V čele krajského města je teprve od loňského podzimu, kdy s hnutím ANO těsně vyhrál komunální volby. Primátor Jiří Korec na páteční diskusi politiků s podnikateli a ekonomy popsal, jaká je jeho představa týkající se budoucího rozvoje Zlína.
Chce, aby bylo „městem pro rodiny“. Zmínil, že v jeho okolí sice je dobré životní prostředí, ovzduší v centru ovšem znečišťuje hustá doprava, kterou se odsud nedaří odvést. Mimo jiné i kvůli poloze města v údolí u řeky Dřevnice.
„Naší vizí je metropolitní Zlín. Šlo by o mnohem větší propojení se nedalekými městy jako jsou Otrokovice, Napajedla nebo Vizovice,“ podotkl Korec. „Můžeme se bavit o tom, že by Zlín měl mít 100 tisíc obyvatel, pak jde ale také o bezpečnost. Když budeme tlačit na větší počet obyvatel, neměli bychom ztratit ostatní parametry, které pro nás vyznívají dobře,“ věří.
Statistická čísla týkající se regionu přinesla analýza společnosti Deloitte, která ho srovnávala se zbytkem republiky.
„Zlínský kraj je zhruba uprostřed,“ shrnul manažer oddělení poradenství Deloitte Filip Neterda. „Plusem je sociální otázka, menší počet exekucí, průměrná délka života. Mínusy jsou špatné životní prostředí nebo úbytek obyvatelstva,“ upřesnil.
V porovnání let 2000 a 2017 ubylo v kraji zhruba 11 tisíc obyvatel a podíl na HDP zůstal na zhruba stejné úrovni. „Interpretoval bych to spíše pozitivněji, ale úbytek obyvatelstva něco vyjadřuje,“ naznačil Neterda.
Ve Zlínském kraji jsou druhé nejnižší mzdy v zemi (aktuálně 28 533 korun), a současně poměrně drahé bydlení. Proto řada vysokoškoláků odchází za prací do větších měst, do Prahy či Brna. „Tam, kde je více absolventů vysokých škol a koncentrují se talenty, jsou i vyšší příjmy,“ upozornil Neterda.
Korec v této souvislosti zmínil, že město nebude stavět klasické nájemní byty, nýbrž jen takové, které budou sloužit začínajícím či neúplným rodinám. Město má vybrané tři lokality, kde by mohly vyrůst.
Řeč byla také o plánované nemocnici
Zlínský primátor přitom považuje za hrozbu odchod mladých lidí a stárnutí populace. Na to navázal hejtman Jiří Čunek, podle něhož je vymírání největším problémem kraje, ale i celé Evropy. V diskusi zmínil také projekt nové zlínské nemocnice, která by měla vyrůst v Malenovicích.
„Logistika současné nemocnice, která má kilometr, je nevýhodnější než u nemocnice, která měří 260 metrů a je tam všechno na jednom místě,“ řekl Čunek, jenž kritizoval i kvalitu současného školství.
Na stejné téma mluvil také jednatel letecké firmy Evektor Josef Vávra. „Dnes je móda, že sociálně-ekonomické školy jsou populární, ale populaci to neuživí. Chtěl bych podporu přírodních a technických studií, přírodní vědy jsou základ jakéhokoliv vývoje společnosti. Proto je nutná spolupráce zástupců průmyslové sféry s odbornými školami,“ je přesvědčený Vávra.
Podle něho by se ale mělo s výchovou tímto směrem začít v útlém dětství kolem pěti let, s čímž souvisí nabídky kroužků a volnočasových aktivit.
Firmu, která se kromě výroby zabývá vývojem a dodává pro automobilový a strojírenský průmysl, příliš netrápí nedostatek zaměstnanců, protože nepotřebuje tolik dělnických profesí, jichž je na trhu práce nedostatek.
Na hromadné využívání elektromobilů by nestačila síť
„Neměli bychom být jenom montovnou, měli bychom se podílet na vývoji. U nás pracuje přes 70 procent vysokoškoláků,“ sdělil Vávra.
Oblastní manažer prodeje společnosti ČEZ ESCO Filip Ovčačík se zaměřil na ekologickou energetiku. Zmínil stále se rozšířující využívání elektromobilů, někde ČEZ i řídí noční nabíjení autobusů na elektrický pohon.
„Podle toho, jak se cena elektriky v noci mění a může se dostat až k nule, jsme schopni autobus nabít co nejlevněji,“ naznačil. Připomněl také možná úskalí této ekologické dopravy. Pokud by vyrostla na okraji města čtvrť, kde by mělo více lidí eklektromobily, síť by to nemusela zvládnout. „Narazili bychom na přenosové limity soustavy drátů, které tam vedou,“ dodal.
