Úterý 29. listopadu 2022, svátek má Zina
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 29. listopadu 2022 Zina

Jsem vděčný lidem, co sedí v sále s rouškou, říká zlínská herecká legenda

  8:48
Na život ve Zlíně si dlouho nemohl zvyknout, dnes přitom patří mezi nejznámější herce zdejšího Městského divadla. Rostislav Marek před nedávnem oslavil 60 let a v rozhovoru mluví o proměnách zlínského divadla, vztazích mezi herci nebo motoru v podobě návratu diváků do hlediště.

Herec Městského divadla Zlín Rostislav Marek oslavil 17. června 2021 60 let. | foto: MAFRA

Ve zlínském, i když tehdy ještě gottwaldovském divadle debutoval v roce 1984 v roli Gustava v inscenaci Těžká Barbora. Kdo mohl čekat, že Rostislav Marek spojí s hereckým souborem v Baťově městě celý další profesní i osobní život?

„Dnes už se považuju za kovaného Zlíňáka,“ usmívá se kroměřížský rodák, který ve čtvrtek 17. června oslavil 60 let.

Kdy se ve vás zrodila láska k divadlu?
Hodně mě ovlivnil dědeček, což byl renesanční člověk a milovník umění. Měl jsem za minulého režimu nevyhovující politický profil a rodiče mi říkali, že to musím přebít školními aktivitami. Takže jsem hrál divadlo, reprezentoval ve školních olympiádách a chodil do spousty kroužků. Ve třeťáku na gymnáziu mě pak spolužáci a paní profesorka doslova přinutili, abych se přihlásil na JAMU do Brna.

A vzali vás hned.
Dva ročníky nade mnou byli Luděk Randár, Radoslav Šopík, Helena Čermáková a jeden ročník výše taky jistá dívka jménem Jana Kafková, s kterou jsem se seznámil na chmelové brigádě a dnes jsme manželé. Po škole jsme šli do tehdejšího Gottwaldova a Divadla pracujících, které mělo výborné renomé.

Rostislav Marek ve hře Po stopách Casanovy.

Jak jste se ve Zlíně zabydlel?
Nemohl jsem si tady zvyknout. Na rozdíl od Kroměříže, odkud pocházím, tady schází větší historická souvislost. Ten strohý funkcionalismus a neustálé zbožšťování baťovského úspěchu mi postupně začaly skoro až vadit. Ale to jen na okraj. Zlín je bezpečné, klidné a stále zelené město, jen mi přijde, že by mohl více žít. Rád bych tady viděl spoustu malých obchůdků, kaváren, kulturních klubů a obecně míst, kde by se lidé setkávali.

V divadle letos kroutíte už sedmatřicátou sezonu v řadě. Letí to, že?
Ani mi nemluvte. (směje se) Když jsem přišel, zažil jsem pány Tokoše, Třísku a další bardy, vůči nimž jsem měl obrovskou úctu. Když se na mě pan Tokoš podíval během inscenace, bral jsem to jako poctu, u mladých herců to nedělal. A když byla generálka, nesmělo se na chodbě hlasitě promluvit. Byl to výraz určité úcty k řemeslu, jež by neměla vyprchat.

Vybrané herecké role očima Rostislava Marka

Frankenstein (1993)
„První velký divadelní muzikál ve Zlíně. Zahrál jsem si rockovou hvězdu, což s mými 190 centimetry a tehdejšími hustými dlouhými vlasy ještě šlo. Vzpomínám si, že hlavní píseň mi Milan Nytra přinesl až tři dny před premiérou se slovy: Ovoce spadne, až když je zralé. Lidi se mě dodnes ptají, jestli Frankensteina ještě hrajeme, prý se jim moc líbilo, jak jsem jezdil na pódiu na lyžích.“

Lakomec (1999)
„Režisér Balaďa chtěl energického herce a já jeho představu splnil, zároveň jsem tehdy byl jedním z nejmladších divadelních Harpagonů v historii. Byla to nesmírně fyzicky náročná role, za jedno představení jsem zhubl dvě tři kila. Dost mě to vyčerpávalo, ale zpětně převažuje pocit radosti.“

Mistr a Markétka (2005)
„Bulgakova miluju a tohle je jedna z mých nejoblíbenějších knih vůbec. Je to silný příběh o svobodě, nezávislosti, lásce a taky je tam humor. Vřele doporučuji. Hru režíroval Dodo Gombár, můj kamarád a člověk, který dokázal herecký kolektiv úžasně stmelit. Nápady z něj doslova sršely, byla to úžasná spolupráce.“

Já, Baťa (2017)
„Hodně jsem díky tomu načetl historii Zlína a postava Jana Antonína Bati se mi vryla pod kůži. Potkal jsem se i s jeho vnučkou, paní Dolores. Byla to jedna z nejintenzivnějších prací v mém životě, moc mě potěšily kladné ohlasy místních lidí. Někteří mi říkali, že netušili, jak velká osobnost J. A. Baťa byl. Tomáše zná každý, ale jeho bratr byl vždy v jeho stínu. Podle mě nezaslouženě.“

Šakalí léta (2021)
„Rock’n’rollový muzikál, kde hraji esenbáka Prokopa, jehož ve filmu ztvárnil Josef Abrhám. Líbí se mi, že jde o postavu, která prozře a bolševickému režimu se dokáže vzepřít. Komunisty nesnáším a nikdy by mě nenapadlo, že třicet let po revoluci budeme mít obavu, že by se něco mohlo zase zvrtnout. Inscenace je laděná jinak než filmové zpracování Jarchovského scénáře, není tak lehkovážná.“

Dnes se tak děje?
Doba je jiná. Obecně se mi zdá, že se vytratila komunikace mezi lidmi. Dnes si každý sedne, hned vytáhne mobil a uzavírá se sám do sebe. Dostává se to i na pracoviště. Vztahy mezi lidmi jsou jiné. V divadle třeba bývalo zvykem, že jsme po představení vyrazili na pivo či víno a tam jsme všechno probrali. Dnes už se skoro vůbec nechodí a celkově mi chybí větší sounáležitost s divadelním životem. Ale je to možná i tím, že jsem starší, usedlejší a je mi lépe s ženou u rodinného krbu.

Vaše manželka byla dlouholetou dramaturgyní divadla, ale v roce 2009 ji postihly vážné zdravotní problémy a poté odešla do invalidního důchodu. Bylo těžké soustředit se tehdy na práci?
Bylo to složité období. (odmlčí se) Měli jsme tenkrát před premiérou Sluhy dvou pánů, což je komedie, u níž se divák musí smát. Hraní pro mě bylo terapií a povzbuzením, abych neklesal na mysli. Pomáhalo mi v naději, že to zvládneme.

Podařilo se, nepříznivé lékařské diagnózy se nakonec nenaplnily.
Byla to velká životní zkušenost. Díky ní už dnes nedokážu být nespokojený a vážím si věcí, jež se někomu zdají samozřejmé. Jsem šťastný za každý nový den, a i když tady spolu sedíme (rozhovor se konal na zahrádce kavárny poblíž centra Zlína - pozn. aut.), slyším v tom městském ruchu poezii a něco, co mě nabíjí.

Ještě k rozdílům mezi dřívější a současnou hereckou generací. Pozorujete to i jako pedagog herecké výchovy na Zlínské soukromé vyšší odborné škole umění?
Jsem typ učitele, který si dělá starosti s tím, jaké uplatnění budou mít moji žáci. Kolikrát si u nich říkám, zda by nemohli být trochu zodpovědnější a aktivnější. Přijde mi nevhodné prosit je, aby si přečetli knihu nebo vyrazili na výstavu. Ale takoví zkrátka mladí jsou. Já se jako pedagog snažím jejich talent využít a posunout je dál. Jak s tím naloží, je už na nich.

Pojďme ještě zpátky k divadlu ve Zlíně. Jak se podle vás za ta léta změnilo?
Pamatuju si, že velký zlom přišel po roce 1989. Zbavili jsme se pana ředitele, který nám revolučním činovníkům moc nepřál, a přišel nový umělecký šéf Josef Morávek, jenž přinesl svěží vítr. Byly to nádherné časy, měli jsme až bezbřehé možnosti, co se dá hrát. Jenže zároveň nastal velký odliv diváků, hráli jsme třeba pro třetinu sálu. To bylo neradostné.

Postupně se však lidé vrátili. I díky legendárnímu muzikálu Frankenstein, jenž měl premiéru v roce 1993 a v němž jste ztvárnil hlavní roli.
Najednou nebyly vstupenky k sehnání a musely se do sálu dávat přístavky. Byl to pro nás obrovský motor. Před koronavirovou pandemií jsme měli v divadle krásné návštěvy, teď nevím, co bude. Jsem neskonale vděčný lidem, kteří do divadla přijdou a sedí v hledišti s rouškou. Vím, jak je to pro ně nepříjemné, ale nic s tím nenaděláme.

Těšil jste se na jejich návrat?
Ani nevíte jak. Před plným sálem se hraje úplně jinak, než když je poloprázdný. To znají i sportovci.

Oceňujete, že je dnešní divadlo dramaturgicky jasně vyprofilované?
Ano. Líbí se mi, že v posledních letech hrajeme hry od regionálních autorů či vztahující se ke kraji. Někdo nám klade za vinu, že jsme příliš angažovaní, narážím zejména na inscenaci Ovčáček, čtveráček. Podle mě ale vždy bylo úlohou herců, aby poukazovali na společenské problémy. Neměli bychom být alibistické a zkostnatělé divadlo, jež se bojí projevit svůj názor. Máme dobré vedení i talentované mladé herce. O budoucnost zlínské scény se proto nebojím.

Autor:
  • Nejčtenější

Black Friday v pohřebnictví? Nevhodný vtip na internetu řeší magistrát

Na sociálních sítích se objevila fotografie budovy zlínské pohřební služby s nápisem upozorňujícím na známou...

Chcete solární panely na střechu? Máte smůlu, distribuční síť už nestačí

Premium Současná energetická krize sice nahrává fotovoltaice, ale pořídit si solární panely na vlastní dům a začít čerpat...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Janečkova zpověď: vězení, alkohol, život bez domova. A kam zmizel Maradonův dres?

Premium Když ho konečně doženete, musíte zbystřit, jestli vás smysly neklamou. Jak může člověk, který se už patnáct let...

Překvapení ve fotbalové lize, trenér Vrba jedná o angažmá ve Zlíně

Do předchozího angažmá ze svého přerovského bydliště jezdil na sever do Ostravy. Až za prací pojede od prosince, bude...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hradní kancléř Mynář pyká za nekalosti ve fotbale, nesmí v něm působit dva roky

Kancléř prezidenta republiky Vratislav Mynář pyká za nekalosti ve fotbale. Etická komise fotbalové asociace ho...

Cítím hořkost. Bývalý šéf mordparty poprvé promluvil o svém odchodu

Premium Nejznámější český kriminalista Josef Mareš sloužil u policie téměř třicet let, stál za objasněním řady vražd a...

Jím jednou denně a často mi stačí spát jen čtyři hodiny, říká kardiolog Neužil

Premium Mluví rychle, a i když sedí, máte pocit, že je v neustálém pohybu. Jinak by nejspíš nemohl stihnout to, co dělá. Petr...

Poté, co se vyrojil Řezník, jsme v podstatě mainstream, říkají Morčata na útěku

Premium Místo ženy se v hitu od Mandrage hledá děda a ve známé písni Richarda Müllera o tom, že kvůli poruše výtahu musí jít...

Levice ve Zlínském kraji hledá po volebním fiasku cestu z krize, zatím marně

Pád ČSSD a KSČM ve Zlínském kraji nezastavily ani komunální volby. Obě strany teď řeší, co se s tím dá dělat. Dříve...

Ovce v Beskydech napadají vlci, stáda chrání vysoké sítě a elektřina

Ochránci přírody z rožnovského spolku Salamandr si musejí v posledních letech zvykat na to, že se na východní Moravě...

Film v prostoru, medvědí brloh a chytrý pařez. Trezor přírody překvapí

Nově otevřený Trezor přírody v Horní Lidči skutečně ukrývá to, co ve svém názvu slibuje. Je to docela jiný svět....

Uherskohradišťskému Jarošovu pomůže obchvat, auta odkloní na dálnici D55

Zástupci Uherského Hradiště a Starého Města se s představiteli Zlínského kraje shodli na potřebě postavit obchvat,...

Přemýšlím o sebevraždě, říká Obermaierová kvůli plynu a drahým energiím

Herečka Jaroslava Obermaierová (76) prozradila, že má strach z drahých energií a nedostatku plynu. Kvůli tomu dokonce...

Vsadil na neobvyklý nápad, už má 35 zaměstnanců a rostou i do světa

Lukáš Legát začal podnikat před devíti lety. Z původně garážové firmy je dnes společnost s pětatřiceti zaměstnanci,...

Ivan Trojan si s manželkou vypořádal majetek, bulvár spekuluje o rozvodu

Ivan Trojan (58) a Klára Pollertová-Trojanová (51) si v září podle veřejně dostupných dokumentů vypořádali společný...

Raketa byla Ukrajince, nebo Rusa? rýmuje Nohavica na kanálu Bobošíkové

Problematiku rakety dopadlé na polské území zpracoval ve své nové písni Jaromír Nohavica. „Ta raketa byla Ukrajince,...

Metro v plamenech. Londýnská tragédie odhalila nový fyzikální jev

Metro patří k nejbezpečnějším dopravním prostředkům na světě. Přesto ani jemu se nevyhnou nehody s desítkami mrtvých....