Vedoucí ateliéru Design obuvi Fakulty multimediálních komunikací Univerzity...

Vedoucí ateliéru Design obuvi Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati Jana Buch. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Univerzita chce udržet ve Zlíně designéry obuvi, spolupracuje s firmami

  • 1
Talentovaní a úspěšní designéři obuvi, kteří vystudují ve Zlíně, by už nemuseli opouštět region. Univerzita začala spolupracovat s obuvnickou firmou Prabos a zájem mají i další podniky.

Hongkong, Kodaň, Stuttgart, Milán, Sofie, Lodž, Dubaj, Glasgow. To je jen krátký výčet míst, kde všude ve světě na veletrzích, soutěžích či výstavách se mohli lidé seznámit s prací studentů ateliéru Design obuvi zlínské univerzity.

V zahraničí oceňují nejen jejich nápady, ale i obuvnické řemeslo, které dopodrobna znají.

Aby našli uplatnění, musejí však v drtivé většině odcházet do zahraničí - nebo aspoň do Prahy.

„Máme absolventy, kteří pracují například v top řemeslné firmě v Londýně, další učí v Holandsku, jiný je ve vývojovém centru firmy Ecco, další v Novestě na Slovensku a jeden pracuje pro značku Zacharias, což jsou už naprosto luxusní boty,“ konstatovala vedoucí ateliéru Design obuvi Jana Buch.

Teď se ale situace mírně mění. Univerzitě se podařilo navázat spolupráci se slavičínskou firmou Prabos, která je největším českým výrobce bezpečnostní obuvi. Vyvinula například speciální zásahové boty pro záchranáře, hasiče nebo policisty.

„Společně budeme vytvářet kompletně novou kolekci outdoorové obuvi. Máme výborné řemeslníky a potřebujeme oživit naše modelářskodesignové oddělení. Vytvoříme si tak spojení na lidi, kteří by u nás mohli v budoucnu pracovat,“ plánuje ředitel společnosti Juraj Vozár. Firma vyrobí denně 1 200 párů bot.

Podnikům se ekonomicky daří

S některými místními firmami, které navazují na více než stoletou baťovskou tradici, byli studenti v kontaktu už dříve. Spolupracovali s Moledou vyrábějící známé prestižky, vymýšleli nový design obuvi pro diabetiky od firmy Baťa, podíleli se na vývoji dětských botek ve firmách DPK, DZO nebo FARE.

„Nová spolupráce s firmou Prabos nabízí hodně možností, jak vylepšit design pracovní obuvi,“ je přesvědčena tajemnice České obuvnické a kožedělné asociace Vlasta Mayerová.

Střevíčky z Popelky? To je nesmysl

Musí dopodrobna znát chodidlo, ševcovské řemeslo a v neposlední řadě mít talent. Pak se z člověka stane úspěšný designér obuvi. Zlínská Univerzita Tomáše Bati je spolu s Prahou a Plzní jedním ze třech míst v Česku, kde takový člověk může vystudovat. Práce těch nejúspěšnějších teď ukazuje výstava Noha v ráji v Baťově institutu

„Boty jsou těžký obor. Musíte znát nohu, dělat kopyta, pracovat s lepidlem. Třeba ve srovnání s módou je to ‚špinavější‘ práce. Neposkytují ani takovou variabilitu, jako například průmyslový design, kde můžete navrhovat od kolečka, přes sprchovou konzoli až po porsche. Přesto je to obor moc krásný,“ usmívá se vedoucí ateliéru Design obuvi Jana Buch.

Zlínské pracoviště, kam se hlásí absolventi středních uměleckých škol i gymnázií, slaví patnáct let a za tu dobu jím prošla zhruba stovka studentů. Jejich práce znají po celém světě, kam také za uplatněním vyrážejí.

„Na jejich botě je vidět, že jim prošla rukama. Když se udělá jen návrh v počítači, vypadá to velmi efektně, ale důležité je vědět, kde se noha ohýbá, jak se ohýbá, proč se ohýbá, jak na to které materiály reagují,“ říká pedagog z ateliéru Jan Zamazal.

Základem je anatomie a biomechanika, bez ní se studenti neobejdou. „Bez toho se dá vyrobit něco, co vypadá jako obuv, je to třeba i módní, ale když si to obujete a budete v tom čtrnáct dnů chodit, dostane noha strašně zabrat,“ dodává Zamazal.

A právě k tomu, aby studenti navrhovali boty, které nedoformují nohu, je učitelé v ateliéru vedou. Na výstavě si návštěvníci mohou prohlédnout odstrašující snímky, jak vypadají prsty, které ničí bota.

„Tady jasně vidíte zarudnutí nohy a místo, kde se začíná noha deformovat. Způsobuje to příliš úzká bota, která tlačí na palec. Stále říkám, že jsme zakleti v Popelkách: máme představu, že si musíme obout malý krásný střevíček. To je ale nesmysl. Bota musí být dostatečně široká, prsty v ní musí mít dost místa,“ vysvětluje Buch.

A hned ukazuje vhodně vyrobenou lodičku, která je na výstavě rovněž k vidění. „V nášlapu je tato bota o dva centimetry širší. Když vedle ní nemáte srovnání s těmi extrémně úzkými, vůbec si nevšimnete, že by byla nějak široká. Nikdo si dnes nevezme korzet, aby si deformoval tělo. Tak proč si deformovat nohu?“ ptá se vedoucí ateliéru.

Výstava nabízí i možnost vyzkoušet si „zážitkový chodník“, kde se dá projít po různých površích a zjistit, jak na ně noha reaguje. K vidění jsou i kabelky, tašky či batohy, které tvoří zhruba třetinu návrhů mladých designérů.

A rozšířenější spolupráci se nebrání ani další podniky.

„Máme své vlastní designové studio, které vede právě absolventka zlínského ateliéru. Spolupráci bychom určitě uvítali i větší,“ řekl Alois Šůstek, majitel firmy Fare z Valašských Klobouk, která je největším tuzemským výrobcem dětských bot.

Spolupráci s vysokoškoláky využívá také zlínská Moleda.

„Spolupráce je pro nás náročná, vyžaduje velké časové zatížení našich pracovníků. Studenti nám ale nabízejí jiné vidění světa, nové, neotřelé nápady a kombinace,“ řekla Jolana Němcová z obchodního oddělení Moledy.

„Rádi s nimi však spolupracujeme v rámci jejich projektu Dotek, kde naše prestižky kombinují se svými vlastními modely. Přitom vznikají nápadité kreace. Je příjemné vidět absolutní zapálení pro věc, chuť a touhu dělat nové věci,“ ocenila Němcová.

Firmám se daří

Udržet šikovné designéry ve Zlíně může pomoci i lepšící se ekonomická situace místních obuvnických firem. Podniky mají zakázek dost, jediné, co jim chybí, jsou šikovní lidé do výroby.

„V posledních letech nám výroba roste o deset až patnáct procent,“ potvrdil Šůstek. Fare vyrábí denně 600 párů bot, které z velké části směřují na domácí trh.

Moleda zase už druhým rokem neúspěšně hledá pracovníka na pozici štroblování.

„Jedná se o našívání stélek na hotový svršek obuvi, což vyžaduje mimořádnou zručnost a šikovnost,“ uvedla Němcová.

Řada firem dokonce uvádí, že pokud se během pěti let neomladí pracovní kolektivy, budou muset výrobu omezit. Proto s napětím sledovaly, jak dopadne snaha Střední školy obchodně-technické ve Zlíně o otevření učebního oboru obuvník, kam se přihlásili tři zájemci. Obor nebyl otevřen už dvanáct let.

„Jedna dívka si to rozmyslela, zůstali tak jen dva. Zatím o tom stále jednáme, mohli by být třeba v rámci sloučené třídy. Je s podivem, že právě ve Zlíně zájem není. Přitom k nám jezdí zájemci o rekvalifikaci z celé republiky,“ sdělila ředitelka školy Marta Fojtíková.