemii uklízeli, odpadu přibylo

Lidé, kteří uklízeli okolí zimního stadionu ve Zlíně, zase reportovali o nálezech bot, nákupního košíku, peřin či kovových drátů. S odpadem, který končí v parcích, lesích či korytech řek, mají města problém dlouhodobě.

Jen v krajském Zlíně odstraní technické služby každý týden asi 18 černých skládek. Za loňský rok jich bylo přes 170, což znamenalo skoro 37 tun odpadu.

„Ačkoli má ve Zlíně každý občan možnost uložit odpad na sběrném dvoře, počet černých skládek bohužel roste,“ potvrdil mluvčí magistrátu Tomáš Melzer.

Negativně se podle něj podepsala i pandemie. „Způsobila zvýšení množství odpadů i černých skládek, pravděpodobně díky tomu, že lidé tráví více času doma, a tak uklízí garáže, sklepy, kůlny a podobně.“

Dopadnout znečišťovatele se nedaří

„Kvůli pandemii, zejména zavřeným obchodům a nákupům přes e-shopy, evidujeme zvýšené množství odpadu z papíru. Registrujeme i zvýšené množství poházených jednorázových roušek,“ informovala mluvčí vsetínské radnice Jana Raszková.

Ochranné pomůcky se povalují také v ulicích Uherského Hradiště, kde ale obecně nezaznamenali, že by kvůli koronaviru nepořádku ve městě výrazněji přibylo. Naopak náklady na likvidaci černých skládek tam loni poklesly a město za ušetřené peníze opravuje kontejnerová stání.

Potíž související s černými skládkami je také v tom, že jen v minimu případů se podaří jejich původce nějak postihnout.

„Znečišťovatele se nedaří dopadnout, protože k tvorbě černých skládek dochází velmi rychle a zejména v noci,“ upozornil mluvčí valašskomeziříčské radnice Jakub Mikuš.