Ještě před třemi lety bylo podzemní vody na některých místech Zlínského kraje tak málo, že její hladina poklesla pod dosud naměřená minima. Situace nevypadala vůbec dobře.
Už loni se ale stav začal díky srážkám měnit. A dnes je nejlepší za několik posledních let
„Oproti roku 2018 je rozdíl obrovský, tehdy jsme byli v oblasti mimořádného sucha. Hladina v některých vrtech od té doby stoupla velmi výrazně,“ zmínila hydroložka Hana Hornová z brněnské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu.
Jaký je tedy stav podzemních vod ve Zlínském kraji?
V celé České republice je víceméně normální, jen někde mohou být lokální problémy. Pokud jde o Zlínský kraj, tak se dá obecně říci, že rozdíl mezi roky 2019, kdy sucho vrcholilo, a 2021, je markantní. Například na vrtu ve Zlíně–Přílukách byla situace nejhorší v roce 2018, kdy byla hladina podzemní vody od dubna pod dlouhodobými normály. Rok 2019 můžeme považovat v průměru za normální. A to přibližně do začátku května, kdy hladina opět výrazně poklesla. V roce 2020 nastal zvrat koncem června, kdy se hladina dostala nad normál a důsledkem podzimu se v tomto režimu udržela až na výjimky do současnosti. Každý vrt se ale chová trochu jinak.
Můžete uvést příklad?
Například u vrtu ve Zlíně-Malenovicích byl rozdíl mezi únorem roku 2019 a 2021 celý jeden metr. Zároveň je však vidět, že aktuálně je hladina podzemní vody pod normálem a je dokonce nižší než v roce 2019. Zdaleka se však neblíží hodnotám z roku 2018. Je zde vidět i obrovská dotace vody z roku 2020, která nastala díky velmi deštivému podzimu.
To jsou docela velké rozdíly.
Vodu v některých vrtech sledujeme pomocí přístroje, na jehož konci je čidlo, které má rozsah záběru 2,5 metru směrem nahoru i dolů. Čidlo je zavěšené v úrovni průměrné hladiny podzemní vody. Na řadě objektů jsme je museli před třemi lety spouštět níž, protože se dostala mimo měřící rozsah. Tak hluboko voda poklesla. Letos čidla zase povytahujeme zpátky. Doufejme, že na této úrovni vydrží dlouho.
Lze srovnat například Zlínský a Jihomoravský kraj, pokud jde o spodní vodu?
Když přijde sucho, tak Zlínský kraj postihne pomaleji než jižní Moravu. Tam je rovina a není tolik kopců, které dokážou více zadržet vodu i snížit teplotu. Striktně nejde říct, že je na tom nějaký kraj lépe nebo hůře, ale v tomto je rozdíl. A také ve srážkách.
Můžete to upřesnit?
Ve Zlínském kraji letos zatím napršelo zhruba 580 milimetrů srážek, což je méně než v letech 2020 a 2019, ale více než v roce 2018. V Jihomoravském kraji tento rok spadlo jen něco málo přes 470 milimetrů.
Zmínila jste, že situace je víceméně normální. Takže není velký důvod k optimismu?
Sucho začalo v roce 2015. Díky srážkám se situace začala měnit loni v červenci, na podzim potom ještě výrazněji. Podzemní vody se nadotovaly. Navíc bylo tuto zimu poměrně hodně sněhu. Jaro nastoupilo klasickým způsobem, takže sníh pozvolna odtával a rezervoáry podzemních vod se opět více naplnily. Letos bylo navíc jaro hodně deštivé, stejně jako prázdniny. Ale pozor, tento rok byl spíše standardní, pokud jde o srážky a teploty. Extrémní bylo to, co mu předcházelo.
Hana Hornová41letá hydroložka působí ve skupině podzemních vod v Českém hydrometeorologickém ústavu v Brně. Začínala tam v roce 2007 jako hydroložka aplikované hydrologie, v roce 2009 přešla na současnou pozici. Zaměřuje se na výzkum vztahu povrchových a podzemních vod, zpracovává data o podzemních vodách, modeluje chování podzemních vod v suchých obdobích či při povodních. Vystudovala vodní hospodářství a vodní stavby na Vysokém učení technickém v Brně, přispívá do odborných periodik. |
Takže je to jen náš dojem, že pršelo až příliš?
Pět let sucha bylo dlouhých, naučili jsme se v tom žít. A když zmizelo, přišlo nám to možná divné. Ale jen jsme se vrátili do normálu. Pokud porovnáme prozatímní letošní srážkové úhrny ve Zlínském kraji s posledními šestnácti lety, blíží se průměru. Tento rok je na devátém místě. Nejvíce srážek za toto období spadlo v roce 2010, a to přes 800 milimetrů. Nejméně potom v suchém roce 2018, zhruba polovina. Pokud jde o tento rok, tak ve Zlínském kraji byl výrazně deštivější pouze srpen, kdy napršelo více než 200 procent normálního množství srážek. Naposledy byl tak deštivý srpen v roce 2006.
Co je hlavním důvodem suchých období kromě nedostatku dešťových srážek?
Nejhorší je kombinace vysokých teplot a slabých srážek, přičemž zásadním faktem je, že se otepluje. Proto se budou zřejmě prodlužovat epizody sucha, kterého se určitě nezbavíme. Bude to hrozba, ať se nám to líbí, nebo ne. Vysoké teploty zapříčiňují větší odpařování vody, a tím se dostáváme do problémů.
Suché periody se tedy budou prodlužovat?
Když přijdou suché roky, bude jich vlivem zvyšující se teploty více než dříve. Sledujeme to ale příliš krátce na to, abychom s jistotou řekli, jak to opravdu bude. Klimatická změna se děje, to víme. Názory na to, proč se děje, se různí. Jedni za tím vidí globální změnu vyvolanou chováním člověka, druzí přirozený jev.
Co vlastně víme o podzemních vodách? Víme třeba, jak velké jsou její zásoby a kdy se můžou vyčerpat?
Podzemní voda je úžasná, protože není vidět. Pracujete jen s tím, co naměříte. Víme, že v podzemí jsou něco jako moře, která mají nějakou hloubku. Nikdo ale netuší, jak mohou být hluboká ani jestli se dají vyčerpat. Víme jen, že v podzemí voda proudí, i když nevíme odkud a kam. Když měříme hladinu podzemní vody, měříme to, jak hluboko je hladina vody pod terénem. Ale neumíme říci, jestli je ono moře právě naplněné, nebo poloprázdné.
Jak může člověk čelit suchu, pokud vůbec může? Jsou řešením vodní nádrže, z nichž se jedna větší plánuje ve Vlachovicích ve Zlínském kraji?
Výstavba nádrží je aktuální téma, na něž existují různé názory. Někteří říkají, že pomůžou, jiní zase že ne. Měli bychom se asi zamýšlet nad tím, z čeho se nádrže naplní, když nebude voda. A když bude, tak se vytvoří zásobárna vody pro obyvatele, ale o pár kilometrů dál na poli může být pořád stejné sucho. Navíc řeky jsou často napřímené, nemeandrují, tudíž voda odtéká z krajiny rychleji. Když upustíte přehradu na kopci, tak se dolů korytem jenom prožene a půdu nenaplní. To není zadržení vody v krajině, ale zadržení vody jako takové. Lepší by bylo pracovat s krajinou tak, aby v ní voda zůstávala, ale i to je velmi složité.
Jakým způsobem?
Pokud budete mít na deseti hektarech pole jenom kukuřici, tak ve chvíli, kdy přijde déšť, voda prostě odteče a budete bez ní. Když však budete mít na hektaru polnosti kukuřici, na hektaru vojtěšku, potom třeba hrášek a zase hektar kukuřice, tak se tam voda spíš zadrží. To s naší strukturou zemědělství ale není možné. Když se podíváte na leteckou mapu okolí Mikulova a sousedního Rakouska, uvidíte ten rozdíl. U nás je pole velká jednolitá plocha, tam jsou políčka. To má své ekonomické i historické důvody.
