Ředitel krajské galerie Václav Mílek si od změny slibuje zdvojnásobení návštěvnosti, která byla v letech 2022 a 2023 kolem sedmi tisíc lidí. „Jakákoliv inovace, když je výrazná a podaří se ji zpropagovat, přitáhne pozornost návštěvníků. První dva tři roky tak budou silné,“ věří Mílek. „První rok přijdou spíše návštěvníci ze Zlína, další rok se to může dostat do nabídky turistů. Pak začne návštěvnost zase pomalu klesat,“ tuší.
Nová expozice se jmenuje + - Zlín a je postavena na zdánlivém kontrastu mezi industriálním a přírodním Zlínem potažmo regionem, mezi masovostí a osobní svobodou, mezi modernou a folklorem.
„Uvědomujeme si silnou baťovskou tradici, která je spojena s představou modernismu, v podobě pokroku, industrializace, masovosti. Na druhou stranu také vnímáme, že je tento region místo se specifickým a nenarušeným krajinným rázem, živými lidovými tradicemi a podobně,“ shrnul Mílek.
Hned u vstupu je návštěvník postavený před dilema: jít nejdříve doleva, kde jsou spíše obrazy, nejen s přírodní tematikou, nebo doprava, kde jsou sochy a modely, které souvisejí s firmou Baťa a moderním městem? Pokud si člověk u vstupu stáhne do mobilu aplikaci, bude váben i zvuky: doleva přírodními, doprava městskými.
„Ale nejde o protiklady, ve skutečnosti spolu tyto dva pohledy koexistují a někdy se i vzájemně prolínají. To je myšlenka naší expozice,“ zdůraznil Mílek.
Autor vystupuje ze svého díla
V levé části visí obrazy dnes už klasiků, jakými jsou Jindřich Štyrský, Bohumil Kubišta, Toyen, Emil Filla, Josef Čapek nebo Antonín Slavíček. Před jeho obrazem Stodoly je na podlaze červenožlutá značka, která znamená místo zastavení pro návštěvníky s aplikací. Když ji člověk použije, z obrazu vystoupí autor a začne mluvit o své tvorbě. Opodál před plátnem Joži Úprky, na němž sedí krojovaní lidé v trávě, se spustí animace s nahrávkou lidových písní.
Podobných zastavení je dohromady jedenáct, pět na každé straně. Před obrazem Františka Janouška s názvem Zimní krajina s figurou jsou k dispozici i 3D brýle, takže návštěvník může do tohoto surrealistického díla téměř vstoupit.
Zlínskou galerii výtvarného umění čeká proměna, stálá expozice už neláká |
„Věřím, že návštěvníky osloví nejen samotná umělecká díla, ale také promyšlené pojetí celé výstavy,“ doufá končící krajská radní pro kulturu Zuzana Fišerová. „Chceme-li, aby se k nám lidé rádi a opakovaně vraceli, musíme jít s dobou a přinášet nové podněty,“ zdůraznila.
Autorem prostorového řešení expozice je vizuální umělec, architekt výstav a kurátor Zbyněk Baladrán, který má na kontě desítky realizací. Libreto vzešlo od kurátorů galerie.
Pokud jde o druhou část expozice, v ní jsou vystaveny například modely zlínských ikonických staveb, tedy 21. budovy, Kolektivního domu, Obchodního domu, ale také třeba prvního panelového domu v tehdejším Československu, který stojí na Benešově nábřeží.
Lidé uvidí i model slavné Tatry 603
Část expozice je věnovaná průmyslovému designu a souvisí se Školou umění ve Zlíně. Vystaven je slavný model vozu Tatra 603 od designéra Zdeňka Kováře, jehož expozice představuje i sochu s názvem Strojař.
„Je tady umístěná proto, abychom si uvědomili, že první zlínští designéři vycházeli ze sochařství. I na stroje se dívali trochu jako na sochy,“ předestřel Mílek.
Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně zpřístupnila novou stálou expozici. Autorkou díla TEĎ je Kama Sokolnicka. Na snímku ředitel galerie Václav Mílek (listopad 2024)
Vystavena jsou také díla Vincence Makovského nebo Františka Crháka. Ale zastoupena jsou i méně známá jména, například polská umělkyně Kama Sokolnická, která vytvořila velký červený neonový nápis „teď“, ovšem podle fontu firmy Baťa.
„Za tím můžeme hledat otázku. Co z toho zbylo? Co je teď?“ nastínil Mílek.
Když se kvůli proměně galerie loni uzavřela, příliš se to nepozdávalo architektu Petru Všetečkovi, který byl autorem původní stálé expozice i samotné přestavby budovy číslo 14 a 15, v nichž se Baťův institut nachází. Výstavní prostor nebyl v jeho provedení tolik členěný příčkami a korespondoval s expozicemi muzea, které působí ve stejné budově.
„Obě expozice svým prostorovým pojetím ukazují velkorysý baťovský industriální skelet,“ upozornil Všetečka.
„Předchozí expozice prezentovala samotný prostor někdejší tovární budovy, zatímco tato připomíná tradiční galerijní uspořádání,“ míní Mílek.
Když se Baťův institut v roce 2013 otevíral, byl podle něho přirozený zájem na tom, aby se prezentoval interiér budovy.
Jak přilákat teenagery k umění? Galerie si nechala poradit od studentů |
„Chtěli jsme z toho vybočit, vymezit se jako osobitá instituce, která ve Zlíně nemá srovnání a je tady jediná svého druhu,“ uvedl Mílek.
MF DNES oslovila také architekta Všetečku, který však řekl, že novou expozici zatím neviděl, tudíž ji nemůže komentovat. Kritikem změny byl také bývalý hejtman Libor Lukáš, za jehož éry Baťův institut vznikl.
