Když se obyvatelé pohraniční obce Žítková probudili 1. května 2004 do nového dne, znamenalo to pro ně mnoho. Konečně se mohli podle libosti pohybovat po vsi a okolí, aniž by museli mít u sebe občanský průkaz nebo pas.
Česká republika vstoupila do Evropské unie a hranice do sousedních států se otevřely.
"Celníci i policie to u nás hlídali, protože hranice prochází přímo obcí," zavzpomínal starosta Žítkové Josef Pernička. "Vstupem do EU se to změnilo, byl to velice prospěšný krok," nepochybuje.
Průchodnost hranic se zvýšila ještě více se vstupem Česka do schengenského prostoru v roce 2007. Policisté z pohraničí odešli, celnice změnily náplň. "Stát celnici převedl na obec. Dnes je v ní směnárna, kanceláře, zásilkový obchod," shrnul starosta pohraniční obce Strání Ondřej Benešík (více zde).
Odchod "uniforem" ale znamenal nárůst kriminality. Zloději ucítili šanci. Pohraniční obce začaly volat po policejních služebnách. Ve Strání už mají policejní kontaktní místo a situace se zlepšila.
"Negativem bylo i to, že zmizely pracovní příležitosti. Lidé pracovali ve spedici, u celní správy i policie," připomněl Benešík. "Pozitiva ale převládají," dodal.
Firmy vydělaly na uvolněných hranicích
Z oslabení státních hranic v evropském prostoru těžily také firmy. Mohly snadněji vyvážet zboží a šetřit náklady.
"Zrušili jsme sklad v Prievidzi a přešli na zásobování slovenských zákazníků přímo z Nivnice. Ušetřili jsme sedm pracovních míst a zjednodušili logistiku," popsal Gabriel Slanicay, ředitel výrobce nápojů Linea Nivnice. "Kamiony neztrácely čas ve frontách před celnicemi a při odbavování."
Firmy ale po čase začaly pociťovat i byrokratický tlak. Z Bruselu přicházela nařízení, která výrobcům komplikovala život.
V Nivnici museli přejmenovat Rum na Tuzemák. Potravinářská společnost Hamé z Kunovic se musela vzdát tradičního označení marmeláda, která podle evropské legislativy může být vyrobena jen z citrusových plodů (více zde).
Aktuálně má Hamé problém i s označením obalů potravin, které by měly letos v prosinci splňovat nové požadavky. Ty stanovují například minimální velikost písma na etiketě. Jinak ale vstup země do Unie hodnotí pozitivně.
"Zažili jsme nejlepší období v historii," shrnul mluvčí Hamé Petr Kopáček. "Vstupem do EU jsme celkově ušetřili miliony korun," přidává se Slanicay.
Nové budovy, dálnice, ale i koupaliště a golfová hřiště
A nešlo jen o úspory - do regionu začaly proudit tučné dotace. Přes Regionální operační program (ROP) Střední Morava za sedmileté čerpací období od roku 2007 přiteklo devět miliard korun na 523 projektů.
Nejvyšším příspěvkem bylo skoro půl miliardy korun na přestavbu 14. a 15. budovy ve zlínském továrním areálu. O něco méně přišlo na výstavbu Kongresového a Univerzitního centra ve Zlíně (více zde). Stovky milionů proudily na výstavbu důležitých cest. Díky penězům z Bruselu vede až ke Zlínu dálnice.
"Problematické ale byly programy, v nichž se peníze dělily podle politického klíče. Stavěla se koupaliště a golfová hřiště, jejichž veřejný přínos je nulový," myslí si starosta Želechovic Michal Špendlík.
Za téměř jedenáct milionů vzniklo koupaliště v Pitíně, kde působí coby místostarosta David Lukáš - syn bývalého hejtmana Libora Lukáše.
Firma HP Tronic zase dostala skoro 14 milionů na golfový areál u hotelu Horal ve Velkých Karlovicích. Její vedení se hájí tím, že pomáhá s rozvojem cestovního ruchu a dává lidem práci.
Starostové si stěžují také na příliš složité vyřizování dotací. S tím souhlasí náměstek hejtmana a člen regionální rady ROP Jaroslav Drozd. Kritiku mířenou na rozdělování peněz ale odmítá. "Dodržovali jsme nastavená pravidla," hájí se Drozd.
