První výstava zde představuje průřez komiksovou tvorbou výtvarníka a muzikanta Jaromíra Švejdíka, známého jako Jaromír 99. Koná se do 4. června.
Návštěvníci mohou vidět grafické tisky ze všech jeho komiksů, jež vyšly časopisecky či knižně, jako jsou Alois Nebel, Zámek Franze Kafky, Bomber, Zátopek, Čáslavská, Zatím dobrý, Eskymo Welzl a Bílá Voda. Nechybí kresby, črty a portréty postav. Je to vůbec první výstava, kde jsou všechny komiksy tohoto autora na jednom místě.
Cílem prostoru Kolektiv.Haus je obohatit kulturní scénu Zlína o nové místo pro současné umění a kreativní setkávání. Nová instituce je součástí městské příspěvkové organizace Živý Zlín.
„Dramaturgický koncept se formoval dva roky a zavedl nás k trojlístku, který tvoří současné umění, edukace a architektura,“ říká ředitelka Živého Zlína Jana Kubáčová.
Byty, jesle, tělocvična. Voženílek byl architektem kolektivního bydlení |
Oblast architektury je pochopitelná, dům je kulturní památka. „Je to naprosto unikátní budova a stále víc nás fascinují různé prvky a souvislosti, které tady nacházíme,“ líčí Kubáčová. „Co se týče současného umění, mnohé jsme naznačili vstupní výstavou Jaromíra 99 a jeho komiksů. Těšíme se i na podzimní výstavu věnovanou legendární fotografce Libuši Jarcovjákové.“
Na výstavě české fotografky nebude chybět ani několik děl od jejího otce, malíře a zlínského rodáka Vladimíra Jarcovjáka. „Vždy, když sem přivezeme podobného umělce světového jména, rádi bychom našli nějaké pojítko se Zlínem. Chceme tak ukázat význam našeho města na kulturní mapě,“ vysvětlila Kubáčová.
Věřil jsem, že lidi jsou vesměs dobří. Na vojně mě to přešlo, říká Jaromír 99 |
Kolektiv.Haus by se měl stát rovněž místem pro současný výrazový tanec. „Ve Zlíně hodně chybí oblast současného tance. Máme tady skvělé tanečníky, kteří jsou s naším městem spjatí, ať už s divadlem, nebo uměleckými školami,“ poznamenala ředitelka.
I proto se ve Zlíně v červnu uskuteční taneční představení v rámci festivalu Tanec Praha. To se bude sice konat v ulicích v baťovském areálu, v budoucnu by se však představení a workshopy moderního tance měly přesunout právě do sálu Kolektivního domu. Došlo kvůli tomu i k menším stavebním úpravám.
Nový výstavní systém umožňuje měnit interiér podle potřeby, aby se přizpůsobil konání koncertů, tanečních dílen nebo sloužil jako výstavní expozice.
Místo pro studenty univerzity
Dalším tématem bude oblast práce sama na sobě, seberozvoje a rozvoje osobní kreativity mladých. Týkat se bude školáků i studentů UTB.
„Chceme, aby to bylo místo, kde se budou studenti, pedagogové nebo umělci potkávat a navzájem obohacovat. To se nám podařilo už na vernisáži první výstavy Jaromíra 99,“ poznamenala Kubáčová.
Naplno! Naživo! Na zdraví! Startuje jubilejní 80. sezona zlínské filharmonie |
Cílem činnosti nové instituce bude i poodhalení podstaty budovy. „Chceme se vrátit do historie a říci lidem, k čemu a jakým způsobem tento dům sloužil. Například během Dnů architektury. Otevíráme debatu na téma kolektivu v tom dobrém slova smyslu. Chceme více komunikovat s obyvateli tohoto domu,“ dodala.
Program v Kolektivním domě má na starosti Kristina Frascaová, jež do loňska řídila napajedelský Klub kultury.
Alternativa byla vyhlášená jazzovými koncerty
Kolektivní dům byl postavený na počátku 50. let podle návrhu architekta Jiřího Voženílka. Byla to první stavba svého druhu v tehdejším Československu. Lidé zde měli společně žít, stravovat se, bavit se. Jeho součástí byla školka a jesle.
Nynější kulturní sál původně sloužil jako jídelna pro obyvatele domu, později zde byla restaurace a studentská menza. V roce 2003 byl upravený pro potřeby Kulturního institutu Alternativa, jenž se věnoval výstavní činnosti, organizoval přednášky, besedy nebo komorní koncerty.
Komorní koncerty jazzových i dalších hudebníků, jimiž byla Alternativa vyhlášená, se přesunuly do zámku. Toto místo ale lidem ve Zlíně stále chybí.
Zlín opraví divadlo za 135 milionů. Rekonstrukci prodraží vračanský vápenec |
„Alternativa přinášela syntézu výtvarného umění s hudbou, byla tam úžasná nabídka. Dva a někdy i tři vynikající koncerty měsíčně, navíc špičkoví hudebníci, především české jazzové hvězdy. Současný program v zámeckém sále se s tím nedá vůbec srovnat,“ říká pedagog a hudebník Lubomír Kovařík.
Obává se také, že teď nebudou mít kde vystavovat zdejší výtvarníci nebo děti ze základních uměleckých škol. To vše bylo právě náplní zrušené Alternativy.
Školy nyní vystavují na radnici nebo ve foyeru Kongresového centra. „V těchto prostorech mají naše výstavy daleko větší dosah, protože je tam vidí podstatně víc návštěvníků než dříve v Alternativě,“ vysvětlil Jakub Severin ze soukromé Základní umělecké školy Morava.
Hudební obory základních uměleckých škol zase ke svým vystoupením využívají zámecký sál nebo obřadní síň zlínské radnice.
Prostor, který chyběl
Změnu koncepce sálu v Kolektivním domě naopak uvítali fanoušci současného a alternativního umění. Podle nich podobné prostory Zlínu chybějí.
„Koncepce Kolektiv.Haus se mi z prozatímních návštěv a informací o chystaném budoucím počínání moc líbí. Prostor, kde mohou probíhat výstavy současného umění a zároveň koncerty nebo přednášky, Zlínu určitě prospěje a pozvedne jeho kulturní kvality,“ myslí si divadelní výtvarník a fotograf Radek Herold.
Organizace Živý Zlín pořádá akce na veřejných prostranstvích, například open-air festival Zlín žije na konci června, organizuje však také koncerty a další programy na zlínském zámku. Nyní se k těmto místům přidal Kolektiv.Haus.
„Každé z těchto míst má jiný charakter a do každého z nich se hodí jiný typ programu pro jinou cílovou skupinu. Ať je to zámek, Kolektivní dům nebo veřejná místa, vždy je naším cílem vytvořit prostor, kde se lidé mohou potkávat, vzájemně se poznávat, mluvit spolu, nacházet společná témata,“ dodala Kubáčová.
