„Na kraj bez vojenské posádky jsou to dobrá čísla,“ zhodnotila vedoucí rekrutačního střediska ve Zlíně Jarmila Surová.
Připomněla tak skutečnost, že ve Zlínském kraji nezůstal kromě centra zdravotnického zásobování v Bystřici pod Hostýnem žádný vojenský útvar. Všichni zdejší zájemci proto musí počítat s umístěním mimo kraj.
Nejbližší posádky jsou třeba v Hranicích, Lipníku, Prostějově, Vyškově či Bučovicích. Platí ale, že voják slouží tam, kde je ho potřeba, ne nejblíž domovu.
Potřeba nabírat nové vojáky je v posledních letech palčivější než dřív. Do roku 2025 má armáda čítat víc než 24 tisíc profesionálů. Vzhledem k situaci ve světě se navíc hovoří o dalších investicích do zbrojení. Nedávno to připomněl premiér Andrej Babiš při oslavách výročí vzniku Generálního štábu Armády České republiky.
Česko podle něj zaspalo ve zbrojení dobu a stav vojenské techniky není dobrý.
Dostat se do armády mohou lidé čtyřmi cestami. Přímý nábor je pro dospělé jedince nejrůznějších profesí.
„Armáda má dobře fungující systém vzdělávacích kurzů a víme, že i člověk zcela mimo obor může být výborným vojákem,“ uvedla při otevírání zlínského střediska brigádní generálka Lenka Šmerdová.
Zájemci musí mít minimálně středoškolské vzdělání s výučním listem, čistý trestní rejstřík a být občanem České republiky.
„Hlásili se k nám i Slováci, protože se rozšířila fáma, že když jsou země v Evropské unii, je jedno, do jaké armády vstoupí. Tak to ale není,“ upozornila Surová.
Před přijetím musí absolvovat zdravotní prohlídku, která obnáší i psychologické vyšetření a fyzické testy. Tady velká část zájemců končí. Nejčastěji kvůli zdravotním problémům. V cestě za snem může člověka zastavit třeba alergie.
„Měli jsme tady ale i pána, kterému ve vojenské nemocnici odhalili skrytou srdeční vadu, o níž nevěděl,“ popsala Surová.
Do aktivních záloh chtělo 207 zájemců
Do přímého náboru se během posledního roku hlásilo 350 lidí ze Zlínského kraje, prošlo už zmíněných 77.
Místo, kde bude zájemce sloužit, do jisté míry jde ovlivnit. Personalista mu nabídne zařazení s ohledem na jeho civilní profesi. Dohodnout se ale mohou i jinak, pokud má armáda volných míst na výběr.
Jakmile projde sítem, čeká jej tříměsíční výcvik ve Vyškově. To už je ve zkušební době a po skončení výcviku nastupuje k útvaru.
Nebo skončí. Stává se, že si to člověk rozmyslí i v této fázi. Armádě v takovém případě nic nedluží.
Pro mladší ročníky vede cesta přes vojenskou střední školu. Ta je v Moravské Třebové a loni se otevírala také v Sokolově. V Třebové přijímají ročně 120 studentů, letos se jich z celé republiky hlásilo 700. Mezi přijatými bylo i devět zájemců ze Zlínského kraje.
Navazuje na ni Vyšší odborná škola Ministerstva obrany. Kromě toho se mohou zájemci hlásit na Univerzitu obrany do Brna. Ta letos přijala z kraje 30 studentů.
Samostatnou kapitolou jsou Aktivní zálohy AČR. Jde o lidi se základním výcvikem, kteří mají běžná civilní povolání. Několikrát do roka absolvují vojenské cvičení a armáda je povolá do služby v případě potřeby.
Ve Zlínském kraji působí pěší rota, jejíž výcvik je zaměřený na ostrahu strategických objektů.
„Profesionální vojáci mají bojové úkoly, armáda ale potřebuje i někoho, kdo je schopen bránit teritorium,“ vysvětlil během jednoho ze cvičení plukovník generálního štábu Petr Potyka.
V rámci republiky je vytipována řada strategických objektů, jejich seznam ale podléhá utajení. Namátkou to ale mohou být třeba rozvodny elektrické energie.
Pěší rota aktuálně čítá 130 vojáků, za poslední rok přes rekrutační středisko prošlo 56 lidí. Zájem byl vyšší, projevilo jej 207 lidí. Někteří neprošli, jiní čekají na umístění. Aktivní zálohy jsou prostupné, pokud chce zájemce sloužit u jiné jednotky, dostane možnost.
