"Bylo to to nejtěžší rozhodnutí, ale školu musíme zavřít," potvrdil manažer David Skaunic. V červnu definitivně skončí dva dvouleté obory Vyšší odborné školy filmové. Studenty bakalářského oboru klasická animace si od nového školního roku převezme Univerzita Tomáše Bati.
Zlín tak po loňském zrušení Vysoké školy umělecko-průmyslové přijde o další uměleckou školu. Obě přitom vycházely z tradic světově uznávaných designérů a filmařů. Jedna navazovala na zakladatele českého designu Vincence Makovského, druhá na Hermínu Týrlovou nebo Karla Zemana.
"Je mi to líto," komentoval zprávu o uzavření filmové školy její zakladatel Miloň Terč, který teď vede filmovou školu v Písku. "Moc mě to ale nepřekvapuje. Myslím, že je to jednoznačně chyba špatného vedení. Několik studentů ze Zlína už přešlo studovat k nám," dodal..
Studentů je málo a volí zlínskou univerzitu, říká vedení školy
Podle Skaunice jsou důvody jiné a je jich hned několik. Především je na středních školách méně maturantů, kteří navíc ve Zlíně volí raději bezplatný filmový obor. Ten funguje na Fakultě multimediálních komunikací a studenti si tu mohou vybrat animovanou nebo audiovizuální tvorbu.
Kdo také školu filmu studovalTomáš Řehořek Tomáš Luňák Jan Baset Střítežský Noro Držiak |
Další rozdíl je v tom, že zatímco díky studiu na univerzitě získají studenti nejméně titul bakaláře, na vyšší odborné škole to je "jenom" titul Dis. po dvou letech studia. A navíc se na ní platí školné.
"Zlín prostě dvě filmové školy neunese," konstatuje Skaunic, který školu vede sedm let.
Přitom před lety právě z této školy odcházeli točit nebo dál studovat dnes známí filmaři. Například Tomáš Luňák, který má za sebou úspěšného Aloise Nebela.
"Vzpomínám hlavně na režiséra Borise Jachnina, který nás učil a jako první mě seznámil s dějinami filmu. Měli jsme tady dost prostoru a času na tvoření," připomněl Luňák, který na škole studoval ještě za vedení Miloně Terče.
Školu finančně vyčerpává údržba velkých budov s ateliéry
Zástupcům školy ale také docházejí peníze. Vlastní totiž budovu se dvěma uměleckými ateliéry, ve kterých své animované příběhy s loutkami točila Hermína Týrlová i Karel Zeman. Studenti tak měli k dispozici 3 600 metrů čtverečních vybavených technikou a zázemím.
Prostory, které jsou mezi podobnými školami spíše výjimkou, ale mají vysoké náklady, na které nestačí dotace od státu. Celková roční ztráta školy je skoro 4 miliony korun.
Ještě loni současné vedení plánovalo, že vyšší odbornou školu přemění na Institut Alexandra Hackenschmiedta. Tedy českého kameramana a režiséra, který ve 30. letech působil i ve Zlíně.
Kvůli tomu měla v areálu vzniknout i nová budova, na kterou dokonce přišla dotace z Regionálního operačního programu (ROP) ve výši 64 milionů korun. Teď ji museli odmítnout. "Celková plánovaná proměna filmových ateliérů se tím zpomalí," reagoval náměstek hejtmana a člen výboru ROP Libor Lukáš.
