Původně měla být studie na kilometrový tunel pod středem Zlína hotová už v roce 2018. Přípravy se ale protahovaly, takže radnice chtěla vypsat soutěž až během začátku letošního roku. Kvůli koronaviru to ale odkládá prozatím na červen s tím, že se pak rozhodne co dál.
„Pozastavili jsme některé investiční akce, které byly před vyhlášením soutěží. Vyhlašovat je teď nebudeme. Týká se to i studie na tunel, není to tak urgentní věc, že bychom nemohli počkat dva měsíce,“ nastínil primátor Jiří Korec (ANO).
Studie proveditelnosti má prověřit, za jakých podmínek by mohl tunel vzniknout a zda se vůbec městu vyplatí. Měl by výrazně ulevit dopravně přetíženému centru města, které je ve špičkách špatně průjezdné.
„Myšlenka na zklidnění centra pomocí hloubeného tunelu je zajímavá. Přestože se nejedná o levné řešení, je stále nejvýhodnější z posuzovaných asi 10 variant,“ nastínil radní přes dopravu Michal Čížek (ANO).
Tunelem by denně projelo odhadem 18 tisíc aut
Krátký hloubený tunel s betonovým skeletem by měřil asi kilometr. Denně by jím podle odhadů projelo kolem 18 tisíc aut. Z povrchu v centru by zmizela zhruba polovina aut.
Vozovka v tunelu by měla zřejmě dva jízdní pruhy (plus jeden odstavný). Pod zem by se zanořila poblíž 21. budovy baťovského areálu, odtud by pokračovala pod hlavní cestou I/49 a vynořila by se u divadla.
Jako nejideálnější řešení vyplynul tunel z generelu dopravy, který si město nechalo zpracovat před pár lety. Studie prověří jeho trasu a navrhne také úpravy nad ním, ať už jde o chodníky, cesty, křižovatky, nebo cyklostezky. Z třídy Tomáš Bati by se mohla stát silnice široká jenom šest metrů.
„V ulicích Štefánikova a Osvoboditelů se předpokládá obousměrný provoz, včetně přestavby dotčených křižovatek,“ poznamenal mluvčí magistrátu Tomáš Melzer.
Studie se bude zabývat i náklady, jež mohou přesáhnout miliardu korun. Přestože už ji schválili radní, vyhlašovat se zatím kvůli koronaviru nebude. A o tom, jestli se bude tunel nakonec stavět, rozhodnou v budoucnu zastupitelé.
„Vzhledem ke specifické geografické poloze města zde neexistuje levná varianta řešení především tranzitní dopravy. Proto je dobré se zabývat všemi možnostmi, včetně odklizení dopravy pod zem,“ zmínil opoziční zastupitel Ivo Mitáček (Rozhýbejme Zlín).
„Neprotnutý střed města hlavní silnicí bychom si také přáli,“ podotkl opoziční zastupitel Čestmír Vančura (Zlín 21).
Nejisté jsou i peníze do pavilonu slonů v zoo
Podobně jako tunel minimálně dočasně dopadly i některé další plánované investice, mimo jiné výměna oken na radnici i na zlínském zámku, úpravy domu seniorů v Malenovicích či školní jídelny v Hradské ulici.
Nejisté jsou peníze do chystaného pavilonu slonů a jaguárů v zoologické zahradě Lešná. Město vybralo investice za zhruba 200 milionů korun, našlo už i úspory v provozu ve výši 50 milionů.
„Jedná se zatím o pozastavení těchto výdajů, definitivní rozhodnutí o dalším postupu odsouváme na konec června, kdy bude možné již vyhodnotit první konkrétní dopady sníženého výběru daní na příjmovou stránku rozpočtu,“ nastínil ekonomický náměstek primátora Bedřich Landsfeld (STAN).
Naopak pro město strategické investice by žádné odklady potkat neměly, ať už jde o připravované opravy zimního stadionu, Velkého kina nebo tržiště Pod Kaštany, které má začít měnit svoji podobu ještě letos.
„Naší snahou ale je, abychom žádné investice nezrušili. Za sebe očekávám, že se vláda bude snažit oživit ekonomiku dotacemi do investic,“ dodal Korec.
Města nechtějí omezovat investiceMěsta napříč Zlínským krajem začala vytvářet krizové plány s ohledem na dopady koronavirové pandemie. Projektů, které se připravovaly léta, se ale vzdávat nechtějí. V Rožnově pod Radhoštěm proto nedávno vyhlásili veřejnou zakázku na stavbu kulturního centra za víc než 200 milionů korun. Ve Vsetíně se zase soutěží příprava dokumentace na proměnu přednádražního prostoru. „Chystáme krizový scénář, který by se ale neměl dotknout už rozjetých investic a našich priorit,“ uvedl starosta Vsetína Jiří Růžička. Jednou z nich je právě přednádraží. Jde o obří investici, v níž se podařilo spojit tři finanční zdroje – státní Správu železnic, město a soukromého investora. Ten už má dokončenou svoji část, jíž je obchodní pasáž. Správa železnic opraví koleje, nástupiště nebo postaví novou výpravní budovu. Ta bude sloužit jak pro vlakovou, tak také autobusovou dopravu. Celkem asi za dvě miliardy korun. Město přidá zázemí pro autobusy, parkovací dům a celkovou proměnu prostoru tak, aby autobusy mohly zastavovat v těsné blízkosti vlakových nástupišť. Jen projektová dokumentace k parkovacímu domu vyjde město na 900 tisíc korun. Podobně dlouhodobý je také projekt na rožnovské kulturní centrum. Město na stavbu několik let šetří a dokáže ji zaplatit, aniž by tím omezilo další investice. Vzhledem k situaci ale nechce vydat všechny peníze. „Soutěžíme zakázku proto, abychom se dozvěděli reálnou cenu a mohli udělat revizi rozpočtu. Stavět budeme jen v případě, že dostaneme dotaci,“ popsal starosta města Radim Holiš. Tím by získali asi 50 milionů korun na pasivní standard budovy. Jak to bude s dotacemi, je ale otázka. „Celý ten systém je nyní paralyzovaný a města nemají informace o tom, co bude,“ reagoval starosta Uherského Hradiště a zároveň poslanec Stanislav Blaha. Předpokládá, že propad ekonomiky bude mohutný. „Města a obce jsou financovány z rozpočtového určení daní, což je podíl na daních. Ty ale budou podstatně nižší,“ vysvětlil. Velké projekty pro nejbližší období už zahájili, například stavbu sportoviště na největším sídlišti ve městě Mojmír. Nebo rekonstrukce komunikací v místních částech. Naopak ve Valašském Meziříčí vyčkávají. „Počítáme s tím, že propad v příjmech bude, ale v tuto chvíli je to předčasné,“ reagoval starosta Robert Stržínek. Město má z předchozích let finanční rezervu téměř 50 milionů korun. |
