Už 17 let dostává Zlínský kraj od státu skoro nejmenší částku na občana, pokud jde o přerozdělování daní. Inkasuje 5,3 procenta z celkové sumy pro kraje, tedy něco málo přes 4 miliardy korun. Ve srovnání s Plzeňským krajem dostává ročně o přibližně 1,5 miliardy méně.
„Pro nás je změna rozpočtového určení daní nezbytná, jinak nebudeme mít na investice a budeme mít jen na údržbu části majetku kraje,“ upozornil zlínský hejtman Radim Holiš (ANO).
Rozpočtové určení daní krajů se naposledy měnilo v roce 2005. Zlínský kraj se o nápravu snaží mnoho let neúspěšně. Jde o to, aby se mu podařilo změnit kritéria, podle nichž se peníze rozdělují. Teď šance na úspěch existuje. V rámci Asociace krajů ČR se dohodli ekonomičtí náměstci hejtmanů krajů a další odborníci na tom, že se pravidla rozpočtového určení daní změní.
„Řadu let říkáme, že Zlínský kraj dostává málo a že by se to mělo změnit. Teď konečně došlo k dohodě,“ zmínil ekonomický náměstek zlínského hejtmana David Vychytil (ANO).
Odborná komise se v rámci asociace dohodla na kritériích, podle nichž by se peníze měly rozdělovat spravedlivěji. Zásadní roli by kromě počtu obyvatel (nejzásadnější kritérium), rozlohy kraje (druhé nejvýznamnější kritérium) a počtu školáků ve školách zřízených krajem měla hrát délka dálniční sítě a silnic II. a III. třídy, plocha mostů, dopravní obslužnost, výnosy z krajských nemocnic či sociální výdaje. Některé parametry už platí, jiné jsou nové. Mají zohlednit skutečné finanční potřeby krajů.
Pro Zlínský kraj by to znamenalo, že by se jeho podíl na celém balíku daní pro kraje zvýšil na 5,8 procenta a finanční částka ze 4,3 na 5,3 miliardy korun. V přepočtu na občana by místo dnešních 7 tisíc dostával téměř 9 tisíc korun. „To je navýšení o 20 procent, což je velmi vysoké číslo,“ podotkl Vychytil.
Hrozí zavírání některých provozů
Debata už se dostala na úroveň hejtmanů, přičemž dva jsou zatím proti. Holiš ale věří, že k dohodě nakonec dojde a šéf Asociace krajů Martin Kuba návrh v polovině července předloží ministrovi financí.
Kraje podle daňových příjmů v miliardách korun:Středočeský 11,3 Moravskoslezský 7,9 Jihomoravský 7,8 Jihočeský 7,0 Ústecký 6,7 Vysočina 6,0 Plzeňský 5,9 Olomoucký 5,5 Královéhradecký 5,3 Pardubický 4,6 |
„Pokud od příštího roku změna nenastane, tak v roce 2024 zahájíme debatu o tom, které provozy budeme v roce 2025 zavírat, protože za těchto okolností se to nebude dát zvládat,“ obává se Holiš s tím, že zdravotnictví, školství, sociální služby či veřejná doprava musejí fungovat stále.
Zlínský kraj navíc bude v případě neúspěchu nadále ve srovnání s některými jinými ztrácet. „A bude pro nás čím dál složitější zajišťovat základní služby kraje,“ poznamenal Vychytil.
Aby nebyly další kraje tratné a se změnou souhlasily, zvýšila by se celková suma přibližně o 10 miliard korun. Ze zhruba 80 na 90 miliard korun. S tím však musí souhlasit vláda a bude muset být schválen nový zákon o rozpočtovém určení daní.
„Poslanci a senátoři na to musejí vládu upozorňovat. Je to zodpovědnost i stran, které mají zástupce ve vedení Zlínského kraje a ve vládě,“ míní Vychytil.
Poslanci za kraj by změnu podpořili
Lidovecký poslanec a zlínský zastupitel Aleš Dufek ze Zlína by změnu rozpočtového určení daní podpořil, ale je lehce skeptický k tomu, že se ji podaří prosadit. „Pokud se za to Asociace krajů postaví, tak to podpoříme. Ale hlas poslanců ze Zlínského kraje není tak silný, protože třeba z Brna je jich více,“ naznačil Dufek.
Ministr financí Zbyněk Stanjura je stejně jako předseda asociace Kuba z ODS. „S panem ministrem se o tom chci pobavit, protože jako obyvatele Zlínského kraje se mě to osobně dotýká. Narovnání podmínek mezi kraji podporuji. Otázkou ale je, jestli je na to teď ta správná chvíle,“ řekl poslanec a starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS).
Podle Vychytila má vláda na rozdíl od krajů nástroje na to, jak může svoji fiskální politiku ovlivňovat, například změnou daní. Vláda má navíc ve svém programovém prohlášení, že způsob dělení peněz změní.
„Aktuální způsob přerozdělení vybraných daní mezi kraje vychází ze stavu z roku 2005 a v současné době je zastaralý,“ sdělil Nikola Morava z odboru vnějších vztahů ministerstva financí.
Pokud se kraje dohodnou na navýšení sumy, muselo by to být podle něho zřejmě kompenzováno úpravou některých dotačních titulů, v nichž by pak bylo méně peněz. „Státní rozpočet v současné době v souvislosti s covidovou krizí a válkou na Ukrajině nemá prostor pro snižování daňových příjmů,“ dodal Morava.
