„Ve Zlínském kraji je také nejvyšší průměrný věk obyvatel v Česku, loni činil 43,8 roku. Průměrnému obyvateli republiky bylo 42,7 roku, za desetiletí zestárl o 1,7 roku,“ uvádí Český statistický úřad, který tato čísla zveřejnil v rámci prvních výsledků loňského sčítání lidu.
V posledních letech se ale daří zmíněné číslo snižovat. A co víc, do regionu míří více obyvatel, než tomu bylo dříve zvykem. Za rok 2020 byl přitom kraj v této statistice v „minusu“ 476 lidí. Údaje za celý loňský rok nejsou zatím k dispozici.
„Migrace nedokáže vyřešit stárnutí obyvatel v regionu. Je to přirozený jev, který souvisí s celou řadou dalších faktorů. Lidé se navíc nestěhují jen v určitém věku, ale po celý život,“ uvedla socioložka Lucie Vidovićová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Zlínský kraj si zároveň „nepomůže“ ani lidmi ze zahraničí, loni zde žilo pouze 1,7 procenta obyvatel s cizím státním občanstvím. Údaj za celou zemi je skoro třikrát vyšší.
V čem tedy hledat důvody přistěhovalců? Roli může hrát návrat ke kořenům.
„Setkávám se s případy, kdy lidé ve věku kolem šedesáti let mnohdy uvažují tak, že byty ve městech nechají svým dětem a vrátí se zpátky. Ať už kvůli nižším cenám nemovitostí, nebo vztahu k regionu,“ řekla Bohdana Macháčová z valašskokloboucké pobočky RK Zvonek.
„Nelze to zobecnit, ale řada lidí ve vyšším věku už má jiné priority než v 25 letech,“ uvažuje Vidovićová. „Uvědomují si výhody života v menším městě nebo obci, důležitá je pro ně například dostupnost zdravotnické péče.“
Jedním z navrátilců je třicetiletá Kateřina, která po sedmi letech života v Praze skončila v dobře placené pozici v bance a vrátila se do Zlína. Uvědomila si, že život ve velkoměstě není úplně pro ni.
„Rozčilovalo mě to množství lidí, rezidentů i turistů a s tím související provoz,“ líčí. „Všechno bylo hrozně daleko, ačkoli je to jedno město. Tahat se do centra půl hodiny tramvají nebo autem? To vás přestane bavit. Když člověk chce, tak Zlín s trochou vůle obejde celý během jednoho dne,“ popisuje.
Home office lidem vyhovuje
Život ve Zlínském kraji má svoje výhody. Nižší mzdy nebo menší kulturní nabídku kompenzují větší klid, bezpečí či silné vazby k místu svého narození a rodině. Ne náhodou platí, že kraj má v přepočtu na obyvatele nejvíce rodáků v Česku.
To byl i zmíněný případ Kateřiny: „Když se bratrovi předloni v létě narodil syn, tak jsem si řekla, že už prostě nechci bydlet 300 kilometrů daleko od veškeré mé rodiny.“
Dalším faktorem může být možnost kombinace práce z domova a pracoviště, která je trendem posledních let. A během pandemie ještě posílila. Z průzkumu portálu Profesia mezi 1 500 respondenty vyplynulo, že vyhovuje téměř dvěma třetinám zaměstnanců.
„Důvodem je zejména flexibilita, mnohým to dovoluje přijmout zaměstnání ve vzdálenějším místě, pokud nemusejí denně dojíždět, jiní zase lépe skloubí pracovní povinnosti a péči o rodinu nebo své zájmy,“ uvedl Michal Novák z Profesia.cz.
Takovým příkladem je například vysoce postavený manažer nadnárodní automobilky, který se přestěhoval zpátky do Zlína. „Dostal nabídku, že může dělat z domu a do hlavního města jezdí třeba jen jednou měsíčně. V dnešní době online porad to není problém,“ popsal případ z praxe realitní makléř Michal Malaník.
Podle něj navíc není ojedinělý. „Setkávám se s tím poměrně často. Cena nemovitostí ve větších městech je vysoká. Lidem s platem, jaký se dává v Brně či Praze, se tak vyplatí koupit si byt ve Zlíně a pracovat v rámci home office,“ konstatoval.
