Když loni na podzim zlínská radnice nainstalovala za tři miliony korun bez DPH venkovní osvětlení na fotbalovém hřišti s umělým povrchem na Zlínských Pasekách, znamenalo to pro tamní klub, že jeho hráči budou moci trénovat venku až do večerních hodin.
Na první pohled bohulibý počin, jenž i dětem umožnil pohyb venku, se ale nesetkal s pochopením lidí žijících v domech okolo hřiště. Vadí jim, že příliš ostré a intenzivní světlo dopadá také do jejich oken.
Už před instalací stožárů sepsali petici, teď chystají další s více podpisy. „Je to šílené, i večer máme doma jako ve dne. Je to zásah do našeho soukromí, cítíme to jako agresi. Nedá se tady žít. Osvětluje to ale i řidiče, kteří jezdí kolem hřiště,“ postěžovala si Hana Chrastinová, která bydlí hned vedle hřiště za jednou z branek. Vadí jí také hluk z hřiště a létání míčů na její pozemek.
„Jednou jsme měli venku kočárek s malým dítětem a míč spadl těsně vedle něho. Jindy nám zase balon vletěl oknem přímo do domu,“ popsala Chrastinová.
Proto by po radnici chtěla, aby za brankou vybudovala například vysokou stěnu proti hluku a světlu. „Nebo ať nám město nabídne pozemky ve slušné lokalitě. Je to totiž na odstěhování,“ naznačila.
Je to trochu zvláštní situace, protože Chrastinové byla v roce 1997 udělena Cena města Zlína za nezištnou a obětavou práci pro opuštěné děti. „Mám chuť tu cenu vrátit,“ řekla.
Světla lidem do oken nesvítí, směřují na hřiště, brání se klub
Právě děti a mládež po večerech na paseckém hřišti, jež patří městu, trénují především.
„Nenapadlo by mě, že proti takové věci někdo sepíše petici. Lidé by si měli uvědomit, že sport je jedním z nástrojů, jak vést děti k tomu, aby se neflinkaly a nedělaly binec,“ reagoval poslanec a místopředseda fotbalového klubu SK Zlín 1931 Marek Novák. „Světla jsou určitě vidět, ale nesvítí lidem přímo do oken. Jsou nasměrovaná na plochu hřiště,“ tvrdí.
Chrastinová takovou argumentaci nepřijímá. „Hřiště bývá zamčené, mohou na něho jenom ‚vyvolení‘. Děti z Pasek nemají kam chodit. Je to prevence pro ‚vyvolené‘,“ myslí si.
Podle Nováka podobné sportovní areály nebývají veřejně přístupné už kvůli dražšímu vybavení. Podobné je to třeba v areálu na Vršavě. Umělý povrch umožňuje na rozdíl od travnatého, aby se na něm hrálo i přes zimu. Nebývá podmáčený, rozrytý, plný bláta. A s ohledem na to, že se v zimních měsících stmívá dříve a předtím jsou děti ve škole a dospělí v práci, je osvětlení pro jeho využití prakticky nezbytné.
„Bez světel jako by hřiště nebylo,“ sdělil Novák, který by podpořil výstavbu stěny za brankou, pokud by to situaci vyřešilo, případně instalaci venkovních žaluzií.
Bez osvětlení nemá hřiště význam, říká zastupitel Pilka
Díky světlům může na hřišti, které vzniklo v roce 1931 na louce, již sportovním nadšencům věnoval Jan Antonín Baťa, trénovat zhruba 120 dětí od 6 do 15 let a 20 dorostenců od 16 do 19 let. Poslední tréninky končí ve 20.30 hodin.
„Když jsme jako město areál přebírali, počítali jsme s tím, že venkovní osvětlení vybudujeme. Bez něho ztrácí hřiště v zimě význam,“ uvedl zlínský zastupitel František Pilka, který je členem sportovní komise fungující při zastupitelstvu.
Chrastinová ale říká, že jí už dříve při jednom setkání Miroslav Adámek – tehdy ještě jako zlínský primátor – slíbil, že osvětlení na hřišti nikdy nebude. „Neřekl jsem to,“ brání se Adámek, který je dnes náměstkem primátora přes sport.
Podle Pilky by se mohla dát situace vyřešit regulováním svítivosti reflektorů, případně upravením jejich nasměrování. „Uvidíme, co bude technicky možné. Myslím si ale, že najdeme kompromisní řešení,“ věří.
Novák zmínil, že lze nastavit směr jednotlivých reflektorů. Takže pokud některý oslňoval auta, je možné ho sklopit. Projekt byl podle něho navržený tak, aby byl v souladu s normami.
„Pro klub to není příjemné, nechceme mít napjaté vztahy se sousedy. Chceme, aby děti mohly trénovat a sousedi nebyli naštvaní,“ konstatoval Novák.
Chrastinová zatím netuší, kolik podpisů na petici sežene a zda světlo obtěžuje také obyvatele nejbližších domů přilehlého sídliště Jižní Svahy. Každopádně se ale nechce se situací smířit, podobně jako její sousedi. „Cítíme se slabí, ale budeme bojovat,“ dodala Chrastinová.
Zástupci města se chtějí v brzké době setkat s obyvateli Zlínských Pasek, jimž osvětlení vadí, a najít řešení, jež bude vyhovovat oběma stranám sporu.
