Publikace má podtitul Jak být silnější a šťastnější podle životních zásad Tomáše Bati.
„Ozývají se mi majitelé firem, maminky na mateřské, ale například i dělníci z továrny, že je to oslovilo,“ naznačila Končitíková, která je projektovou manažerkou Nadace Tomáše Bati ve Zlíně.
„Baťova filozofie totiž lidi vrací k sobě samým. Známe klišé, že jestli chceš něco změnit, změň nejdříve sám sebe. Baťa dává jednoduchý univerzální návod, jak to udělat. Jde napříč generacemi i obory. A je jedno, jestli jsou 30. léta nebo naše současnost,“ dodala.
Končitíková se historií podnikatelské rodiny, baťovskými principy či fungováním jeho firem zabývá čtrnáct let. Na svém kontě má několik titulů a ve firmách přednáší o tom, jak téměř sto let staré zásady převést do současného podnikání.
Do zatím poslední knihy se pustila během loňského lockdownu. Nechybí v ní baťovské triky a rady týkající se duševního zdraví, zdravého spánku, jednání s lidmi, (ne)reagování na pomluvy nebo toho, jak se usmívat očima. Součástí knihy jsou i krátké příběhy ukazující, jak Tomáš Baťa pravidla objevoval.
Baťa chtěl své zaměstnance rozvíjet
„U Baťů dospěli k myšlence, že když chtějí ve firmě lepší pracovníky, musejí hledat lepší lidi, a ty nenajdou na ulici. Tak je začali vychovávat a rozvíjet jejich osobnost, což mělo velký dopad na práci i jejich osobní život,“ vysvětlila Končitíková.
„Když na dílně budete mít třicet nešťastných chlapů, bude jejich výkon úplně jiný, než když budou šťastní. Baťa opravdu nevnímal jako utopii, že všichni budeme chodit do práce s písničkou na rtu.“
Baťovské postoje nabádají k tomu, co říkají dnešní psychologové: aby člověk odděloval práci od volného času, uměl odpočívat, měl své záliby a dokázal říkat ne. Tomáš Baťa svým personalistům také radil, ať skleslým pracovníkům doporučí zapisovat si každý den tři věci, které se jim povedly.
„Firma chtěla, aby si sami sebe vážili, stali se mentálně svobodnými a nebyli závislí na pochvale. To vede k osobní hrdosti a z člověka vyzařuje jiná energie. A Baťa říká, že zákazník pozná, jestli botu vyrobil šťastný, nebo nešťastný pracovník,“ líčí Končitíková.
