Když koronavirová pandemie zavřela školy, pustila se některá města do menších oprav, které by jindy plánovala až na letní prázdniny. V létě tak mají prostor na rozsáhlejší akce.
Jenomže co radnice nestačily vysoutěžit, to se jim teď prodraží. A co stihly, na tom budou tratit stavební firmy.
„Materiál na zateplení fasád skokově zdražil až o sto procent. U dřeva a železa se zvýšení cen pohybuje mezi 50 a 70 procenty,“ popsal aktuální situaci Petr Kučerka ze stavební společnosti Jopek z Tečovic.
Firma momentálně pracuje třeba na rekonstrukci části Střední průmyslové školy polytechnické ve Zlíně. Náklady pravděpodobně pokryje. „Rozhodně to ale nebude ziskové,“ míní Kučerka.
Takové zakázky podléhají výběrovým řízením. Firmy si udělají rozpočet a podle něj navrhnou cenu. Pokud vyhrají, musí cenu dodržet.
Zakázku na polytechnickou školu vypsal Zlínský kraj, který zřizuje střední školy. Letos o prázdninách opravuje také třeba Obchodní akademii nebo pedagogickou školu v Kroměříži. K plánovaným akcím přibyla i oprava Střední odborné školy v Luhačovicích, kterou poničila bouře.
Sjednané zakázky se městům už neprodraží
O úpravu rozpočtu zatím nikdo z dodavatelů nežádal, a i kdyby to udělal, pravděpodobně neuspěje. Cena je uvedená ve smlouvách jako pevná. Měnit ji v průběhu realizace by znamenalo dostat se do rozporu se zákonem o veřejných zakázkách a narušit rovné podmínky.
Jenomže ceny materiálu se v současnosti mění z týdne na týden. I pro stavební firmy, přestože mají s dodavateli dohodnuté slevy. „Není to tak, že bychom měli garantované nižší ceny na nějaké období. Máme procenta z ceny, která zrovna platí,“ upozornil Kučerka.
To znamená, že když se zvýší základní cena, je vyšší i po odečtení slevy. Přenést zátěž na zákazníka ale firmy nemohou.
Samosprávy tak pocítí výkyv v cenách až u investic, které teprve budou soutěžit.
„Ceny materiálu bereme jako fakt, ale když pak porovnáme starší rozpočet na nějakou akci a současné nacenění, zvýšení je značné,“ potvrdila místostarostka Kroměříže Daniela Hebnarová.
V Kroměříži naplánovali jen menší opravy
Vzhledem ke koronavirové krizi ale byla letos města v plánování školních oprav opatrná. Třeba v Kroměříži naplánovali práce za zhruba 9 milionů korun. Nejde o velkou rekonstrukci některé ze škol, jednotlivé akce se pohybují většinou v řádech statisíců. Zato se ale péče rozdělí mezi všechny školy a školky, které město zřizuje.
Do základních škol jde 5,7 milionu korun a do mateřských 3,2 milionu korun. „Jedná se například o výměnu podlah, oken, malování, opravy osvětlení a hracích prvků na školních zahradách nebo o výměnu dveří a radiátorů,“ popsal vedoucí odboru školství Jiří Pánek.
Největší investicí je oprava elektroinstalace na Základní škole Zachar, kde jsou náklady 1,5 milionu korun. Za 700 tisíc korun opraví kotelnu a učebny fyziky a chemie na Základní škole Komenského náměstí.
Ani v Uherském Hradišti s velkými rekonstrukcemi nepočítali, jde spíš o běžnou údržbu. „Situaci ve stavebnictví ale pečlivě sledujeme. U připravovaných investic se počítá s mírným koeficientem bezpečnosti,“ reagoval mluvčí města Jan Pášma.
Koeficient zahrnuje případné vícepráce nebo jiné nepředvídatelné skutečnosti. Momentálně město plánuje na roky 2023 až 2027, není přitom jasné, jak se současný výkyv v cenách materiálu projeví za několik měsíců či let.
Stavby nabírají zpoždění, čeká se na materiál
Ve Vsetíně mají velký díl prací na školních budovách za sebou. V roce 2018 investovalo město rekordních 100 milionů korun. Letos počítají s 20 miliony.
Mezi největší akce patří dokončení opravy elektroinstalace a osvětlení na základní škole Trávníky. Je rozdělená na několik etap. Letos přišla na řadu poslední z nich, celkem za 4,5 milionu korun.
„U nově vysoutěžených zakázek už nárůst cen vidíme, hlavně je ale problém s tím, že materiál chybí,“ reagoval starosta Vsetína Jiří Růžička. Ačkoliv práce na školách se zatím drží plánu, jinde už se to projevilo. Stojí třeba stavba opěrné zdi na sídlišti Hrbová. „Čeká se na dodávku železa, zpoždění bude odhadem měsíc,“ potvrdil Růžička.
Váznout mohou třeba i dodávky betonu. „V jednu chvíli nám chyběl cement. Situaci, kdy bychom čekali na to, až nás zazásobí, jsem nezažil,“ potvrdil Roman Volek, vedoucí provozu betonárny v Rožnově pod Radhoštěm, která je součástí společnosti Českomoravský beton.
