„Budeme se řídit covidovým semaforem ministerstva a dodržovat zvýšená hygienická opatření, aby byly děti v bezpečí,“ uvedl ředitel zlínské Základní školy Komenského II. Milan Alex.
Stejně jako většina jeho kolegů chce zajistit, aby se školní rok co možná nejvíc blížil normálu. Alespoň jeho začátek.
„Jsme velmi dobře vybavení dezinfekčními prostředky, máme jednorázové ručníky, roušky, vyčleněnou třídu pro případ, že někdo onemocní,“ vyjmenoval Alex.
Vedení města zmapovalo potřeby škol a slíbilo navýšit provozní peníze, aby mohly školy hygienické potřeby průběžně dokupovat.
Ředitelé dostali v polovině srpna od ministerstva školství manuál, podle kterého mají postupovat. Dává jim poměrně velkou volnost. Školy totiž mají různé podmínky, jak technické, tak třeba prostorové, a proto není možné vymyslet pro všechny stejné řešení.
Z pokynů ministerstva vyplývá třeba to, že se žáci mají v rámci školy co možná nejméně míchat a setkávat. Ředitelé proto řeší, jak organizovat chod družiny nebo časový režim školní jídelny.
Mladší žáci budou mít samostatnou družinu
„V družině se nám rozhodně nepodaří vytvořit pro každou třídu samostatnou skupinku,“ popsal ředitel Základní školy Žerotínova ve Valašském Meziříčí Milan Knápek. „U těch malých ano, ale čtvrťáci a páťáci budou muset být spolu.“
Také upraví provoz jídelny pro cizí strávníky, tedy zájemce z řad veřejnosti. Ti se nebudou se školáky potkávat vůbec a mezi oběma skupinami bude čas na dezinfekci jídelny. V tom se školy napříč krajem vcelku shodují. Co se naopak liší, je přístup k využívání odborných učeben. Například právě valašskomeziříčská škola Žerotínova bude učit co možná nejvíc v kmenových třídách.
„Tělocvik, pokud to dovolí počasí, bude venku. Ale odborné učebny budeme zatím využívat jen omezeně,“ potvrdil ředitel.
Běžně jsou na školách speciální třídy pro chemii, fyziku, zeměpis, výpočetní techniku nebo třeba jazyky. Třídní kolektivy se v nich střídají jeden za druhým.
V menší míře je chtějí využívat také na zlínské Základní škole Křiby.
„Stěhování bude jen v nezbytných případech, jako je třeba výuka jazyků,“ potvrdil zástupce ředitele Pavel Růžička. Do přípravy rozvrhů podle něj omezení příliš nezasáhlo.
„Pokud bude epidemiologická situace dobrá, tak rozhodně,“ reagoval Alex. „Jsem chemikář a neumím si ani představit, jak bych přenášel chemikálie po škole ze třídy do třídy.“
Stejně to vidí i ředitel Základní školy Zlín, Dřevnická Pavel Dvořák. Odborné učebny z výuky vyřazovat nebude. „Máme nastavená nadstandardní hygienická pravidla, oproti jaru jsme velmi dobře připravení. Pokud se obecně situace nezhorší, jiná opatření zavádět nebudeme,“ popsal Dvořák.
Ostatně velká část žáků do školy přijíždí společně hromadnou dopravou, setkávají se i mimo vyučování a snaha držet je od sebe tak vyznívá naprázdno.
Lyžařské výcviky možná zruší
Jak se budou organizovat zájmové kroužky, musí školy teprve vyřešit. Ministerstvo se k tomu vyjádří do konce týdne, obvykle ale kroužky stejně začínají až od října.
Otazníky visí také nad konáním třídních schůzek. Ředitelé škol patrně požádají rodiče, aby si během nich nasadili roušky, nařídit to ale nemohou. A jasné není ani to, zda se letos uskuteční školní akce jako lyžařské zájezdy nebo plesy.„Musíme zvážit, jestli není lepší je pro tentokrát zrušit než objednávat ubytování a potom platit storno poplatky,“ vysvětlil Růžička.
Věcí, které si mohou školy jen domýšlet, je v tuto chvíli celá řada. „Situace se může změnit velmi rychle, takže musíme být připravení, abychom mohli reagovat na aktuální vývoj,“ shrnul Dvořák.
Z toho plyne, že by rodiče měli průběžně a častěji než dřív sledovat webové stránky školy, do které jejich děti chodí. Řešení se totiž mohou lišit a především měnit.
„Podstatné je, aby se nespustila hysterie, která by situaci zásadně zhoršila,“ míní krajský radní odpovědný za školství a zároveň člen sněmovního výboru pro školství Petr Gazdík. „Je teď na ředitelích, aby provoz nastavili s opatrností, ale zároveň udrželi klid.“
Uvedl, že školy v kraji situaci s přerušením výuky ve školách, která nastala před prázdninami, zvládly dobře. Průzkumy ukázaly, že distanční výuky se neúčastnilo ve Zlínském kraji zhruba deset procent žáků a studentů, z toho jen jedno až dvě procenta proto, že neměli odpovídající technické vybavení.
Vláda nyní distanční výuku zahrne do školského zákona, aby byla napříště povinná. Školy dostanou peníze na dovybavení učitelů, případně na techniku, kterou by mohly zapůjčit konkrétním žákům.
