Přítoky bývají chovnými vodami pro pstruhy, kteří tak z velké části uhynou. Téměř, nebo vůbec žádná voda není v nižších partiích potoků tekoucích z Klečůvky, Jaroslavic, Malenovic či Želechovických pasek. Jen o něco lepší je situace na přítocích v Hostýnských vrších.
Vedro ruší festival, lidem hrozí kolapsy. O víkendu bude skoro čtyřicet stupňů |
Kvůli tomu je vody ve Dřevnici velmi málo, podle vodohospodářů je na 25 procentech obvyklého množství, podobně jako Morava. Místy je stav ještě horší. Voda je navíc teplá, má až kolem třiceti stupňů Celsia.
„Ve Dřevnici ryby stále jsou, ale bojujeme s přívalovými bouřkami,“ poznamenal Kresta. „Když spadne déšť na rozpálené chodníky a vyteče přes kanalizaci do řeky, tak se teplota vody v řece zvedne a vezme jí kyslík. Pak dochází k úhynu ryb,“ popsal.
Rybáři řešili poslední velký úhyn v neděli. Šlo o 400 a 500 kilo ryb v centru Zlína mezi fotbalovým stadionem a teplárnou. Hlavně parmy, ostroretky, jelce, ale i štiky a sumce. Letos už to byla třetí podobná událost.
Bez dešťových průtrží mohou ryby kritickou situaci ve Dřevnici přežít, i když třeba ne všechny.
Jak je na tom zeleň ve městě? Vědci z univerzity vyvíjejí nový software |
„Nízké průtoky mají negativní vliv na vodní prostředí. Voda se rychleji prohřívá, klesá obsah rozpuštěného kyslíku a zhoršují se podmínky pro život ryb a vodních organismů,“ upozornila mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.
V Dřevnici jsou ale místa, kde je vody stále relativně dost. Například u zahrádkářské kolonie ve Zlíně-Prštném a to i díky tomu, že je nedaleko splav. Zahrádkáři mají většinou pumpy, nebo studny napojené na řeku.
„Mám studnu, ve které je vody dost,“ popsal František Dolejš, který tam má svoji zahrádku.
Rybáři v centru Zlína nasbírali v řece Dřevnici kvůli horku a suchu půl tuny mrtvých ryb, mezi nimi i třicetikilového sumce. (srpen 2026)
Vodohospodáři se snaží zlepšovat množství vody v řekách a potocích aspoň odpouštěním přehrad.
„V důsledku dlouhodobého období s nízkými srážkovými úhrny a vysokými letními teplotami průtoky postupně klesají již od jara, přičemž nejcitelnější pokles zaznamenávají menší vodní toky,“ zmínila Kučerová.
O 20 až 30 procent poklesly také hladiny přehrad ve Zlínském kraji, z nichž některé slouží jako zdroje pitné vody. Její nedostatek zatím nehrozí. Vedro a sucho však mají zhoršují kvalitu surové vody, v níž se tvoří sinice a řasy.
Sadaři sčítají škody způsobené extrémně vysokými teplotami spolu se suchem |
„U úpraven vody, které čerpají surovou vodu z povrchových zdrojů, může mít změna teplot vliv na zvolené technologie čištění. V naší vodárenské soustavě se to týká úpraven vody Klečůvka a Ludkovice,“ sdělila Markéta Bártová, mluvčí společnosti Vodárna Zlín, která dodává vodu do domácností na Zlínsku.
Ujišťuje však, že jsou všechny zdroje v pořádku. „Situaci máme pod kontrolou díky tomu, že kvalitu vody na vstupu i na výstupu z našich zařízení neustále vzorkujeme a pečlivě monitorujeme,“ uvedla Bártová.
V Dřevnici jsou pořád místa, kde je vody stále relativně dost. Například u zahrádkářské kolonie ve Zlíně-Prštném. Zahrádkáři mají většinou pumpy, nebo studny napojené na řeku. (3. srpna 2026)
Srážkový deficit od začátku roku je letos v kraji nejvyšší za posledních deset let. Do normálního stavu schází 14 centimetrů.
„Tento nedostatek se v kombinaci s vysokými teplotami v rámci probíhajících horkých vln podepisuje i na stavu vody v půdě a v tocích. Na západní polovině Zlínského kraje panuje z hlediska srážek podnormální až silně podnormální deficit srážek,“ řekl Filip Chuchma z oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.
Sucho se bude zhoršovat
Na většině území Zlínského kraje je už kvůli nedostatku srážek podnormální stav půdního sucha. A situace se bude zřejmě zhoršovat.
V kraji spadlo v květnu jen 60 milimetrů srážek, v červnu 57, v červenci 77. To je v průměru okolo 70 procent normálu. V případě května a června jde o čtvrté nejnižší množství za posledních deset let. Předloňský červenec byl nejsušší za poslední dekádu.
VIDEO: Z klidné říčky v mžiku rozvodněný živel. Bouře na Vsetínsku vyděsily místní |
Celkově spadlo v kraji od začátku letošního roku 313 milimetrů srážek, nejméně od roku 2016. Jde o necelých 70 procent dlouhodobého normálu.
Průměrná teplota v červenci byla 19 stupňů. Nejtepleji bylo na konci měsíce v Kroměříží, téměř 38 stupňů. Toto město drží rekord i v tomto týdnu (37,6 stupně Celsia).
„Současné horké počasí dokáže krajinu a vegetaci velmi efektivně a zcela vysušit. V kombinaci s nedostatkem srážek během dlouhých období, kdy srážky přichází pouze ve formě silných bouřek, je tento stav pro krajinu velmi negativní,“ poznamenal Chuchma. „Dochází k intenzivnímu vysušování, rostliny trpí zásadním nedostatkem vody a razantně se snižují zásoby vody v půdě a v tocích,“ dodal.
Mapy poskytuje OpenStreetMap pod Open Data Commons Open Database License
