Vodovody a kanalizace Zlín (VaK) provozuje od roku 2004 se značnými zisky Moravská vodárenská, jež je součástí koncernu Veolia. To se nelíbí některým akcionářům ani Spolku aliance voda Zlínsku, který teď ve Zlíně požaduje vypsání referenda o navrácení vodáren městům a obcím.
„Připravujeme podpisové listiny. Do konce května chceme přijít s otázkami pro referendum. Budou ve smyslu toho, za co dlouhodobě bojujeme: aby VaK samostatně hospodařil bez Veolie,“ nastínil předseda spolku Pavel Sekula.
V ulicích Zlína by se potom měly objevit stánky s podpisovými archy. Pro vypsání referenda, které by se podle Sekuly mohlo konat současně s podzimními komunálními volbami, se musí vyslovit minimálně deset procent zlínských voličů, tedy zhruba sedm tisíc lidí.
„Uděláme všechno pro to, abychom podpisy získali a občané mohli v referendu rozhodnout,“ řekl Sekula, který vedení města i VaK Zlín dlouhodobě kritizuje.
Podle něho nedělají dost pro to, aby se vodárny vrátily městům a obcím. Upozorňuje mimo jiné na to, že soud už pravomocně rozhodl, že valná hromada vodáren, na níž se v roce 2004 schvaloval prodej části podniku (na což navazovala smlouva o jeho provozování), byla neplatná. Jiný soud však dosud o platnosti smluv samotných nerozhodl.
„Mají možnost referendum udělat, ale měli by ho udělat u všech akcionářů VaK. Zlín totiž není většinový akcionář. Nemůžeme si dupnout. Teprve potom by to mělo vypovídající hodnotu,“ reagoval zlínský primátor Miroslav Adámek (STAN).
„Moravská vodárenská podnik vydat nechce, nic víc nenaděláme,“ doplnil.
Zastupitelé by museli konat podle referenda, říká kritik
Zlín vlastní necelých 50 procent akcií vodáren, dalšími vlastníky jsou především města a obce. Podle Sekuly ale na valných hromadách vodáren nebývá 100 procent akcionářů, takže Zlín mívá nadpoloviční většinu hlasů.
„A měl by i některé další akcionáře, třeba Otrokovice, Fryšták či Lukov, které s tímto záměrem souhlasí,“ řekl Sekula.
„Osobně nemám zájem komentovat jakékoliv iniciativy a nápady, za nimiž stojí člověk, jako je pan Sekula,“ řekl stručně náměstek zlínského primátora Patrik Kamas (ANO).
Sekula, který před čtyřmi lety kandidoval v komunálních volbách za hnutí Otevřená radnice a SNK Jižní Svahy a zvažuje, zda půjde i do těch letošních, vede s městem spor také kvůli Bytovému družstvu Podlesí ve Zlíně (viz též Kritik vodáren prohrál soud se Zlínem kvůli účetnictví bytového družstva).
Vedení VaK už dříve Moravskou vodárenskou k vydání podniku vyzvalo, ta to však odmítla udělat s tím, že klíčové smlouvy považuje za platné. Otázka proto je, co by zlínské referendum mohlo změnit, pokud by se v něm lidé vyslovili pro navrácení vodáren.
„Zastupitelé by tím byli vázaní a museli by tak konat. Když na radnici a ve VaK sedí lidé, kteří podporují provozní model, pak není na Veolii vyvíjen náležitý tlak,“ míní Sekula.
Šéf vodáren: Musely by proběhnout desítky místních referend
„Pro VaK Zlín by výsledek místního referenda o vodě mohl být závazný jen v případě, že by o něm kvalifikovaně rozhodla jeho valná hromada. Před takovou valnou hromadou by muselo proběhnout několik desítek místních referend, tedy tolik, kolik je akcionářů VaKu Zlín – obcí a měst v regionu Zlínska,“ míní předseda představenstva vodáren Svatopluk Březík.
„Hlavně by však musela být otázka, na niž by občané v místním referendu odpovídali, formulována správně pro rozhodnutí valné hromady VaK Zlín. Takže z mého pohledu je to politická záležitost,“ dodal.
V přípravném výboru Spolku aliance voda Zlínsku jsou také Jiří Procházka za Svobodné, Jindřich Žaludek z SPD Tomia Okamury či Radek Strouhal za Piráty.
Aby bylo referendum platné, musí přijít hlasovat 35 procent voličů, tedy přes dvacet tisíc lidí. Z nich se pak musí většina vyslovit pro.
Historicky první všelidové hlasování se ve Zlíně konalo v roce 2015 kvůli plošnému zákazu hazardu (viz též Zlínské referendum o hazardu je neplatné, přišlo jen 12 procent lidí).
